Kataři, krvavé oběti katolických fanatiků

23
1982

Sami sobě říkali „Dobří lidé“ nebo Dobří křesťané, někdy také „Boží děti“. Svět je zná dnes jako katary. Stali se obětí nenávisti, kterou kolem sebe dokázala ve středověku šířit katolická církev a dodnes mnoho nadšenců i seriózních vědců věří, že jejich horská sídla ukrývají Svatý grál a dosud neobjevené poklady.

Na přímce světových dějin se právě měnilo 11. století ve století 12. a ve francouzském Languedocu se objevila skupina hluboce věřících lidí, kteří byli přesvědčeni, že přinášejí lidem tu správnou víru, očištěnou od všeho negativního, co s sebou přinášela již tehdy zkorumpovaná a zprofanovaná katolická víra reprezentovaná papežem a oficiální církevní věroukou.

Do země zaslíbené…

Languedoc byl pro ně přímo ideálním místem k životu. Církevní koncily, které potíraly vše, co se jim zdálo „kacířské“, tu neměly prakticky žádný vliv. Kataři (z řeckého slova „katharoi“ – čistý) nabízeli opravdu čistý až asketický způsob života jako protiváhu tomu, jak tehdy žili katoličtí duchovní, kteří se utápěli v přepychu, mocenských intrikách a v sexuálním hříchu. Pochopení a následovatele nacházeli překvapivě nejen mezi prostými lidmi, ale také mezi řadou šlechticů.

Náboženské kořeny tohoto hnutí se ztrácejí v dějinách, ale nejspíš vycházely z různých křesťanských směrů působících nejdříve v Persii, Malé Asii a na Balkáně. Odtud se pak šířily myšlenky těchto „reformovaných“ věřících dál do Evropy, včetně například Německa či Anglie.

Odmítali Starý zákon i Ježíše

Ale právě na jihu Francie vyústilo katarské snažení o obnovu církve ve velkou tragédii. Katolickou církev začala znepokojovat popularita této náboženské skupiny. Lidé přijímali zřejmě katarské vidění světa jako více pochopitelné. Tato víra byla prostá a snažila se přiblížit křesťanské učení všem vrstvám obyvatel. Kataři odmítali svátost římské církve, kostelní zpěv či uctívání relikvií a kříže. Svět viděli jako místo, kde se neustále sváří Dobro a Zlo, respektive Bůh a Ďábel. Katarské učení hlásá i existenci dvou bohů: Čistého duch (boha Lásky), který nebyl poskvrněn hmotou a jeho protipólu – Krále světa stvořeného ve hmotě, o němž věřili, že vládne svou mocí nad fyzickým světem a je rovněž stvořitelem vesmíru.

I když uznávali z Bible jen Nový zákon, nevěřili, že Ježíš Kristus někdy vůbec existoval jako živá bytost a tvrdili, že neměl nikdy hmotnou formu, a proto zavrhovali většinu obřadů spojených s jeho pozemským tělem, takže například odmítali přijímání. Své obřady často konali v přírodě, protože věřili, že čistý život lidi osvobozuje. Jejich bohoslužby tak probíhaly v lesích, na horských úpatích nebo v jeskyních. Jednoznačně v tom lze spatřovat snahu vrátit do křesťanského náboženství také přírodní síly, které Evropané žijící po tisíciletí obklopeni horstvy, vodstvy a lesy, museli v křesťanství postrádat.

Smrt si vybírala daň po tisících

To vše sledovali pravověrní katolíci s netajenou nenávistí. V roce 1208 byl zavražděn papežský legát Pierre de Castelnau a jako viník byl označen hrabě Raymond IV. z Toulouse, velký příznivec katarů. Zločin byl sice nejspíš zinscenovanou akcí, nicméně tak vzešla záminka k masivnímu zátahu proti katarům. Papež Inocenc III. vyhlásil křižácké tažení, které vešlo do historie jako albigenské. Katarům se totiž také říkalo albigenští podle jihofrancouzského města Albi.

Boží děti byly důsledně pronásledovány, mučeny, vražděny a válka trvala bezmála čtyři desítky let. Při ní byl zničen celý languedocký kraj a lidé umírali po desetitisících. Křižáci přinesli smrt nejenom katarům. Vždyť například jistý opat Amaury doporučoval „božím“ bojovníkům, aby pobili, koho potkají, že Bůh už ty své pozná. Například v městě Beziers bylo pobito na 20 tisíc osob.

Nacistická tečka

Kataři se postupně stahovali do hor, do svých opevněných hradů. Až v roce 1255 se vzdává posledních z takových pevností – Quéribus. Nejslavnějším z katarských hradů se ale stal Montségur, který byl jakousi základnou hrdinů, kteří sváděli marný boj. Dodnes je zahalen mýty a tajemstvím. Například se o něm tvrdí, že je tu někde ve sklepeních či tajných chodbách uchován Svatý grál a v truhlicích poklady nedozírné ceny. Ty tu měly zůstat po šlechticích, kteří bojovali na straně katarů proti křižákům.

