Smírčí kříže – kamenní svědci zločinů

1
659

Středověk si mimo jiné spojujeme z popravami a s právem útrpným a myslíme si, že v té době stále platilo ono biblické „oko za oko, zub za zub…“. Jenže i tehdy fungovalo, že kdo má peníze, může se z lecjaké šlamastyky dostat bez zásadního trestu. Důkazem jsou mimo jiné smírčí kříže, nenápadné kamenné památky z dávných časů.

Jednalo se o kamenné kříže postavené nejčastěji na místě, kde se stal hrdelní zločin nebo neštěstí. Ve středověku bylo možno při trestání provinilců uplatnit systém tzv. smírčího práva, kdy byl provinilci uložen nějaký úkol, kterým odčinil svůj zločin. Takovým úkolem kromě vyrovnání s postiženou rodinou mohlo být i vytesání a vztyčení kamenného kříže na místě, kde byl zločin spáchán. Viník musel často podstoupit ještě rituál odpuštění zločinu. Tak vrah si třeba musel lehnout na hrobě své oběti obličejem dolů. Nad ním stál příbuzný zavražděného a pronášel „odpouštěcí“ formuli. Zločinec mu odpovídal podobně ustálenými „odprošovacími“ větami.

Kamenné kříže se nacházejí po celé Evropě. Často na ně narazíte i v sousedním Německu a Rakousku. Na území České republiky se vyskytují na místech středověkého osídlení. Bohužel už je nenajdeme ve velkých městech, kde vzaly za své kvůli neustálé stavební aktivitě. Proto se s nimi daleko častěji setkáme na venkově, kde bývají ukryty podél cest nebo mezi staveními. Díky nadšencům, kteří kameny sbírají a starají se o ně, máme v Česku docela dobře zmapován jejich výskyt. U řady z nich se dozvíte i příběh ze „středověké černé kroniky“, kvůli kterému byl kámen vytesán.

Jedním z regionů, kde je smírčích křížů nejvíce je Karlovarsko, hodně jich je také na Plzeňsku, na Vysočině nebo ve východních Čechách. Při svých toulkách naší domovinou mějte oči otevřené, abyste nějaký pěkný smírčí kámen neminuli. Na internetu jsou také dostupné různé stránky, kde jsou zaznamenány jednotlivé lokality a podle nich lze docela dobře naplánovat nějaký ten specializovaný „smírčí“ výlet.

  • Križa

    Škoda, u nás v Ústí nad Labem ve Strážkách jsme měli 2 a oba se ztratili. Jeden byl v hospodě a druhý u silnice.