Vikingové ve službách římské říše

2
2148

Z počátku to vypadalo jako nenápadný nález, ale díky němu bylo odhaleno zase jedno doposud skryté „vikinské“ tajemství. Zkrátka a dobře, tihle bojovní Seveřané umí stále překvapovat… Vesnička Vang ve švédském kraji Blekinge je docela obyčejná a donedávna ničím zvláštním nevynikala. To ovšem skončilo ve chvíli, kdy tu archeologové našli 28 zlatých figurek velkých cca 2 – 3 cm, kterým se ve Skandinávii říká „guldgubbars”, což v překladu znamená něco jako „Starý zlatý muž“. Existují podobné v ženské variantě zvané pro změnu „Stará vdova“.

„Guldgubbary“ se běžně v zemi nacházejí, většinou tam, kde bylo nějaké staré kultovní středisko, protože je lidé přinášeli jako oběť bohům. Nikoho tedy nepřekvapilo, že pozůstatky rituálního okrsku byly nalezeny i poblíž Vangu.

A další související nálezy z Vangu daly vzniknout teorii, že seveřané sloužili v římské armádě jako žoldnéři.

Jenže záhy se ukázalo, že se jedná o pozoruhodně velký okrsek, který byl nejspíš významným (a dosud neznámým) kultovním střediskem v pozdní době bronzové. To ale vzniklo na sídelně mnohem starší lokalitě využívané už v době železné. V zemi se tu ukrývaly desítky obětovaných předmětů, z nichž velmi početnou skupinu tvořily drobné bronzové busty, jednak římského, ale i keltského původu.

A tady se věda zarazila. Běžné totiž je, že na podobných nalezištích převažují předměty jedné kultury – většinou té, s kterou mělo obyvatelstvo nějaké kontakty: nejen obchodní, mohlo se jednat také o úspěšnou vojenskou výpravu. Jenže ve Vangu to vypadá, že předchůdci pozdějších Vikingů měli zdroje v Římě i v Galii. A další překvapení přinesl rozbor zlata, z kterého byly guldgubbary vyrobeny. Zlato pocházelo z římských mincí. To naznačuje mimo jiné, že těchto mincí byl v dosahu dostatek, když se z nich mohly vyrábět „spotřební kultovní“ předměty.

A další související nálezy z Vangu daly vzniknout teorii, že seveřané sloužili v římské armádě jako žoldnéři. Nebylo by se čemu divit. Jejich vojenské umění bylo známé i v Římě, třebaže jinak se do studených skandinávských dálav dobyvatelé opravdu nehrnuli. A bylo rozhodně lepší tyto srdnaté germánské bojovníky najímat, než je nechat loupit v oblastech, o které měli Římané zájem. Ovšem stále chyběly důkazy, které by podobnou logickou teorii potvrdily. Dokud se ovšem nezačalo kopat ve Vangu…

vikingove-ve-sluzbach-rimske-rise

To vše ale znamená mimo jiné další potvrzení toho, že obyvatelé pravěké a starověké Skandinávie nebyli žádní primitivové. Stejně jako další neřímské kultury ze styku s mocnou říší těžili nejen peníze a další majetek, ale také se dozajista nechávali „civilizovat“ kulturními vlivy. Kdo by ostatně netoužil po krásných věcech a pohodlí, tedy přesně po tom, v čem byl Řím na svou dobu dokonalý…

Zdroj: DailyMail

  • BTC

    Vikingovia, ak mali zlato z iných zdrojov ako svojich, tak ho mali od Germánov, ktorí podnikali lúpežné výpravy na Rímske územie. Ozdobné a úžitkové predmety z drahých kovov pre nich nemali žiadnu hodnotu ako dielo, tak to jednoducho tavili a s tým obchodovali ďalej. Vikingovia boli vo výrobe kovov a ich zliatin podstatne ďalej ako ostatný svet, všetko kvôli lodiam, ktoré boli v tom čase neprekonateľné či už výdržou alebo ovládateľnosťou. Konkrétne Vikingom sa Rimania javili ako zženštilý národ a ich tzv. nádobíčko vôbec nepotrebovali. Žili s prírodou a rímske tretky im boli úplne cudzie a nepochopiteľné.

  • dexter

    Máte tam chybu. Cit.:“Jenže záhy se ukázalo, že se jedná o pozoruhodně velký okrsek, který byl nejspíš významným (a dosud neznámým) kultovním střediskem v pozdní době bronzové. To ale vzniklo na sídelně mnohem starší lokalitě využívané už v době železné. “ – doba železná následovala dobu brnzovou, takže nemůžete napsat, že starší lokalita byla z doby železné, když před tím mluvíte o době bronzové.