Co se Svatého grálu týče, je to jedna z velkých historických mystifikací, o kterou se postaral jistý Otto Rahn, německý novinář a cestovatel. Ten se v 30. letech 20. století octl v Languedocu a podlehl tvrzením jistých náboženských skupin, které katary s grálem spojovali. Napsal knihu „Křižácké tažení proti Grálu“ a pospojoval příběhy o albigenských s německými rytířskými legendami. Je nad slunce jasnější, že podobné „pohádky pro dospělé“ nemohly nechat chladnými nacistické pohlaváry: jejich velkým milovníkem byl zvláště Heinrich Himmler.

Zříceniny katarských hradů stojí v Languedocu doposud a kraj na jihu Francie stále obestírá atmosféra dávné tragédie a nevyřešených tajemství. Hledáte-li právě takové místo pro svá putování, vydejte se právě sem…

  • petr

    Víte, tady ve světě existuje skrytý boj. Boj mezi ortodoxní katolickou církví, představovanou Vatikánem, a ostatními lidmi, představovanými Svobodnými zednáři, kteří se takto přejmenovali z Templářů. Ti ortodoxní katolíci se snaží vypátrat ten Svatý grál, jež není pohár, jak se obyč věřícím snaží namluvit, ale je to hrob Máří Magdaleny, Ježíšovy manželky, která v jižní Francii, v okolí městečka Santa Maria de la Mer, (Svatá Marie z moře), kam před Římany musela utéct, porodila Ježíšovu dceru – Sáru. Představte si, že by Ježíšovo učení přetrvalo v malé holčičce. Základy ortodoxního katolicismu a asketismu by byly zničeny, a s tímto i celé základy křesťanství. Co by se asi tak stalo, kdyby se křesťané dověděli, že jejich největší příběh všech dob je lež ???

    • OKO

      No to je otázka. Pro ty opravdu věřící by to byla asi ztráta půdy pod nohama a následky lze jen těžko domyslet. Jak jsem vypozoroval, ti lidé jsou na své víře zcela závislí, takže myslet si třeba, že by šmahem rozšířili řady ateistů, je naivní. Část by asi konvertovala, otázkou je k čemu. Můžeme jen doufat, že ne k tomu, co se sem teď valí…

  • Albireo

    Nestačím se divit jak hluboko je zakořeněná idea „dobrých“ katarů. Katolická Církev, resp. Inkvizice katary pronásledovala pro jejich nebezpečné praktiky jako byly potraty, opouštění dětí, jako byla endura nemocných lidí, což bylo úmyslné vyhladovění k smrti a další. Stali se obětí nikoliv nenávisti Církve ale své vlastní zvrhlosti, kterou by ani světská moc nemohla tolerovat a je jen dobře že byli pronásledováni.

