Ztracená Cahokia – největší město historické Ameriky

0
1532

Pokud mluvíme o starých amerických civilizacích, míváme obvykle na mysli aztéckou, mayskou nebo inckou kulturu. Ale v dějinách velkého kontinentu za Atlantikem jsou i jiné kapitoly, o kterých toho mnoho nevíme a přitom jsou plné záhad a vzrušujících dějů. Tam, kde se dnes nalézá město Saint Louis, stálo v raném středověku veliké město Cahokia, které je považováno za jednu z největších tajenek předkolumbovské historie Ameriky.

Cahokiu založili indiáni žijící na jihovýchodě dnešních Spojených států amerických. V této lokalitě nalezli archeologové pozůstatky osídlení už z doby kolem 1000 let př. n. l. Ale teprve kolem roku 600 vznikla velká městská aglomerace, ve které žilo ve vrcholném období až 40 tisíc lidí patřících k tzv. mississipské kultuře. Cahokia je považována za největší historické sídliště na severoamerickém kontinentu, ostatně až do roku 1780 neexistovalo větší. Až v těchto letech dosáhla počtu 40 tisíc populace ve Philadelphii, která byla dlouho větší než New York.

Skládanka, v které mnohé chybí

V Cahokii stály stavby, které si nejspíš v ničem nezadaly s těmi, jež stavěli Indiáni ve Střední a jižní Americe. Velká náměstí lemovaly vznosné veřejné budovy, kolem nichž bylo stále rušno. Naprosto typickým objektem pro toto indiánské město byly uměle navršené pahorky v podobě jakýchsi pyramid, kterých se dodnes zachovalo kolem 120. K čemu sloužily? To málo, co o nich víme, napovídá, že se jednalo o chrámy „mississipských“ bohů – to v případě větších návrší. Ty menší byly v řadě případů používány jako hroby významných osob, včetně šamanů. U jednoho návrší byl například nalezen hrob muže středního věku, s nímž bylo posláno na onen svět i několik dalších osob a on sám byl pohřben na lůžku z tisíců lastur složených do podoby sokola.

Cahokiu založili indiáni žijící na jihovýchodě dnešních Spojených států amerických.
Cahokiu založili indiáni žijící na jihovýchodě dnešních Spojených států amerických.

Přesto, že zdejší lokalita už je nějaký čas pod archeologickým drobnohledem, o světě, v němž obyvatelé Cahokie žili, mnoho nevíme. Známe některá jejich stavební díla, víme, že venkované obývali vesnice obehnané palisádami. Můžeme žasnout nad krásnými uměleckými díly, která mississipští indiáni vytvořili, ale moc jim nerozumíme – nevíme totiž prakticky nic o jejich náboženství a bozích, které vzývali. Nicméně hluboká víra musela být velmi úzce spojená s normálním životem, protože náboženské motivy nalezneme všude, i na keramice a dalších běžně užívaných předmětech. Ty jsou velmi často zdobeny lasturami, které jsou dalším typickým rysem zdejší kultury.

Na druhou stranu ale víme, že v Cahokii holdovali hře, která se jmenovala „chunkey“ (čanki) a hrála se s pomocí kamenného disku, který se posouval po dráze: takže něco na způsob curlingu. Dokázali jsme už také odhalit, že zdejší společnost byla rozdělena do několika tříd a v některých případech se nebránila lidským obětem, které putovaly do záhrobí jako dárek bohům, nebo jako společníci důležitých zemřelých.

Zkázu mohli přinést dobyvatelé stejně jako přírodní katastrofy

Když sem na přelomu 15. a 16. století dorazili první Evropané, našli dobře organizovanou společnost, která si určitě nezasloužila, aby byla nazývána divošskou. Nicméně, co už prakticky nenašli, bylo výstavné město Cahokia. Jeho zánik je záhadou, která ještě čeká na své definitivní odhalení.

Cahokia je považována za největší historické sídliště na severoamerickém kontinentu, ostatně až do roku 1780 neexistovalo větší.

Odborníci uvažovali o tom, že za zkázu vyspělé civilizace mohla nějaká epidemie, nebo útok nepřátel, případně měnící se přírodní podmínky: například abnormální sucho by pro zemědělsky zaměřenou kulturu znamenaly skutečnou katastrofu. Podle nejnovějších výzkumů ale mohla lidi vyhnat i povodeň z nedalekého jezera Horseshoe. Ta udeřila někdy kolem roku 1200, a i když neznamenala naprostou zkázu Cahokie, rozhodně znamenala její postupné umírání. Okolí bylo nejspíš zničeno a lidé časem pochopili, že nejrozumnější bude přesunout se jinam. Začali žít v menších osadách, které pak nalezli bílí dobyvatelé.

Nevzdali se ale svého společenského členění a náboženství. To nám ale první bílí misionáři raději nepopisovali, protože ho považovali za pohanské, tudíž ďábelské. Kdyby tak učinili, mohli bychom dnes poznat jednu úžasnou a ztracenou civilizaci mnohem lépe…