Tajemství Sviního vrchu aneb Co jste nevěděli o Hradčanech

0
1215

[dropcap]N[/dropcap]epřehlédnutelný ostroh nad Vltavou lákal naše předky odpradávna. Nám už může připadat jako obyčejný kopec, z jehož vrcholu ovšem shlížejí na naši metropoli neobyčejné Hradčany, jejichž malebná scenérie uchvacuje nejen davy turistů. Praha by bez tohoto obrázku nebyla Prahou a stopy pohanské minulosti nás utvrzují v tom, že tohle místo znamenalo hodně i pro staré Slovany.

Křesťané si sice dali hodně práce, aby tyto stopy překryli nebo zcela zničili, naštěstí lidská paměť je silnější než píle uzurpátorů. Díky tomu dnes víme, že v místech dnešního třetího hradčanského nádvoří stával slavný kamenný stolec, na němž byla „nastolována“ volená pohanská knížata. Pro naše předky to bylo místo zásadního významu, kmen Čechů tak vysílal okolí jasnou zprávu, že mu patří nějaké kmenové území, jemuž vládne silný panovník, tudíž, že by si konkurence měla dát pozor. Navíc přesně tudy procházela magická slunovratná přímka.

[quote]Čtěte dále na ProcProto.cz: Ukryli templáři svoje poklady v Česku?[/quote]

Poblíž kamenného stolce se nacházelo místo vskutku tajemné, zvané Žiži. Představit si ho můžeme v prostorách, kde dnes stojí budova starého proboštství. Trochu legrační název souvisí se žhnutím a ohněm vůbec a nejspíš právě tady planuly posvátné vatry. Ty měly pro staré Slovany význam podobný, ne-li ještě větší než stolec. Obrovské ohně byly viditelné zdálky a nepřátelé i sousední kmeny tak dostávali signál o tom, že toto území je osídlené a má majitele, který se ho jen tak nevzdá.

Za všechno může delfín

[pullquote_right]Poblíž kamenného stolce se nacházelo místo vskutku tajemné, zvané Žiži. Představit si ho můžeme v prostorách, kde dnes stojí budova starého proboštství. [/pullquote_right]

V pozdějších předkřesťanských dobách se tyto vatry zapalovaly vzápětí poté, co si lid zvolil knížete. Tento jednoduchý informační kanál říkal: Máme nového panovníka a velitele, který se o náš kmen postará.

Kamenný stolec zmizel z hradčanského kopce někdy v průběhu 12. století, Žiži dokonce mnohem dříve. Nejspíš v 9. století za vlády prvního historicky doloženého knížete Bořivoje I., který už vyznával křesťanství. Na místě posvátné vatry nechal postavit kostelík zasvěcený Panně Marii, to aby poddaní rychle zapomněli na svou pohanskou minulost. Zřejmě se to ale moc nedařilo, a tak jeho vnuk, kníže Václav, kterého známe jako Svatého, musel přitvrdit a opodál založil kostel zasvěcený svatému Vítu, který se stal předchůdcem naší proslulé Svatovítské katedrály.

Taková tedy byla pohanská minulost kopce, který my známe jako Hradčany. Naši předkové mu ale často říkávali také Sviní vrch. Ne že by v tomto posvátném prostoru volně pobíhali vykrmení pašíci, tento pro nás komický název dostalo návrší po delfínovi. Ano, nezmýlili jsme se. Delfínovi se říkávalo mořská svině a hradčanský vrch má tvar právě tohoto zvířete. Ptáte se, jak suchozemští Čechové mohli být důvěrně obeznámeni s tím, jak vypadá delfín? A jak mohli vědět, že vrch nad Vltavou má právě tento tvar, který je nejlépe rozeznatelný ze vzduchu, třeba z nějakého balónu? Odpovědi rozhodně v oficiálních vědeckých statích nenajdete, ale vaší fantazii se meze nekladou.