Jedním ze znaků, který odděluje savce od ostatních tříd zvířecí říše, je schopnost vylučovat mléko, kterými krmí své potomstvo. Vědci však už dříve objevili podobnou schopnost u švábů druhu Diploptera punctata, kteří krmí své mladé bílou tekutinou podobnou mléku. Jenže převratný objev odborníků z Čínské akademie věd staví celou klasifikaci živočišné zvíře na hlavu. Podle všeho totiž nejsou mlékem krmena jen koťata, štěňata, telata, lidská miminka a další mladí savci, ale také malí pavouci druhu Toxeus magnus.

Toxeus patří ke skákavkovitým pavoukům. Skupina biologů vedená Chantchi Čchenem sledovala hnízda těchto pavouků a brzy si všimla, že se od ostatních členovců liší. V některých žijí pouze dospělí jedinci, v jiných je matka s mláďaty. A přestože matka neloví a nenosí mladým potravu, její dětičky zdárně rostou.

Vědci se původně domnívali, že mláďata se živí pozůstatky vadných vajec, ze kterých se nevylíhli žádní sourozenci. S tím se můžeme setkat u některých druhů hmyzu a u žab. Pak předpokládali, že pavoučí matka nosí jídlo uvnitř těla a pak ho vydáví. Jenže když se na rodinky podivných pavoučích jedinců podívali zblízka, zjistili, že mláďata se zaklesnou do matčina těla a pijí z něj vyživující tekutinu – stejně jako mladí savci absorbují mateřské mléko.

Přepište učebnice, také pavoučí samice kojí svá mláďata mlékem!

Začali se zajímat o to, čím je tedy pavoučí samice krmí a objevili na spodní části jejího břicha bělavou tekutinu. Ta se u samice vytváří v prvních dnech života mláďat a drobotina je na ní závislá prvních 14 dnů života. Pak hnízdo opouštějí a začínají si hledat jinou potravu, v následujících 20 dnech se ale k matce čas od času vracejí, aby je přikrmila mlékem.

Pavoučí mléko se skládá z cukru a tuku, je také bohaté na bílkoviny – obsahuje jich čtyřikrát víc než kravské.