Jak dlouho může být člověk naživu po stětí hlavy?

3
6721

Je možné, že by člověk mohl být naživu ještě minutu po dekapitaci? Tato otázka zajímá lidi už po staletí. Vědci jsou nyní přesvědčeni, že mozkové buňky mohou zůstat činné i minutu po stětí.

Představte si, že jste skončili pod gilotinou. Jasně, není to žádná příjemná představa, nicméně právě tento popravčí nástroj byl svého času považován za velmi humánní – stačí jeden rychlý sek a hlava je dole.

Vědci teď ale zjistili, že neurony, tedy buňky, které tvoří mozek, zůstávají v činnosti i poté, co jim byl náhle přerušen přívod krve. Některé z nich vykazují aktivitu dokonce i déle než jednu minutu, uvádí zpráva Science News. Takže znovu si představte, že jdete pod gilotinu. Sekera sjede dolů, hlava se vám odkutálí a vy jste pořád při vědomí… Mohli byste vnímat svět okolo sebe? Uvědomovali byste si hrůznou skutečnost, že vám hlava byla oddělena od těla, a to po dobu jedné minuty a více?

Vědci z Radboud University v nizozemském Nijmegenu provedli sice unikátní, ale dost diskutabilní experiment. Měřili aktivitu mozku myší poté, co jim odřízli hlavy. A dospěli k pozoruhodnému závěru. Okamžitě po stětí zaznamenali rychlý záblesk mozkové aktivity a zhruba 50 vteřin poté vykázal mozek ještě další vlnu aktivity. Důvodem této studie bylo původně zjištění, zda je dekapitace „humánnějším“ způsobem likvidace laboratorních zvířat.

Jejich kolegové z univerzity v Twente jsou ale skeptičtí. Nervové buňky vzájemně komunikují prostřednictvím elektrických impulsů, a když se jim zničehonic zastaví přísun kyslíku a energie, jejich normální funkce ustanou.

Takže kdyby vám náhodou sťali hlavu, mohly by vám optické nervy, které posílají zrakové signály z očí do mozku, tento „mimotělní zážitek“ zprostředkovat? Nikdo živý na to nezná odpověď. Pokud neurony nemohou bez přísunu krve normálně fungovat (jak tvrdí odborníci z Twente), zřejmě byste byli této hrůzy ušetřeni. Nebo byste o ní celou jednu minutu opravdu věděli, jak soudí vědci z Nijmegenu. Vyprávět byste o tom mohli ale jedině v případě, kdyby vám useknutou hlavu dokázal někdo okamžitě napojit na krevní oběh.

  • Markéta

    ¨Jaký je důvod takových ohavných a odporných pokusů? Je to zbytečné a nikdo jim nedává právo stavět se na vyšší úroveň! Je přeci jasné, že člověk příliš dlouho s uřízlou hlavou nevydrží a žádný lékař by ho nedal dohromady! Takovéto vědátory považuji za zmetky a stavím je psychicky na stejnou úroveň jako Nera a „doktora“ Mengeleho- ti taky nebyli normální a dělali stejné „výzkumy“

  • Lenka

    Pane doktore kandidáte věd, váš komentář je sice zajímavý, ale jako vzdělaný člověk byste měl možná vědět, že kat Mydlář se píše s y, nikoli s i.

  • dr mudr csc

    Již v zápiscích kata Midláře se můžeme dočíst o zajímavém pokusu, který provedl s profesorem Jesenským. Při popravě setnutím ihned po exekuci postavili popraveného, a nasadili mu hlavu zpět na krk a krev přestala príštit. Tváře znovu zčervenaly. Poté vodili sťatého po poravišti, udělal prý deset kroků. Po této “procházce“ Jesenský vyzval popravence aby otevřel oči, a on je okamžitě otevřel. Na příkaz zavři oči je opět zavřel. Na konec se profesor Jesenský zeptal popraveného na jméno, rty se začaly pohybovat a z hrdla se ozval jen nesrozumitelný zvuk.
    Takže odpověď na otázku jestli po popravě hlava vnímá okolní vjemy byla zodpovězena již ve středověku……