Středa, Srpen 23, 2017
Padesát let se snaží výzkumníci SETI (Search for Extraterrestrial Intelligence) zachytit z vesmíru rádiové signály, které by potvrdily existenci mimozemských civilizací. Jejich radioteleskopy míří do intergalaktického prostoru, ale zřejmě hledají na špatných místech. Někteří vědci se domnívají, že výzkum by se měl teď zaměřit spíš na planetky.
Vědci z NASA a z Národní laboratoře v Los Alamos si lámou hlavu nad některými astronomickými jevy, pro které dosud nenašli uspokojivé vysvětlení. Podle všeho jsme buď špatně pochopili zákony přírody, nebo je někdo neustále mění...
Vesmírné těleso o hmotnosti 130 tisíc tun proletí 15. února ve 20.25 SEČ v rekordně blízké vzdálenosti od naší planety. Odborníci z NASA ji vypočítali na 17 tisíc kilometrů. K takovému přiblížení v moderní historii zatím nedošlo.
Našeho vesmírného souseda, planetu Mars, čeká Armageddon. Podle astronomů do něj na podzim roku 2014 velmi pravděpodobně narazí kometa С/2013 А1 o průměru 50 km, což bude mít katastrofální důsledky.
Mars je naprosto neuvěřitelné místo. Převažuje mínění, že jde o chladnou, suchou a nehostinnou pustinu, ale není to úplně pravda. I Mars má atmosféru (i když velmi tenkou), střídají se tam roční období (pravda, ne tak výrazně jako na Zemi) a dokonce na něm existuje i počasí.
Odborníci z Cornellovy a Havajské univerzity hledají "kosmického šéfkuchaře". Cílem společného experimentu je příprava menu pro budoucí obyvatele vědecké stanice na Marsu. Vědci chtějí zjistit, jaké produkty a jídla budou lidem cestujícím na dlouhé vzdálenosti vyhovovat nejlépe.
Ve dnech od 10. do 18. prosince byla na naší sesterské planetě Venuši pozorována anomálie, podobající se mohutnému výbuchu či erupci, ke kterým dochází na Slunci. Z povrchu Venuše vylétl mohutný zářivý „oblouk“, který se poté vnořil zpátky do planety.
Následky pilotovaného letu na Mars nemohou astronauti přežít. „Dálkové cesty do vesmíru bychom měli přehodnotit,“ upozornil ředitel Ústavu kosmických výzkumů při Ruské akademii věd Lev Zeljonyj. „Nemůžeme poslat lidi na Mars. Takový let by přežili snad jen jedinci, kteří by vyrostli v černobylském reaktoru. Všechny ostatní zabije silné kosmické záření.“
Americké vlajky, které na Měsíci umístili astronauti programu Apollo, tam až na jedinou výjimku stále stojí. Tou chybějící je vlajka, kterou zde zapíchli Edwin „Buzz“ Aldrin a Neil Armstrong při první misi Apollo 11 v roce 1969. Dokazuje to série snímků pořízených vesmírnou družicí NASA Lunar Reconaissance.
Poprvé máme možnost vidět, jak vypadá naše Země při pohledu z povrchu jiné planety. O podobný záběr se před časem pokusil rover Opportunity, snímek se ale podařil až robotickému vozítku Curiosity. Z povrchu Marsu vyfotografoval Zemi 31. ledna letošního roku 80 minut po západu Slunce.

NEJNOVĚJŠÍ

NEJČTENĚJŠÍ