  • Petr

    Je zde zmiňován hrad Montsegur,ke kterému se váže historicky doložená událost,dodnes obestřená velkým tajemstvím,tak velkým že i křižákům stálo za to ho za každou cenu dobýt.
    Na počátku 12. století se stala provincie Languedoc trnem v oku francouzským katolíkům,nebot tato provincie,nezávislá na Francii jak ekonomicky tak i nábožensky, byla bohatší než severní oblasti Francie. Vládla zde v článku zminovaná katarská víra,a šířily se zvěsti že kataři shromáždili díky své ekonomické nezávislosti a čilým obchodováním velké bohatství. Jejich víra byla odlišná od ortodoxního pojetí katolicismu,což se zároven nelíbilo Vatikánu. Tak papež Innocent III. uspořádal proti těmto kacířům roku 1208 křížovou výpravu.ale až 15.3.1244 tento hrad padl.Téměř 40 let po začátku křížové výpravy.
    Ale obránci hradu měli důvod ho tak úporně bránit, důvod tak velký že neváhali pod rizikem smrti po nocích a po částech propašovávat cosi co pro ně mělo velkou cenu. Lze se dnes jen dohadovat co to bylo ale muselo to být něco co se za žádnou cenu nesmělo dostat do rukou křižákům,tím méně Vatikánu.Poklad? Možná…ale je tu cosi co mělo ještě větší cenu než zlato…
    Obránci hradu si dva týdny před vypršením ultimáta vyžádali dočasné příměří. A poslední noc před jeho vypršením se čtyři z nich spustili po laně ze severní příkré stěny,nesoucí ssebou něco co už vůbec nesmělo padnout do rukou křižákům. Co to bylo? Proč riskovali smrt když druhý den mohli volně odejít?
    Muselo být něco co člověk unese na zádech. Nabízí se že to byly nějaké veledůležité písemnosti,které se nikomu nesměly dostat do rukou.a to aniVatikánu.
    K této události se přímo váže událost jiná. V roce 1885 byl do malé jihofrancouzské vísky Rennés-le Chateau přidělen farář Bérenger Sauniére.Proč byl 33letý farář přidělen zrovna sem a co Vatikán vedlo k tomuto je nejasné,ale zřejmě tímto zamezili jeho dalšímu postupu,a to zřejmě proto že vzbuzoval nelibost nadřízených,jinak by neměli důvod mladého člověka posílat někam do zapadlé vísky bez možnosti jeho dalšího postupu. Ale nevadilo mu to,naopak z této oblasti přímo pocházel.
    Tato oblast je protkána mnoha legendami a příběhy,např. nedaleko se nachází vrch Bézu s rozvalinami středověkého opevnění, patřícími templářským rytířům,nebo trosky zámku Blanchefort,rodné sídlo Bertranda de Blanchefort čtvrtého velmistra templářů,který stál v čele tohoto řádu ve 12.století.
    Sauniére se rozhodl svůj zchátralý kostel,jenž byl v roce 1059 zasvěcen Máří Magdaleně,opravit, zjistil že stojí na základech ještě starší,zřejmě visigótské stavby z 6.století,a našel dutý oltářní kámen,v němž se nacházely čtyři svitky pergamenu v zapečetěných dřevěných tubusech. Tyto pergameny obsahovaly složitě zakódované texty, s největší pravděpodobností anagramy,bez dalšího klíče nerozluštitelné,společně s nápadně zvýrazněnými písmeny v textu. Podle templářské zásady,že klíč je obsažen přímo v textu,rozluštil pouze toto : TENTO POKLAD PATŘÍ KRÁLI DAGOBERTOVI II. A SIONU A ON JE TAM MRTVÝ. Odkaz k Převorství Sionskému je zde zřejmý.
    Předložil tedy svůj objev svému nadřízenému biskupovi v Carcassone.
    A po jejich předvedení ho biskup na vlastní náklady okamžitě poslal i s pergameny do Paříže za významnými duchovními činiteli.
    Po svém návratu ale náhle disponoval majetkem,jenž nemohl jen tak získat. Dokončil opravu kostela,přivezl si vzácné obrazy,utrácel ohromné částky,třeba dal opravit silnici vedoucí k vesnici,čile komunikoval s bankami,shromáždil krásnou knihovnu,a dál utrácel. Jenže – kde k tomuto tak náhle přišel? Pouhý venkovský provinční kněz…Co obsahovaly ony pergameny? Byla to jen odměna za nález,nebo ony pergameny stály Vatikánu za to aby zaplatil Sauniérovi za mlčení?
    Zde bych připomněl onu výše uvedenou veledůležitou událost s oním nočním slaňováním oněch obránců hradu Montségur 15.3.1244,kdy riskovali smrt,jen aby něco rychle ukryli..byly to tyto pergameny,nalezené Sauniérem v roce 1891, za které mu Vatikán poskytl tak štědrou odměnu , či spíše úplatek za mlčení?
    Není zároven bez zajímavosti,že onen hrad Montségur se nalézá pouhý ani ne půlden jízdy na koni od Rennés-le-Chauteau,takže oni obránci hradu měli dost času toto zde bezpečně ukrýt.
    Je zřejmé a velice pravděpodobné,že tyto dvě události jsou navzájem propojené…..
    Co to ale bylo tak důležité? Proč Vatikánu tak záleželo na tom aby to nespatřilo světlo světa? Pokud byl v okolí ukryt nějaký druh templářského pokladu,vysvětlovalo by to odkaz k Sionu v pergamenech,objevených Sauniérem..Nebylo to spíše a pravděpodobněji bylo něco co by Vatikán ohrozilo,nebo ohrozilo samotné základy církve?Něco co by Vatikánu stálo za to aby malému provinčnímu knězovi dal takové bohatství?
    Lze se pouze dohadovat……
    .

