Kde ležely skutečné české Bradavice?

0
589

Dávali jste ve škole v hodinách dějepisu opravdu pozor? Pokud ano, možná někde v paměti vyhrabete jeden údaj ze životopisu svatého Václava. Náš nejslavnější světec byl mimo jiné mužem velmi vzdělaným a své vzdělání získal ve slavné škole na Budči. Tohle místo stojí rozhodně za pozornost, a to nejen kvůli zavražděnému knížeti. Jedná se totiž o lokalitu, které bychom mohli s klidným svědomím přezdívat „první česká univerzita“.

Už před změnou letopočtu se tu nacházela druidská škola, která vydržela nepřetržitě chrlit keltské, germánské i slovanské vzdělance dalších více než tisíc let, tedy mnohem déle než Univerzita Karlova v Praze. A s trochou nadsázky můžeme říct, že se jednalo o předchůdkyni slavných Potterových Bradavic, protože se tu vzdělávali hlavně druidi, mágy, věštkyně, velekněžky a podobná „čarodějnická cháska“.

Pohané žili v míru s křesťany

Dlouho panovalo přesvědčení, že Budeč nacházející se v tajemné krajině mezi Kralupy nad Vltavou a Kladnem, začala psát svou historii vznikem slovanského hradiště, jehož součástí byla škola, kde se vzdělával také již zmiňovaný kníže Václav. Mnoho archeologických nálezů z posledních let, i podrobný průzkum těch starších, potvrdil teorii, že Budeč byla osídlena již v mladší době bronzové. A nepochybně tu pak později vzniklo keltské hradiště. Nečekejte však sídlo podobné tomu na Zbraslavi. I naše omezené znalosti potvrzují, že to byla lokalita nevelká, kde se po dlouhá staletí příliš neměnil počet obyvatel.

S trochou nadsázky můžeme říct, že se jednalo o předchůdkyni slavných Potterových Bradavic, protože se tu vzdělávali hlavně druidi, mágy, věštkyně, velekněžky a podobná „čarodějnická cháska“.

Což by nasvědčovalo tomu, že na Budči žila jakási elita, tedy lidé, kteří byli pečlivě vybíráni, zkrátka: jaká byla kapacita druidské školy, tolik zde mohlo pobývat studentů a studentek, učitelů a kněží. Je velmi pravděpodobné, že Budeč zůstala školou i v době germánské a je zcela na naší fantazii, zda si budeme představovat, jak se zde pár posledních druidských učitelů snažilo zachovat při životě učení svých předků a předat je několika vyvoleným jedincům.

Škola pokračovala ve své činnosti i po příchodu Slovanů. S nástupem křesťanství se změnila ve vzdělávací ústav poplatný novému náboženskému učení, nicméně objevené dva typy pohřebišť odhalily zajímavý fakt: po nějakou dobu tu vedle sebe žila nerušeně skupina křesťanských duchovních spolu se svými pohanskými kolegy.

[quote]Je velmi pravděpodobné, že Budeč zůstala školou i v době germánské a je zcela na naší fantazii, zda si budeme představovat, jak se zde pár posledních druidských učitelů snažilo zachovat při životě učení svých předků a předat je několika vyvoleným jedincům.[/quote]

Křesťané byli pochováni na akropoli budečského kopce a v jejich hrobech se nacházejí předměty, podle nichž poznáváme, že šlo o příslušníky nobility a přední duchovní činovníky. Poblíž kopce je pak další pohřebiště, opět pro významné osoby, ovšem z řad vyznavačů staré víry.

Ukradený menhir

Sama o sobě je Budeč lokalitou, kde ze země doslova tryská energie. Stavby stojí na energetických čarách spojujících místa ve středních Čechách, která byla podobně nabita a která vesměs plnila funkci významných kultovních a duchovních pohanských míst. Je rovněž možné, že na akropoli budečského kopce dokonce došlo k nějakému „energetickému“ souboji. Mohli za něj křesťané, kteří zde postavili rovnou dvě rotundy vedle sebe, a to na tak „silných“ místech, že se jim povedlo vybudovat jakýsi „energetický zesilovač“. Jeho výkon musel být nakonec nezvladatelný, protože druhá rotunda byla ve 13. století zbořena. Dnes tu stojí už jen kostelík sv. Petra a Pavla, nejstarší kamenná stavba u nás a jedna z nejstarších ve střední Evropě.

Nedaleko něj byl nedávno nalezen menhir, který bohužel skončil v soukromých rukách, takže nebyl ani pořádně prozkoumán. Přitom je velmi pravděpodobné, že se nacházel na nějaké důležité energetické linii a navíc v místech význačné pohanské svatyně.