Neděle, Květen 27, 2018
Jednalo se o vodní plochu o rozloze více než 17 tisíc kilometrů čtverečních. V současnosti jde kvůli lidské hlouposti o jednu z největších ekologických katastrof naší planety.
Ta historka ze světa zvířat je poměrně známá: Samičky pavouka snovačky jedovaté, jinak známého pod jménem černá vdova, vzápětí poté, co si užijí sexuálních hrátek, svého partnera jednoduše slupnou.
Bazilišci skvěle běhají po souši, šplhají po stromech a jsou výbornými plavci. Dorozumívají se navzájem kýváním hlavy. Jsou to zvířata společenská, avšak samci jsou vysoce teritoriální a svoje území si hájí bojem.
Od roku 2000 se oblaka o něco přiblížila k zemskému povrchu, konkrétně o jedno procento. Výzkumníci z Aucklandské univerzity měřili pomocí polygonálního spektroradiometru ze satelitu Terra vrcholky oblaků, které se vytvářely od března 2000 do února 2010. Ke svému překvapení zjistili, že za deset let klesly o 1 %, což je asi o 30 až 40 metrů. Důvodem je, že ve vysokých výškách se tvoří mnohem méně oblaků.
Mezinárodní tým seismologů a geologů zjišťoval, které evropské země jsou v příštích 50 letech nejvíc ohroženy zemětřesením. Nová seismická mapa, kterou vědci sestavili, vypadá na první pohled jako předpovědní mapa.
Vědci z univerzity ve Washingtonu přišli k senzačnímu závěru: jestliže chceme životnímu prostředí pomoci, měli bychom méně pracovat. Podle nich to neznamená, že bychom se v práci měli začít flákat, ale stačilo by zkrátit pracovní týden o jediný den.
Katastrofa, které nyní čelí Japonsko, znepokojuje také americké seismology. I území USA může v blízké či vzdálenější budoucnosti postihnout mohutné zemětřesení s fatálními následky. Někteří odborníci jdou ve svých prognózách tak daleko, že tvrdí: V příštích třiceti letech dojde k tak silnému zemětřesení, že z povrchu smete nejen město Los Angeles, ale celý stát Kalifornie.
Připravte se na nejkrutější zimu za posledních tisíc let, vzkázali na konci loňského roku Evropanům polští meteorologové. Podle jejich studie totiž zeslábl a zpomalil Golfský proud, který v zimě tvoří protiváhu chladným vzdušným proudům ze severu. Teploty tak letos v zimě měly běžně klesat až k minus třiceti stupňům.
Velmi hezký přírodní jev – perleťová oblaka - byl k vidění 9. prosince po západu slunce nad Skotskem. Jde o stratosférické mraky, které vznikají ve výšce 15 až 30 km. Vyžadují ale vzácnou kombinaci přírodních faktorů, mimo jiné teplotu nižší než -78 °C a Slunce v postavení několika stupňů pod horizontem.
Letošní začátek jara se v USA nesl ve znamení katastrof: jihovýchod země pustošila tornáda, většinu středozápadu zasáhly povodně a v Texasu řádily ničivé požáry. Podle meteorologů a hydrologů jsou na vině spíše sezónní výkyvy počasí než globální změna klimatu.

Sleduj nás

9,410FanoušciTo se mi líbí
46NásledovníciNásledovat
128NásledovníciNásledovat