    • Tom

      Excelentní komentář :-)

      • Petr

        Ani jsem nevěřil že mi někdo odepíše,tímto vřele děkuji. Pouhou náhodou jsem objevil tyto stránky věnující se nejrůznějším záhadám tohoto světa. Už dávno se o záhady zajímám, UFO,nebo možné přírodní katastrofy,nebo Keltové,nebo nesrovnalosti v Bibli…prostě vše co souvisí se životem ale co je zároveň záměrně ututláváno či v průběhu staletí překrucováno.
        Víte, vše o mém zájmu o křesťanství u mě začalo shlédnutím filmu Šifra mistra Leonarda,filmu který ve Vatikánu vzbudil takový rozruch.
        Zeptal jsem se tedy – a co když je to pravda? Začal jsem tedy pátrat a dostala se ke mě kniha Svatá krev a Svatý Grál. K mému překvapení jsem zjistil že to není jen tak ledajaká snůška pouhých dat či jen faktů,nebo doměnek,ale čtivá,téměř ve stylu detektivního příběhu jejích autorů.
        Můj výše zmíněný příspěvek pochází z této knihy, a je napsaný ve stylu jejích autorů. Zatím jsem se nedostal ani ne do její poloviny a už jsem začal pátrat po dalších knihách které by toto jejich tvrzení alespon nějak potvrzovaly.
        Zároven mě zajímalo, jestli existuje i názor druhé strany, a on existuje : získal jsem knihu autorky Margaret Starbird s názvem Žena s alabastrovým džbánkem. Jaké bylo mé další překvapení když jsem zjistil že autorka je římskokatolického vyznání,má titul magistry teologie,studovala symbolismus,heraldiku,a biblické texty…která po přečtení oné knihy Svatá krev a Svatý Grál byla názory jejích autorů přímo konsternována a usmyslela si že je vyvrátí. Především jí zajímala ústřední teze,že Ježíš byl ženatý a že měl dokonce dítě.Toto jí přímo šokovalo.
        Pustila se tedy do pátrání,ale namísto aby získala důkazy pro vyvrácení teze autorů oné knihy,naopak nacházela výmluvné důkazy existence Ježíšovy nevěsty,té záhadné ženy-Máří Magdaleny,která ho pomazala vzácným olejem ze svého „alabastového džbánku“. Vždyt přece to byla napravená prostitutka,jak učí katolicismus,její víra. Zjistila že to není pravda,co se o ní říká,ale že se to o ní říká až od roku 591,kdy jí takto pomluvil papež Řehoř I. A navíc byla ze šlechtického rodu. Proč jí pomluvili ale až tak pozdě?
        Margaret Starbird není obráncem doktríny,stala se po přečtení oné knihy hledačkou pravdy. Snaží se svou knihou odkrýt dlouho potlačovanou ženskou stránku příběhu křesťanství. Je to pro ní šokující odhalení,jež může ale navždy změnit způsob vnímání křesťanství.
        Tyto dvě knihy,které jsem získal, mi umožnují příležitost začít se prokousávat staletími překroucených dějin a snad najít tu onu prapůvodní pravdu…

        Její taktéž velice čtivá kniha

        • Petr

          Vždyt tahle všechna zjištění nemusí být nutně konec křestanské víry jako takové,ba právě naopak..Vždyt všichni věřící na celém světě,at mají jakékoliv vyznání, koukají jen jedním směrem – nahoru….Proč se tedy vedly a dodnes vedou náboženské války,když jsou to jen a jen různé názvy pro jedno a to samé?

        • Petr Hrušovský

          Po několika letech se sem opět vracím. Petr a tento nick jsou totožné. Nemám se za co stydět, jelikož píšu pravdu. Získal jsem opět z antikvariátu další knihy. Po uveřejění knihy Rex Deus se autorům totiž ozval někdo, kdo věděl o obsahu. A řekl jim toto: „Neprotestuji proti obsahu. Je to vše pravda. Jen je to neúplné. Chcete vědět zbytek?“ A tak vzikla kniha Stfážci pravdy, jakožto druhý díl knihy Rex Deus. A tento záhadný člověk dal posléze vzniknout knize Odhalený kód symbolů, jímž Tim Wallace Murphy prozatím završil své dílo. Nelze nyní nepřipomenout i knihu od autora jménem Laurence Gardner – Strážkyně Grálu. Podtitul je „pravda o Máří Magdaleně“. Ale je psaná stylem, jakoby se někdo snažil zpochybnit vše, co Baigent, Lincoln, Murphy zjistili. No, uvidíme, až ji dočtu. Zatím porovnávám, přemýšlím, a hrabu se na internetu. Ale o co komu jde? Není samo křesťanství již od svého vzniku roku 325 n.l. jen o hledání oné prapůvodní pravdy, tak jak to původně chtěl sám Ježíš? On nehlásal odpustky, inkvizici, ani pronásledování jiných křesťanů, kteří se nějak odlišovali od ortodoxního katolického pojetí křesťanství. Jeho PRAVÉ poselství je jen jedno.

