Dnes večer raději neupalujte čarodějnice

0
996

Až dnes večer vzplanou všude u nás »čarodějnicové« ohně, naši keltští předkové určitě zajásají. Ve stejný den i oni před dávnými věky tančili kolem ohňů a radovali se z toho, že vládu nad jejich životy a okolní přírodou přejaly na několik měsíců blahodárné životodárné síly.

Keltové tomuto svátku říkali „beltine“ a jeho obdobu znali rovněž staří Germáni v podobě tzv. Valpuržiny noci. Základ této slavnosti je ostatně společný. V noci z 30. dubna na 1. května vzplanuly všude kolem lidských sídel velké ohně, které měly zahánět zlé síly a kouzla, zvláště ty, které během zimních měsíců vládly nad světem. Tato tradice byla natolik silná, že ani nastupující křesťanství se s ní nedokázalo poprat a muselo jí ustoupit. Přece jen si ale tak trochu prosadilo svou: beltine se změnil v »čarodějnice«. Ohně sice vesele hořely dál, ale oficiálně nikoliv jako úlitba dobrým bohům a obrana proti těm zlým, ale symbolizovaly upalování čarodějnic.

Jak skončila Valpurga

Právě ony byly křesťanským kněžím velkým trnem v oku. Považovaly je za spojenkyně ďáblovy a za pozůstatek staré pohanské víry. Vůbec jim nevadilo, že se většinou jednalo o léčitelky a zaříkávačky, které dokázaly pomoci lidem od nemocí i jiných problémů. Přes nevoli církve ale přežívaly tyto vesměs neškodné ženy na evropském venkově po celá staletí, a v podobě léčitelek a kořenářek existují i dnes.

Zpět ale k oné tajemné noci, která nastane právě dnes. S čarodějnicemi souvisí i její další pojmenování „Valpuržina noc“. V německé lidové tradici je Valpurga považována za ochránkyni před čárami a kouzly. A půjdeme-li ještě dále do historie, byla Valpurga starým germánským jménem pro Matku Zemi. Toto slovo ale znala i stará čeština, v které znamenalo – jak jinak – označení pro čarodějnici.

Křesťanská víra si ale poradila i s Valpurgou. Zařadila ji do svého seznamu katolických svatých, přidala ji životní osud (údajně žila na konci 8. století v Anglii) a stanovila jí i úkol: měla věřící chránit před čarodějnicemi a jejich zlými kouzly.

Vzpomeňte si na Kelty

Pokud se tedy dnes večer chystáte někam na naše staré dobré »čarodějnice«, nenechte si znechutit zážitek předešlými řádky. Oheň má odpradávna očistnou moc a ten velký, pálený v přírodě, má určitě tak trochu i moc magickou. Vzpomeňme si raději na staré Kelty, kteří právě v tento jediný den v roce děkovali dobrým silám za ochranu a ty zlé zaháněli.

Třeba i vám se uprostřed bujarého veselí a hovoru s přáteli podaří najít chvilku, kdy k vám přes očistné plameny promluví síly, které naši předkové znali a dobře věděli, že k nám přicházejí z trochu jiného světa, než je ten náš.