Hledání mimozemských lodí připomíná příslovečnou jehlu v kupce sena

1
844

Není vyloučeno, že mezihvězdný prostor brázdí mimozemské lodě, ale protože jsme dosud prozkoumali jen malou část naší galaxie, žádnou jsme neobjevili. „Ve Sluneční soustavě mohou být mimozemské artefakty, ale zatím jsme ji pořádně neprostudovali,“ uvádějí ve zprávě Jacob Haqq-Misra a Ravi Kumar Kopparapu z Pensylvánské státní univerzity. „Žádná z pozemských misí se také doposud nezabývala hledáním kosmických aparátů o rozměrech do deseti metrů.“

Hranice Sluneční soustavy zatím opustily dvě sondy Pioneer a v nejbližší době je budou následovat oba Voyagery. Čtyři pozemské přístroje jsou už dost na to, abychom se začali ptát – když to dokážeme my, proč k nám své sondy dosud neposlali žádní mimozemšťané?

Oba vědci z Pensylvánské univerzity provedli množství matematických analýz a tvrdí, že bychom neměli být tak kategoričtí a tvrdit, že o naši galaxii není žádný zájem. Jen jsme dosud neměli možnost přesvědčit se o existenci či nepřítomnosti mimozemských artefaktů – rozlehlý vesmírný prostor v kombinaci s našimi omezenými možnostmi „hrají“ proti nám.

Kde jsou? Možná blízko, možná nikde

[pullquote_right]Je také možné, že se vyspělé civilizace samy zlikvidovaly. Není ani vyloučeno, že o kontakt s jinými „predátory“ nestojí. [/pullquote_right]

Ve Sluneční soustavě jsme až dosud nenašli jediný důkaz o existenci cizích civilizací. Fermiho paradox klade následující otázku: jestliže je inteligentní život ve vesmíru běžný jev, proč jsme – s výjimkou naší civilizace – dosud nenarazili na nějaké stopy po mimozemské inteligenci? Řešení je několik: život ve vesmíru je natolik vzácný, že jsme v něm sami.  Je také možné, že se vyspělé civilizace samy zlikvidovaly. Není ani vyloučeno, že o kontakt s jinými „predátory“ nestojí. Možných odpovědí na otázku „kde tedy jsou?“, je zkrátka celá řada.

Kdyby o naší existenci nějaká cizí vyspělá civilizace věděla a zároveň nestála o přímý kontakt, nejspíš by k nám poslala alespoň robotickou sondu. Tyto přístroje ale mohou být velmi malé a ukryjí se v nejrůznějších koutech Sluneční soustavy. Při rozměrech od jednoho do deseti metrů a hmotnosti kolem jedné tuny budou například v pásu asteroidů prakticky neviditelné.  I současné programy zabývající se vyhledáváním asteroidů se zaměřují pouze na větší tělesa, která navíc prolétají relativně blízko.

Pro stanovení pravděpodobnosti nalezení mimozemských sond ve Sluneční soustavě použili Haqq-Misra a Kopparapu pravděpodobnostní metodu: bereme-li naši galaxii jako fixní objem, jakou jeho část musíme pečlivě zkoumat, abychom nějakou cizí loď našli (za podmínek, že se nemaskuje například za asteroid)?

Pravděpodobnost, že nějaké mimozemské „překvapení“ nalezneme na Měsíci nebo na Marsu, je mnohem menší.

S ohledem na množství řešení, jako „vesmír je plný života“ nebo „život je velmi vzácný jev“, výzkumníci vyvinuli rovnice, které lze aplikovat na určitou část objemu Sluneční soustavy. S tímto výpočtem pak bude možné přesně říct, že byla prostudována natolik, že v ní žádné mimozemské sondy zaručeně nejsou.

Když tuto rovnici použijeme dnes, zjistíme, že na to, abychom mohli kategoricky říct: „žádné mimozemské artefakty tu nejsou“, naše galaxie dostatečně prostudována nebyla. Jako jedno z mála míst Sluneční soustavy byl (s rozlišením menším než jeden metr) k dnešnímu dni téměř úplně zdokumentován pouze zemský povrch. Ale i na Zemi jsou místa (jeskyně, džungle, mořské dno), která prozkoumána nebyla. Takže i na naší planetě existuje možnost nalézt cizí artefakt.

[quote]Čtěte dále na ProcProto.cz: Čeká nás trest od mimozemšťanů?[/quote]

Kupodivu, pravděpodobnost, že nějaké mimozemské „překvapení“ nalezneme na Měsíci nebo na Marsu, je mnohem menší. Měsíc zkoumá sonda Lunar Reconnaissance Orbiter, jejíž kamery pracují s 60cm rozlišením. Mars monitorují četné mise s kamerami o vysokém rozlišení a systematicky fotografují jeho povrch.  Nicméně drtivá většina objemu Sluneční soustavy je neprozkoumána, a to včetně Kuiperova pásu, kde se mohou ukrývat i hodně velké objekty.

Zdroj: Segodnya

  • ROMAN

    VESMÍR JE JAK VÁCLAVÁK JEN SE VŠE TAJÍ