          • OKO

            Obdivuji zapálení, snahu o objektivnost a důkladnost, která z komentářů přímo čiší. Jsem však poměrně skeptický k tomu, že je možné dobrat se nějaké historické pravdy v této oblasti jen z dnes volně dostupných zdrojů. K tomu by nejspíš bylo zapotřebí mít přístup k archivům Vatikánu. No, snad se tak někdy stane a ledacos se vysvětlí.
            Osobně si myslím, že pokud někdo začne tvrdit, že mluví ve jménu Boha, je to vždy příznak rodící se mocenské struktury, která časem s původní myšlenkou mívá pramálo společného. Historie i současnost je bohužel plná krvavých střetů takových mocenských struktur :-((

            • petr

              Děkuji za odpověď, potěšila mě. Nyní jsem shlédl druhý díl nově natočeného třídílného seriálu Jan Hus. A musím říci, že se E. Kantůrková, historička a bývalá disidentka, pokusila striktně se držet historických dokumentů, nalezených před ani ne 200 lety. Ani ne tak nalezených, jako spíše vypátraných v katolických archivech. A co se skrývá v podzemí Vatikánské knihovny, nejstřeženější knihovně světa, se lze jen dohadovat. Hus nechtěl reformovat církev, takto ho jen označili, jako kacíře. Chtěl
              jen poukázat na nepravosti, jež katolická církev, jedna z mnoha odnoží
              křesťanství, páchá. Kázal jen pravé Ježíšovo poselství a chtěl jen jedno
              – aby se křesťanství jeko celek opět začalo přibližovat obyč lidem,
              tuto důvěru v křesťanství totiž v průběhu staletí katolická církev
              ztratila. V průběhu 2 tisíce let se z obyč lidské víry stala ideologie s
              cílem nuceně ovládat lidi a jim vládnout, katolická církev se dokonce
              stavěla nad představitele státu. A to se mu nelíbilo. Já ač ateista
              nemám vůbec nic proti těm, kdo věří v to, že PRAVÉ Ježíšovo poselství je
              jenom jedno. Ale prodávání odpustků, pronásledování jiných křesťanských
              církví, vraždění jiných křesťanských oponentů, to určitě není a nikdy
              nebylo…

              • petr

                A ještě jsem zjistil, že na pobřeží Středozemního moře v jihovýchodní Francii existuje i na mapách vesnička s názvem Santa Maria de la Mer. Svatá Marie z moře. A v této vesničce je kostel svaté Marie Magdaleny, tedy i přímo s jejím jménem. Zarazilo mě ale že svaté. Kdy byla svatořečena? Katolická církev se nikde nezminuje že by byla kdy svatořečena. Nebo to jen tak přešli? Vždyt v roce 592 byla papežem Řehořem I. pomluvena jako prostitutka. Ale – proč až tak pozdě, víc jak 500 let od ukřižování Krista? To nesedí…

              • OKO

                Díky, pod to bych se klidně podepsal.

                • petr

                  Dobrý večer, promiňte, 3 měsíce jsem tu nebyl. Je to krásné, prohrabávat se historií, o které víte, že je pravdivá. A o které víte, že ji bez výčitek můžete předat i svým dětem. Vím, že ve školním dějepise u mého 12letého syna jsou i odchylky, ale když má on sám od sebe otázky, můžu mu na ně odpovědět. Víte, jak já jsem zjistil tu pravdu? Nejdříve jsem pátral klasicky po těch netových diskusích s tím, že přece se mě někdo ozvat musí. A takyže po čase ozval. On mě přivedl ke knihám o Rex Deus, o Margaret Starbird, o osudu templářů, o tom, že spousta z nich díky varování den předtím upálení přežilo, a celý poklad, který nashromáždili za léta výprav a co do té doby měli po celou dobu pohromadě přímo pod jejich nosem, hihi,

                  • petr

                    Víte, už v tom roce 1099 templáře nebavilo zabíjet lidi, ti měli jiný cíl – najít a zachránit v tom Jeruzalémě rodokmen Ježíše Krista, včetně rodokmenu Máří Magdaleny. Ježíš byl přece z královského rodu Davidovců, a Máří Magdaléna z královského rodu Hasmonejců. Tohle se ale předává jen ústně v rámci společenství rodin Rex Deus. Možná že mají i písemnosti, které by Vatikán nejraději zprovodil ze světa, ale to v knihách o Rex Deus není řečeno. Templáři byli původně obchodníci, a pak se stali pouze najatími strážci obyč lidských poutníků do Svatého města. Postupem času se z nich stali neohrožení bojovníci. Zmiňuji se já sám i o tom, že templáři uprostřed první křížové výpravy zanechali bojů a jeli přímo za papežem. Co našli? A papež jim dal neomezenou moc, nezávislou na kněžích a prelátech. Tak templáři pak dál dělali to, co vždy uměli – obchod, ve spolupráci s obyč lidmi, lidi je měli rádi, ale – ve14.století nashromáždili svým čilým obchodováním obrovské bohatství, takže se stali pro vládnoucí konkurencí, přímo hrozbou. Tak papež innocent III. prohlásil, že mu Bůh uložil, aby zbavil svět těchto kacířů. Rozeslal do celé Evropy listy, aby byly otevřeny v jeden jediný den, a to 13. října 1307…..v pátek….v ten den byly po celé Evropě upáleny stovky templářů. Ale mu to nějak nevyšlol – hodně templářů bylo varováno, takže hodně lodí i s něčím, co bylo hodně cenné, z přístavů odplulo.
                    Pátek 13.tého, si dodnes připomínáme, ačkoli nevíme, co…..

