Středa, Červenec 18, 2018
OSN předpokládá, že 31. října 2011 se narodí už 7 000 000 000. obyvatel naší planety. Mezinárodní organizace na ochranu práv dítěte ho chce ten den symbolicky vybrat v nejlidnatějším indickém státě Uttarpradéš. Počtu devíti miliard bychom měli dosáhnout okolo roku 2050, desíti pak na konci 21. století. Přitom ještě v roce 1959 žily na Zemi »pouhé« tři miliardy lidí.
Střední vzdálenost Měsíce od Země je 384 400 km. Jde o poměrně velké těleso, které by mohlo být klidně plnohodnotnou planetou – pokud by obíhalo kolem Slunce a ne kolem Země. Jak by ale vypadala naše noční obloha, kdyby na místě Měsíce byly planety naší sluneční soustavy?
Díky dinosaurománii, která se od premiéry Jurského parku a dalších podobných dílek v pravidelných intervalech vrací, žijeme v domnění, že pravěk naší planety byl zaplaven obřími ještěry a predátory.
Velmi hezký přírodní jev – perleťová oblaka - byl k vidění 9. prosince po západu slunce nad Skotskem. Jde o stratosférické mraky, které vznikají ve výšce 15 až 30 km. Vyžadují ale vzácnou kombinaci přírodních faktorů, mimo jiné teplotu nižší než -78 °C a Slunce v postavení několika stupňů pod horizontem.
Katastrofa, ke které došlo v Japonsku, má fatální důsledky. Nejenže způsobila vážnou havárii v elektrárně Fukušima-1, srovnatelnou s Černobylem, znamená ale i těžkou ránu pro japonské hospodářství. To zažívalo stagnaci už v prvním desetiletí 21. století a nyní znovu čelí problémům.
U kanárského ostrova El Hierro procitl podmořský vulkán. Už déle než měsíc vyvrhuje sopka v hloubce 60 m plyny a hořící lávu, jejíž část vystupuje na hladinu. Podle vědců jde o součást dlouhodobého procesu vulkanické evoluce Kanárských ostrovů, která může vést k vytvoření nového ostrova, případně k rozšíření jižní části pobřeží El Hierra.
Američtí vědci jsou na prahu historického objevu. Vůbec poprvé se podařilo získat vzorky živých organismů ze subglaciálního jezera Whillans. Na konci ledna se provrtali skrz 800 m silný led k jezeru a měli pouhé dva dny na to, aby stihli odebrat vzorky vody, než se otvor znovu zavře. Mise byla úspěšná: získali vzorky vody i sedimentu a také stovky Petriho misek s živými organismy.
Švédové mu říkají Ales stenar (Alesovy kameny) a pyšně a právem jej nazývají švédským Stonehenge. Jedná se 59 různě vysokých dolmenů (jejich výška se pohybuje mezi 8 až 20 metry a každý váží kolem 1800 kilogramů), které už přes dva tisíce let shlížejí z vysokého útesu do vod Baltského moře.
O jejich existenci víme asi jedno století. Jmenují se červení skřítci (red sprites), někdy se jim říká také Puk a Ariel, podle postav ze Shakespearových komedií.
Vědci z University of St Andrews za pomoci počítačové simulace zjišťovali, jak bude vypadat konec života na naší Zemi. Teorie, že Slunce bude za několik miliard let několikanásobně větší než dnes a pohltí tři první terestrické planety, není nová. Ale až teď se výzkum zaměřil na to, jak to bude s vymíráním druhů na Zemi. Podle skotských vědců bude mezníkem masové vypařování oceánů.

Sleduj nás

9,372FanoušciTo se mi líbí
46NásledovníciNásledovat
129NásledovníciNásledovat