Pondělí, Únor 27, 2017
Archeologové našli na Altaji mumifikované ostatky ženy, která měla na nohou tenisky, jež se hodně podobají sportovním botám zn. Adidas.
Došlo vám vůbec, že právě prožíváme velikonoční, nebo také pašijový týden, tedy čas, který křesťané považují za vyvrcholení svého liturgického roku? A zaslechnete občas kolem sebe výrazy jako Modré pondělí nebo Škaredá středa? A tápete? Nemusíte, všechno se dá vysvětlit.
Kromě obvyklé výbavy dostávali i němečtí vojáci tubu s tabletkami pervitinu nebo dalšími povzbuzujícími látkami. Podle některých informací mohli nacističtí vojáci spolykat během druhé světové války přes 200 miliónů povzbuzujících pilulek. Kromě pervitinu se experimentovalo i s kokainem, amfetaminem a tajnou drogou označovanou D-IX, která měla přetvořit normální vojáky na nemyslící a vraždící stroje.
To zase byly lukulské hody…říkáme někdy, když chceme vznešeně říct, že jsme si dopřávali kulinářských lahůdek víc, než je náš obvyklý standard. A vůbec nepřemýšlíme o tom, proč se našemu hodování vlastně říká lukulské. Odpověď nás zavede jako mnohokrát při hledání kořenů naší kultury do starověkého Říma.
To, že žijeme v Evropě, přezdívané někdy také Starý kontinent, je pro nás naprosto automatické. Zkrátka jsme se tu narodili a co víc řešit. Ale zkuste si odpovědět na otázku, proč se „náš“ světadíl jmenuje tak, jak se jmenuje? A proč je třeba Asie Asií? Že to v učebnicích zeměpisu a dějepisu nebylo? Nevadí. Přečtěte si náš článek.
Kolem roku 1260 se v Miláně, bohaté metropoli středověké Lombardie, objevila záhadná, asi padesátiletá žena.
Byli Vikingové opravdu krvelačnými bojovníky, kterých se bála velká část Evropy? A skutečně patřily vikinské ženy k vyhlášeným krasavicím, které muže uchvacovaly svými ztepilými postavami a hřívami světlých vlasů v barvě zralé pšenice? To všechno jsou mýty, které se o Vikinzích už dlouho tradují, a podobná tvrzení bychom objevili i v seriózní vědecké literatuře.
Šperky z mušlí, kamene a kostí přežily od pravěku. V dávných dobách byly šperky nošeny především jako ochrana před nebezpečím nebo jako znak postavení či hodnosti.
V roce 1716 ji věnoval pruský král Friedrich Vilém ruskému carovi Petru Velikému. Po dvě století pak byla chloubou přepychového Kateřinského paláce v Carském Selu poblíž Petěrburgu.
Jejich osudy vzrušují nejen profesionální hledače pokladů. Každý z těchto pokladů zmizel za podivných až záhadných okolností a ten, kdo je jednou objeví, bude mít postaráno o velmi slušnou doživotní rentu.

NEJNOVĚJŠÍ

NEJČTENĚJŠÍ