      • Petr

        Víte, mám svou teorii,či spíše kacířský názor…,jsem ateista,ale Bibli jsem četl,pečlivě …..v době Ježíšova ukřižování, v roce 33n.l. aspon dle Bible, byl na kříži že…ale nikde není uvedeno to,jak a kdo ho z toho kříže nutně musel sejmout…tam je to velice nejasné…traduje se že to byl Longin,jehož kopí tak Ježíše zranilo…a v neposlední řadě Máří Magdalena,ta údajná tzv.kněžka lásky…(mimochodem – takto byla pomluvena až v roce 591 papežem Řehořem II.) …nebylo to Longinovo kopí jen zástěrka pro záchranu Ježíše? Pro záchranu někoho kdo pro Římský obyčejný lid tak mnoho znamenal? pro záchranu obyčejného člověka,nicméně jen za Člověka? Existuje obraz z 12.století,, kde je naprosto přesně vidět,pro znalé určitě nemusím říkat jaký, a na něm je vidět půlnoční měsíc,tma,a tři postavy nesoucí tělo…chtěl tímto malíř něco naznačit? Podle legendy Ježíše pohřbili před soumrakem. Ale tento obraz říká něco jiného,jakoby ho odnášeli OD hrobu…Chtěl malíř tímto říct že ne že jen tušil že to tak bylo,ale že VĚDĚL že to tak bylo? Kdo to tedy byl? A odkud to věděl,a od koho?
        Středověcí malíři byli něco jako dnes už bývalí disidenti,za komunistů to byly samizdaty proti komunistům, tehdá ve středověku to byli malíři proti katolické církvi…
        Historie se opakuje…
        No a dostávám se k mé ústřední tezi,a to k velmi kacířské –

        Longin jakoby probodne Ježíše,což legendy potvrzují,ale – nezraní ho tak aby zemřel…Ježíš na kříži pronese to svoje slavné prohlášení – a to je divné – i se svým zraněním od Longina…pod ním klečí Máří Magdalena, jak potvrzují obrazy…a to pěkně prosím od historicky doložitelných autorů….ale! A to je divné ! Od tohoto okamžiku není nikde uvedeno, KAM jeho tělo bylo odneseno….hm? Ve svém pátráním jsem zjistil,že stopa končí jen pár set metrů směrem k úbočí onoho kopce….víc ani tuk…Gnostická evangelia uvádějí,že tělo Ježíše bylo vyneseno na oltář Boha….ale co to tedy je?
        A vtom se jeho tělo objeví v jeskyni, musela být tedy na onom kopci,ale na onom kopci žádná jeskyně není natož nějaká díra! Znalí vědí o jakém kopci mluvím že….
        A navíc údajně dle legend byla zavalena kamenem…musím zde připomenout,že nikde v okolí ukřižování Ježíše se žádný kamenný lom nevyskytuje…
        Museli ho tedy odněkud přinést….odkud?
        V okolí jeho ukřižování se totiž vyskytuje pouze hlína…
        Takže – Máří Magdalena,jeho družka či manželka,(Da Vinci,Poslední večeře,postava po jeho pravici,zrzavé dlouhé vlasy,), ho sejme z kříže, Longin,s jeho kopím,ho odnesou do úkrytu,pomaže ho z jejího alabastrového džbánku léčivým elixírem,dnes tak známým, zatímco se v rámci utajení před římskými vojsky vytvoří alegorický úkryt, s oním kamenem…..

