Vědci už tuší, jak vzniká kulový blesk

15
3204

V roce 2000 přišli John Abrahamson a James Dinnis z univerzity v Canterbury (Nový Zéland) s hypotézou, že kulový blesk vzniká v souvislosti s oxidací křemíku v půdě. Do zemského povrchu nejprve udeří normální čárový blesk. Část země zahřeje na velmi vysokou teplotu a drobné částice nerostů se poté přemění na malé částečky křemíku a jeho sloučeniny s kyslíkem a uhlíkem. Vznikne atomární křemík a sloučeniny jako oxid křemnatý, které v ionizovaném prostředí postupně oxidují, a přitom se uvolňuje energie v podobě světla a tepla – tedy kulový blesk.

Jejich teorii v praxi potvrdili čínští vědci ze Severozápadní univerzity, kteří v r. 2012 zkoumali v Tibetu obyčejné čárové blesky s pomocí vysokorychlostní kamery s vysokým rozlišením. Cíl jejich snažení byl poměrně skromný: určit spektrální charakteristiky blesků. Čirou náhodou jeden z čárových blesků provázelo objevení svítící koule o průměru neuvěřitelných 5 m, která se pohybovala rychlostí 8,6 m/s a vydržela jen 1,5 s. Zpočátku byla jasně bílo-fialová, postupně měnila barvu na oranžovou a červenou.

Jev nasnímala speciální digitální kamera, takže bylo možné provést podrobnou spektrální analýzu. V tomto kulovém blesku byly nalezeny stopy křemíku, železa a vápníku, což jsou hlavní minerální složky půdy. Čínští vědci jsou tak přesvědčeni, že se podařilo potvrdit teorii jejich novozélandských kolegů, tedy že hlavním zdrojem záření kulových blesků je jádro skládající se z obyčejných půdních složek, které „nakrmil“ čárový blesk.