Za agresivitu psů mohou majitelé

2
666

Máte pejska? Jestli ano, tak si dávejte záležet na tom, aby se choval opravdu vzorně a nedělal nám „pejskařům“ ostudu. Mohlo by se totiž úplně klidně stát, že byste se vy i váš miláček stali objektem vědeckého výzkumu. Přesně takhle sbírali podklady pro svůj nedávný průzkum vědci z brněnské Mendelovy univerzity: obcházeli brněnské parky a pozorovali stovky psů a jejich majitelů. Cílem tohoto pozorování byla agresivita psů a to, jak se tento nepříjemný rys chování mění podle toho, jestli je pes na vodítku a se svým majitelem, nebo naopak sám.

Upřímně řečeno, kdo psy zná a trochu jim rozumí, si tohoto jevu všiml už dávno. Vedete svého psa na vodítku a potkáte dalšího psa. Někdy to proběhne bez problému, ale jindy se váš chlupáč tváří hodně nepříjemně a má dokonce chuť druhého soukmenovce napadnout. A vy si často kladete otázku: „Proboha, proč to ten můj pes dělá?“ Etologové, kteří se zabývají psím chováním a psychologií, už ale mají jasno.

[pullquote_right]Čtěte dále na ProcProto.cz: Vědci objevili šavlozubou veverku z „Doby ledové“[/pullquote_right]

Psi si daleko rychleji předávají zkušenosti typu: Jsi mi sympatický, nejsi mi sympatický. Takže člověk ještě ani možná nezaregistruje, že se k němu blíží další zvíře, ale pes už ví, jestli se s oním dotyčným bude kamarádit, nebo nebude. A jedinci, kteří jsou buď dominantní, nebo naopak nejistí, projevují v případě nesympatií rádi různé stupně agresivity. Někdy může agresivní jednání vyvolat také fakt, že jeden pes je na vodítku a druhý běhá na volno. Pak je motivem vztek a závist, že ten druhý si užívá svobody. A někteří majetničtější psi zase zastrašováním těch druhých jasně říkají: „Tohle je můj páníček nebo panička, dej od něj pracky pryč!“

Více agresivní jsou prý psi na vodítku, které vedou muži, protože údajně cítí jakousi podvědomou podporu u svých velitelů a muži mají k agresivitě obecně větší sklony než ženy. Tady bych si ale dovolil zkonfrontovat zjištění brněnských vědců s vlastními zkušenostmi. Hodně také záleží na zvířeti, které máte. U psů je to jako u lidí. Některý je rozený kliďas, jiný je impulzivní, další má zase trochu slabší nervovou soustavu. Vyrovnanější jedinec se do hádek nepouští a jde si raději po svém. Ale z vlastní zkušenosti taky vím, že v něčem se určitě vědci nezmýlili. Když takového nervózního psího fešáka nebo krasavici necháte bez vlivu dvounožců, většinou se do žádných konfliktů neženou a raději se s ostatními soukmenovci rychle domluví.

  • Dita

    hmm tak to jsem si myslela že se dočtu něco pořádného, když to měla být studie. Jako aby vědci napsali to, že jeden pes závidí druhému psu, že je na volno??? Bože to je ale blbost.

  • Karel

    Článek je napsaný pěkně, ale být v autorově kůži tak v případě kynologicky laděného článku bych se vyhnul výrazu „psí fešák“, protože fešák je zoologické označení vykastrovaného psa, tak jako vůl je označení vykastrovaného býka :-D :-D