        Ježíš tedy ono ukřižování přežije….ale je nutno ono zmrtvýchvstání nějak lidem říct..¨.ale ne že se potvrdí že Ježíš přežil,to by krvežízniví Římané nesnesli – tak se to rozšíří,ale ne ve formě pravdy,ale pouze jakoby legendy,aby Římany nedráždili…ale obyč lidi velice dobře chápou že…velice dobře VĚDĚLI že je to pravda….
        V roce 325 n.l. už byly v Římské oblasti strašné náboženské boje,na jedné straně pohanská mužská asi keltská božstva,tak i bohyně,neboli posvátné ženství.Neví se kdo s těmi hrůzami začal,ale hrozilo to rozštěpit Řím a vůbec Evropu….Tak Římský pohanský císař Konstantin (ano – pohanský,pokřtěn byl až na smrtelné posteli) sjednotil všecky křestanské odnože i pohanské pod jedno náboženství – křesťanství…A na vůbec prvním ekumenickém koncilu známém jako Nicejský koncil ,5.10.325 n.l. …dal sestavit ( pozor! nikoli vytvořit! ) z různých evangelií onu Bibli, ze které byla ale na žádost tvrdých frakcí vyjmuta ona gnostická evangelia,popisující Ježíše jako obyč člověka…
        Jenže lidi vědí a předávají si z generace na generaci onen pravý příběh…Dle mě Ježíš přežil,nepřímé důkazy existují,on dle všeho se dostal přes Středozemní moře i se svou družkou Máří Magdalenou do dnešní Francie,kam museli oba utéct před Římany, a to do dnešní oblasti Provence, do tehdejší provincie Languedoc….ona zde porodila dceru – Sáru….
        Souhlasilo by to se vším co se v této oblasti dodnes traduje,oni lidi vědí a předávají si….na pobřežních vesnicích a městečkách v dnešním Provence jsou někde Máří Magdalena a Ježíš až nekriticky uctíváni…

        A to pak postupem času v oněch obrazech slavní malíři vyjadřovali,a to velice přesně, a kdo chce vidět,pravý příběh Ježíše a Máří Magdaleny uvidí…já ho uviděl…
        Vemte si – co kdyby se lidstvo dovědělo že největší příběh všech dob je lež—-

        • Petr

          A proč tedy Vatikán se tak brání a všemožně bojkotuje nalezení hrobů Ježíše a Máří Magdaleny? Vždyt by to přeci jen potvrdilo tvrzení v Bibli…nebo ne????
          Nebo je to OPRAVDU VŠECKO JINAK?????

    • Petr

      Zjistil jsem svým pátráním další velice záhadné věci…dostaly se ke mě další dvě knihy ( z antikvariátu,ne moc levné…) :

      První kniha :Tajný ostrov templářů od autorů Haagensena a Lincolna (ten druhý je spoluautor Svaté krve…..)…v této knize se popisuje záhadná souvislost mezi Francií,Skandinávií a Jeruzalémem…Bernard z Clairvaux ,významný mnich,myslitel a teolog ,který sepsal ve 12.století pravidla řádu templářů,,Bertrand de Blanchefort,čtvrtý velmistr templářů 12.století, a dánký biskup 12. století Eskil spolupracovali na uchování fantastického tajemství..
      Zde bych použi mým pátráním nalezený odkaz :

      http://www.christnet.cz/magazin/clanek.asp?clanek=637

      Historickým základem všech jejich tvrzení je fakt, že se dánský arcibiskup Eskil setkal s velmistrem templářů Bertrandem de Blanchefort ve Francii v roce 1162, a to devět let po smrti jeho předchůdce Bernarda z Clairvaux! To by ovšem znamenalo časově potrvrditelnou věc – že templáři na Bornholmu vystavěli kostely, navíc geometricky rozestavěné tak,aby jen znalí a zasvěcení znali jejich tajemství…kde chtěli nejspíše a velice pravděpodobně ukrýt své poklady. Historické zmínky i poznatky z archeologických vykopávek z 20. století, naznačují, že templáři po něčem mezi lety 1118 až 1127 pátrali pod jeruzalémskou Chrámovou horou a že předměty zde nalezené a odtud odvezené byly možná na Bornholmu též ukryté….
      Není bez zajímavosti že toto souvisí i s onou francouzskou vesnicí Rennés-le-Chateau,nebot zdejší ony prastaré templářské sídla v okolí jsou rozestavěny v přesně stejném stylu jako ona sídla na Bornholmu….

      Druhá kniha : Rex Deus autora Tim Wallace-Murphy…..zde se popisuje historie rodu st.Clairů a kaple Rosslyn u skotského Edinburghu,kterou dal postavit William st.Clair jako připomínku tradic a víry templářů,jako zašifrovanou knihovnu v kameni….popisuje se zde historie 24 velekněží Jeruzalémského Chrámu,kteří jsou přímými potomky Davidovců a Hasmonejců,jejichž rodokmeny jsou dodnes zaznamenány v podzemních místnostech pod dnes zničeným Jeruzalémským chrámem…po pádu Jeruzaléma a Chrámu o první křížové výpravě všichni tito členové rodu uprchli,ale tradice zůstává dál,ale dodnes se ví,kde ona ( úmyslně?) pohřbená a na pohřbených zdech Chrámu ona (dodnes nevykopaná) genealogie je….
      Proč název knihy Rex Deus – autor této knihy – Tim Wallace-Murphy. – je dle vlastní genealogie přímý prapotomek oněch 24 velekněží Chrámu, jejichž odnože měly přísný zákaz mluvit o svém rodokmenu…do doby než vyšla kniha Svatá krev a Svatý grál….už se pak nebál mluvit o svém původu a o tom že např.členové oněch rozvětvených rodin pouze mezi sebou uzavírali i snatky,aby se zachovala pokrevní linie a zvýšila pravděpodobnost,že tradice bude pokračovat dál…
      Ony rodiny se totiž navzájem znaly pod označením – Rex Deus……………….

