Tajemství kamenné tváře pod Karlovým mostem

0
1418

Snad každé zákoutí ve staré Praze má svoje tajemství. Jedno z těch zdánlivě zapomenutých a na první pohled přehlédnutelných se nachází přímo u paty Karlova mostu. Když se na něj vydáte od Starého Města, hned na kraji, za Staroměstskou mosteckou věží se pořádně vykloňte a dejte se do malého detektivního pátrání. Na nábřežní zdi je zazděn reliéf mužské hlavy, kterému se od pradávna přezdívá „Bradáč“. Je pozůstatkem Juditina mostu, který překlenoval Vltavu v raném středověku a dnes z něj zůstala jen torza, většinou skrytá pod novější zástavbou. Bradáč se ale odjakživa těšil mezi Pražany velké oblibě, a tak  když v polovině 19. století upravovali nábřeží, byl sejmut z pozůstatku starého mostního pilíře z mostu Juditina a zazděn do nábřežní zdi.

[pullquote_right]Čtěte dále na ProcProto.cz: Největší přehradní neštěstí ve střední Evropě[/pullquote_right]

Dodnes ale nikdo nepřišel na to, komu tato tehdy velmi oblíbená tvář patřila. Nejjednodušší vysvětlení se nabízí v podobě teorie, že je to prostě jenom pozůstatek mostní výzdoby. Ale podle dobových pramenů a jiných svědectví se možná jedná spíše o autentický portrét samotného stavitele, jehož jméno zapadlo v propadlišti dějin. Podobné portréty byly na středověkých mostech poměrně běžné a často plnívaly funkci vodoměrů. Tak tomu třeba je také u starého mostu v německém Řezně.

Ale ani Bradáč nebyl výjimkou. Pražané postupně vypozorovali, co se děje s Vltavou, když se její hladina dotýká určité části kamenného portrétu. Jakmile se voda dotkla spodní části Bradáčových vousů, řeka už nenápadně vystupovala z břehů a ti, co bydleli u vody, tak dostávali signál k evakuaci. Když voda zaplavila Bradáčova ústa, vylévala se řeka už do nábřežních ulic, a pokud už byla vidět jen Bradáčova pleš, mohli se lidé vozit po Staroměstském náměstí v loďkách. A že to fungovalo naprosto dokonale, dosvědčují zprávy z roku 1841, kdy se přesně tahle katastrofická předpověď změnila v realitu.

Dnes máme na předpovědi povodní elektronické a satelitní systémy, ale pravověrní Pražané na svého Bradáče nedají stejně dopustit. Možná je těší i to, že nad nimi stále bdí muž, který chodil pražskými ulicemi před tisícovkou let a vždycky jim věrně sloužil.