Jak mluvíme? No přece „otcovštinou“

0
518

Máte jako mateřský jazyk češtinu či slovenštinu? Může být, ale napříště bychom měli nejspíš říkat „otcovský“ jazyk či dokonce „otcovština“. Za to, jakým jazykem hovoříme, totiž mohou z historického pohledu spíše muži.

Psychologové se doposud domnívali, že právě matky, které jsou s dětmi v neustálém každodenním kontaktu, určovaly jazyk, jakým se dnes hovoří v konkrétních částech světa. Ale i když je pouto mezi matkou a dítětem nejsilnější mezilidskou vazbou, byli to podle všeho bezcitní a krvelační válečníci, kdo například z nás „udělali“ Čechy.

Nejnovější genetické výzkumy, které probíhaly po celé planetě, totiž ukazují, že například Normané nakonec rozhodli o tom, že v Británii se stala hlavním jazykem angličtina, která patří do skupiny germánských jazyků a je velmi ovlivněna normanštinou. Francouzština zase vzešla ze staré latiny, kterou do země, kde ve starověku žilo prakticky jen galské obyvatelstvo, přinesli římští kolonizátoři a vojáci. A ti přitom tvořili jen malé procento z celkového počtu obyvatelstva. Jejich zbraně a moc ale byly silnější a tato síla se nakonec ukázala jako určující i v jazykových otázkách.

A i když Češi jsou geneticky velkou měrou příbuzní s Germány, Slované nakonec svou sílu demonstrovali nejenom v mocenských otázkách, ale také v jazyce, který dnes nazýváme stále ještě naší mateřštinou.

Zdroj: DailyMail