      Jsem velice rád že jsem tyto dvě knihy získal…poskytují mi další materiál ke zkoumání naší překroucené historie,a snad cestu k nalezení oné prapůvodní pravdy……

      • Petr

        Všechny tyto výše uvedené knihy ,jak jsem zjistil, jsou totiž vzájemně propojené…..

  • Jaroslav Slanina

    Díky moc za Vaše komentáře. Autora vždycky potěší, když se o něčem, co napsal, vedou nějaké diskuse. Snad jen na upřesnění: tady nejde o nic proti křesťanům, pokud tam je někdo, dejme tomu ne zrovna pozitivně zmiňován, pak je to katolická církev. Nicméně plně s Vámi souhlasím, že celý problém lze vidět i z opačného konce: stačí jen, jak se chovali hugenoti ve Francii a kolik katolíků žijících v hugenotských zemřelo jenom proto, že protestanti bojovali ve jménu své pravé víry. Ale to bychom tady mohli sepisovat pro a proti do nekonečna. Berme prostě katarský příběh jako fakt a já jako autor slibuju, že někdy v dohledné době přijde i na ty „opačné“ příběhy.

  • kultak

    A co se týče vnucovani své viry ostatním, není přesvědčování někoho o spatnosti jeho viry (coz s oblibou dela polovina ateistu co znám) úplně to samé? Trošku pokrytecke ne? Teda trošku víc…

  • kultak

    Ano, presne takovou odpoved jsem očekával. Když udělá neco špatného křesťan, hned si na všechny křesťany ukazují prstem a obviňují je z toho vsechny. Kdyz něco provede ateista nebo clen nejake mensiny, nikdo ostatní že syejne skupiny neobvinuje. S tim znasilnovanim asi myslite tu americkou kauzu s pedofilnimi knezimi. Takové ciny jsou chybou jednotlivcu, ne cele jejich spolecnosti. Krom toho byla cela tahle kauza medialne nafouknuta právě těmi lidmi, kteri ukazuji hned prstem na celou cirkev a americany, kteri se velice rádi soudí, aby vytriskali z nekoho peníze. Není snad tohle take manipulace s masou? Nejuzasnejsi civilizace? Ehm, asi myslite inky, azteky a maye. Vinit církev za Corteze je jako vinit ateisty za Hitlera a Stalina. Krom toho tyhle „úžasné“ civilizace take nebyly zrovna bez krve na rukou. Jestli nekdy ve stredoveku zabili křesťané více lidi, nez sr stalo objeti 2SV se mi moc nezda, protoze by v te dobe vyhladili cely svet a pokud ano, je to cislo stále malé vedle těch 70 milionu, které jsem zmínil v predchozim commentu. A pokud to chceme srovnavat s 2SV… Kdo že ji to zavinil? A co e týče

  • To je snad jeden velký vtip (komentář nade mnou). Ve víře zlata a křesťanství se zničili nejúžasnější civilizace, bylo zabito víc lidí než pamatuje 2. světová válka. Minulost rozhodně neunavuje a vždycky zůstane součástí nečeho, co absolutně nechápe historické údalosti v Bibli, která je stejně z naprosté většiny kopií Sumerských a Babylonských textů. Kdybychom se měli podívat do přítomnosti, nalezneme také spoustu nechutných případů ať už znásilňování či manipulace. Ať má každý svou víru, ale necpe ji ostatním a nemanipuluje s masou. Je to jen prostředek, navíc s takovou dezinterpretací událostí, že je až s podivem, kolik lidí bere neuvěřitelně komický překlad Bible vážně. Hebrejský a aramejský význam je mnohokrát odlišný. Je to jako brát doslova odstavce, které projdou na půl ucha 20 lidem a na konci slyšíte výsledek toho všeho.

  • kultak

    Trošku si tu protiřečí skutečnost, že neverili v krista, ale údajně měli Svatý Gral. Jinak me tyhle články už unavuji. Je pravda, že církev ve stredoveku spáchala kdejaká zvetstva (i kdyz šlechta je měla doslova na denním planu, ale to nikdo neustále dokola neomila). Avšak jeste nikdy jsem nenarazil nikde na clanek, který by odhaloval i přesný opak těchto události a to, ze v historii bylo pro svou viru zabito cca 70mil křesťanů. Tento proces vsak, narozdíl od útoku cirkve, stále probíhá ještě dnes.