Objevíme hrob Alexandra Velikého?

0
1386

Sláva tohoto vojevůdce i panovníka přežila až do současnosti, přestože žil ve 4. stol. př. n. l. Tento potomek makedonské panovnické dynastie ovládal ve své době prakticky celý tehdy známý svět. Jeho říše zahrnovala nejen podmaněné řecké městské státy, ale rozkládala se od Egypta na západě až po řeku Indus na východě. Alexandr Veliký se stal vzorem mladého panovníka, který v sobě snoubil vzdělanost i statečnost a hlavně nesporné velitelské schopnosti. Obklopoval se orientální nádherou i houfy mladých a krásných jinochů, s nimiž trávil veškerý volný čas mezi dobýváním světa. Ačkoliv mu osud vyměřil jen 33 pozemských let, dodnes se o něm píší knihy a natáčejí hollywoodské velkofilmy.

O jeho smrti existuje několik teorií. Jedna mluví o přirozeném skonu následkem malárie nebo tyfu, další zase uvádí, že Alexandr byl otráven svými politickými odpůrci. Jediná jistota, která v tomto směru panuje, je fakt, že se tak stalo v Babyloně 10. nebo 11. června roku 323 př. n. l. Jenom jeho vrstevníci tušili, kde byl legendární král pohřben, protože už před zlomem letopočtu se antičtí historikové dohadovali, kde Alexandrův hrob leží. A pátrání po něm trvá dodnes.

Ale ani soudobá archeologie není o mnoho úspěšnější, než pátrání antických předchůdců. Italský archeoastronom Giulio Magli je ovšem přesvědčen, že je blízko velkému objevu. Se svými kolegy se již nějaký čas věnuje výzkumu měst, která Alexandr po celé své říši zakládal. Během tohoto výzkumu například odhalil, že hlavní bulvár egyptské Alexandrie přesně kopíruje osu, na níž vycházelo slunce v den, kdy se Alexandr narodil. Alexandrie byla založena roku 331 př. n. l. a velmi rychle se stala centrem obrovské říše. Právě tady se nacházel jeden ze starověkých divů světa, proslulý Alexandrijský maják, a sídlila tu rovněž Alexandrijská knihovna, která shromáždila veškerou antickou vzdělanost.

[quote]Alexandr Veliký se stal vzorem mladého panovníka, který v sobě snoubil vzdělanost i statečnost a hlavně nesporné velitelské schopnosti.[/quote]

Magli tvrdí, že astronomické „náhody“ ho co nevidět přivedou i na stopu Alexandrova hrobu. Lze totiž očekávat, že když se Alexandr nechal astronomií inspirovat při zakládání měst, myslel na toto propojení i při tom, když plánoval, kde se nechá pohřbít. Z dobových svědectví ostatně vyplývá, že toužil po velké hrobce hodné nejslavnějšího panovníka starověku, která nejspíš obsahovala i obrovské poklady.