Mars k sobě nechce pouštět pozemšťany

0
526

Ruská kosmická sonda Fobos-Grunt směřující k Marsovu měsíci Phobos zůstala po závadě na motoru na oběžné dráze kolem Země a podle posledních zpráv se s ní dosud nepodařilo navázat spojení. Ruští experti dosud nemají ani telemetrické údaje s výjimkou těch, které získali těsně před prvním plánovaným manévrem – navedením směrem k Marsu. O jejich získání se společně s Rusy pokoušejí i francouzská a americká pozemní střediska, zatím ale bez úspěchu.

Severoamerické velitelství protivzdušné obrany upozornilo, že úlomky sondy mohou na Zemi dopadnout 26. listopadu, některá média ale zmiňují, že k tomu dojde až na přelomu prosince a ledna. Okamžitě se objevily skeptické hlasy, že neúspěšná mise má v sobě mystický nádech. Už dva roky předtím se prý objevily zprávy, že „nás cosi nechce pouštět na Mars“.

Fobos-Grunt je první ruskou meziplanetární misi po 15 letech. Naposledy se o let k Marsu Rusové pokusili v roce 1996, jejich raketa s vesmírnou sondou Mars-96 ale shořela v atmosféře. Od roku 1960 skončilo 21 pozemských pokusů doletět k Marsu neúspěchem – Sovětský svaz (a Rusko) přišel o 13 sond, Američané o šest, Japonci o jednu, Evropané rovněž o jednu. Úspěšných bylo 18 misí, tj. ani ne 50 : 50. Pozemské mise k jiným vesmírným tělesům neprovází zdaleka tolik problémů jako ty k rudé planetě.

[quote]Čtěte dále na ProcProto.cz: Záhadný monolit na Marsově měsíci Phobos[/quote]

Už první pokus o přistání na Marsově měsíci Phobos skončil neúspěchem. S první sovětskou kosmickou sondou Fobos-1 vyslanou v roce 1988 ztratilo pozemní středisko vinou operátora spojení. Druhá sonda, Fobos-2, byla v lednu 1989 úspěšně navedena na oběžnou dráhu kolem Marsu. V průběhu dalšího letu se přiblížila k měsíci Phobos na vzdálenost pouhých 191 km. V jeho blízkosti detekovala silné magnetické pole a pořídila také několik snímků povrchu. V březnu 1989 ale bylo ztraceno spojení i s touto sondou a její přistání na povrchu Phobosu, plánované na duben, se již neuskutečnilo.

Je tu záhadný „monolit“

V roce 1998 vyfotografovala americká sonda Mars Global Surveyor na Phobosu záhadný objekt připomínající monolit. Na snímcích ho objevili výzkumníci Efrain Palermo a Lan Fleming a odhadli jeho výšku na 76 metrů. Ufologové zajásali – ve „stavbě“ mají zcela jistě prsty mimozemšťané. I to je možná důvodem, proč neúspěšné pozemské lety k Marsu přičítají na vrub mimozemšťanům – prostě nás zde nechtějí. Mimochodem, o záhadný monolit na Phobosu se zajímal i druhý muž na Měsíci – americký astronaut Edwin „Buzz“ Aldrin.

V roce 1998 vyfotografovala americká sonda Mars Global Surveyor na Phobosu záhadný objekt připomínající monolit.

„Tzv. monolit stojí poblíž kráteru Stickney, tedy daleko od místa plánovaného přistání sondy Fobos-Grunt,“ uvedl šéf laboratoře srovnávací planetologie při Institutu geochemie a analytické chemie Alexandr Bazilevskij. Takže i kdyby se sondu Fobos-Grunt podařilo přeprogramovat a nasměrovat ji k Marsu, nejspíš bychom stejně neměli jasno, o co vlastně jde. To potvrdila i Irina Karačevcová z Moskevské státní univerzity geodézie a kartografie, která sestavovala mapu Phobosu. „Monolit“ stojí na „přední“ straně měsíce na 90. stupni jeho délky – mimo oblast možných přistání.

Zdroj: ul.kp.ru