Pondělí, Leden 23, 2017
Katastrofa, ke které došlo v Japonsku, má fatální důsledky. Nejenže způsobila vážnou havárii v elektrárně Fukušima-1, srovnatelnou s Černobylem, znamená ale i těžkou ránu pro japonské hospodářství. To zažívalo stagnaci už v prvním desetiletí 21. století a nyní znovu čelí problémům.
Letošní začátek jara se v USA nesl ve znamení katastrof: jihovýchod země pustošila tornáda, většinu středozápadu zasáhly povodně a v Texasu řádily ničivé požáry. Podle meteorologů a hydrologů jsou na vině spíše sezónní výkyvy počasí než globální změna klimatu.
Za všechno může nález staré pistole na pobřeží u australského města Darwin, které leží v tzv. Severním teritoriu, jedné z částí nejmenšího kontinentu naší planety. Zbraň pochází z poloviny 16. století a bez jakékoliv pochybnosti byla vyrobena v Portugalsku. Co ale dělá v Austrálii? Podle oficiálního dějepisu ji objevili Holanďané v roce 1660, kdy připluli k jejímu severnímu pobřeží, a od té doby až do 19. století se jí říkalo Nové Holandsko...
Změny klimatu nás pravděpodobněji zasáhnou ještě víc, než se mnozí odborníci domnívali. Vyplývá to alespoň z nejnovější zprávy Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC).
Japonská tragédie názorně předvedla, jak je člověk proti přírodním katastrofám bezmocný. Předpovědět, kdy přesně dojde k dalšímu zemětřesení nebo výbuchu sopky, zatím vědci neumí. Přibližnou dobu ale vypočítat dokážou. Takže se máme na co těšit. Mezi vulkanology převládá názor, že v příštích šedesáti letech vybuchne supervulkán v americkém Yellowstone. Rozsah této katastrofy se – na rozdíl od Japonska – bude týkat každého člověka na planetě.
Podle některých odborníků čeká lidstvo i další živočišné druhy v nedaleké budoucnosti hromadné vymírání. Dá se tomu ještě zabránit?
Zprávy o podivné akustické anomálii jsou poslední dobou čím dál častější. Nepříjemné hučení se rozléhá na mnoha místech světa včetně Česka. Nikdo netuší, odkud se zvuky berou, někdy připomínají „drnčení“, jindy pomalu se přibližující těžký mechanismus a občas zase podivně znějící cirkulárku.
Jestli dokážou islandské sopky změnit na dlouhé měsíce evropské klima, co by se pak stalo, kdyby se probudila některá ze sopek, které jsou přímo na starém kontinentu? Možná to brzy poznáme na vlastní kůži, protože v sousedním Německu se začíná probouzet jeden zatím poklidně spící supervulkán.
Od roku 2000 se oblaka o něco přiblížila k zemskému povrchu, konkrétně o jedno procento. Výzkumníci z Aucklandské univerzity měřili pomocí polygonálního spektroradiometru ze satelitu Terra vrcholky oblaků, které se vytvářely od března 2000 do února 2010. Ke svému překvapení zjistili, že za deset let klesly o 1 %, což je asi o 30 až 40 metrů. Důvodem je, že ve vysokých výškách se tvoří mnohem méně oblaků.
Není snad dne, aby se v médiích neobjevila „zaručená“ zpráva o tom, že lidstvu hrozí globální katastrofa, která změní celý svět. Podle nové studie oxfordských matematiků však nehrozí, že by na nás v tomto století např. spadl asteroid či se odehrálo natolik ničivé zemětřesení, které by zahubilo veškerý život na naší planetě. Největší hrozbou jsme si my sami.

NEJNOVĚJŠÍ

NEJČTENĚJŠÍ