Měla Země dva Měsíce?

8
1223

Do 70. let minulého století existovaly tři hlavní hypotézy, které vysvětlovaly původ Měsíce. První předpokládala, že náš souputník se vytvořil ze stejného protoplanetárního oblaku jako Země; podle druhé se v dávné minulosti naše planeta točila tak rychle, že se rozervala a z jednoho kusu vznikl Měsíc; a podle třetí si k sobě Země přitáhla těleso, které prolétalo v její blízkosti. Po analýze vzorků měsíční půdy se ale zjistilo, že ani jedna z těchto tří teorií neplatí.

Ostatně první model měl trhliny i bez měsíčních vzorků. Hustota Měsíce se od pozemské silně odlišuje, Měsíc má navíc oproti Zemi jen malé železné jádro, což vylučuje, že by se obě tělesa utvořila ze stejného materiálu. Podle druhé teorie by na soustavě Země-Měsíc musel být 3,7x větší moment setrvačnosti a to se nepotvrdilo. A třetí verzi vyvrací skutečnost, že měsíční horniny se složením hodně podobají pozemským, což vylučuje, že by Měsíc mohl přilétnout odněkud zdaleka.

Jako jediné logické vysvětlení se poté začala jevit verze, že Měsíc vznikl v důsledku srážky Země s protoplanetou Theiou. Ta zasáhla Zemi, její hlavní část (jádro) se utopilo v naší planetě a části obou těles pak v kosmickém prostoru zformovaly Měsíc – bez velkého železného jádra, ale ve velké míře z pozemského materiálu. Tím byly odstraněny veškeré rozpory.

mesic-relief
Erik Asphaug z Arizonské univerzity se zamyslel i nad další nezodpovězenou otázkou: jak to, že odvrácená strana Měsíce má zcela jiný reliéf než přivrácená?

Jenže i tato hypotéza má své „ale“. Když byly měsíční vzorky podrobněji srovnány s pozemskými, zjistilo se, že jsou z hlediska svého složení prakticky identické včetně izotopů. Žádný materiál z Thei na Měsíci nalezen nebyl. Objevily se nejrůznější spekulace, které měly do věci vnést jasno. Podle jedné z nich kdysi skutečně existoval systém Země-Měsíc, který vlivem četných zásahů drobnějších těles začal rotovat téměř až do svého roztržení. Teprve tehdy na jeho povrch dopadla planetka o velikosti desetiny průměru Marsu a z oblaku vyvrženého materiálu se postupně zformoval současný Měsíc. Jenže tomuto scénáři odporuje současná rotační energie naší planety i jejího souputníka.

Erik Asphaug z Arizonské univerzity se v této souvislosti zamyslel i nad další nezodpovězenou otázkou: jak to, že odvrácená strana Měsíce má zcela jiný reliéf než přivrácená? Kůra je na ní mnohem silnější, je zde také více horských masivů. Pokud by se Měsíc vytvořil ze zemského pláště, musely by obě jeho strany vypadat stejně. Asphaug proto vyslovil hypotézu, že původně mohly kolem Země obíhat dva měsíce, přičemž ten druhý byl mnohem menší než první. V průměru měřil jen asi 1270 km a byl asi 25x lehčí než současný Měsíc. Oba protoměsíce ale obíhaly na kolizních drahách, a proto se po čase srazily. To sice vysvětluje rozdílný vzhled odvrácené a přivrácené strany současného Měsíce, nicméně jeho původ nám zůstává i nadále utajen.

Zdroj: tainy.net

  • Vacátko

    Země měla v dávné minulosti tři měsíce: Fatta, Leila a současná Luna. Ve válkách byly dva měnší zničeny.
    Luna je ale umělé těleso uvnitř duté.

  • A co ne zrovna známý fakt, jež popisují astronauté, kteří přistáli na Měsíci – při dosednutí modulů Měsíc dutě zvoní? A co když Země neměla dva měsíce, ale hnedle tři (a není to zas až tak dávno) – viz Slovansko Árijské Védy a mnoho dalších záznamů? A co nezpochybnitelný fakt, že rotace Měsíce je naprosto stejná s oběžnou dobo kolem Země, tudíž je k ní vždy stále stejnou stranou? I astronomové jsou si vědomi, že takové „náhody“ nevytváří ani Vesmír, nehledě na to, že to není jediný případ v naší sluneční soustavě :-)

    • Tom

      vím minimálně o dalším měsíci, který se vůči své planetě chová obdobně ne-li stejně….to znamená, že má vázanou rotaci. Takže astromové jsou si vědomi, že jde sice o vzácný jev, avšak možný…….. :-)

      • Však na to jsem taky narážel. Jde o vzácný jev a když se nachází v jediném slunečním systému hnedle několikrát, je to minimálně zvláštní (diplomaticky řečeno). Vyhrát sportku? Sice malá pravděpodobnost, ale budiž. Ale vyhrát jí několikrát za sebou? Teoreticky to sice možné, ale stát se to, pak by této „náhodě“ věřil asi jen opravdový naivka.

        • Tom

          naprosto Ti uniklo co to je „teorie“, pokud poodhalíš co se označuje za přírodními zákony přijdeš na to, že tvůj komentář je naprosto mimo….sice obsahuje sem tam nějaký odborný termín, avšak v nesourodém stavu.

          • Když to ty jako odborný kovaný praktik říkáš, pak máš jistě pravdu.

            • Mat

              Nechci vás nějak poučovat, ale to, proč se perioda rotace a oběžná doba Měsíce shoduje je naprosto jasně fyzikálně zdůvodnitelné a o nic vzácného rozhodně nejde. Odpověď zní: zákon o zachování momentu hybnosti… Měsíc obíhá Zemi pomaleji, než je její doba rotace. Vlivem slapů se tedy od sebe vzdalují a jejich rotační doba se zkracuje. Měsíc už se „sesynchronizoval“. Jednoho dne by to dospělo do stádia 1 pozemský den = 1 oběh Měsíce a Měsíc by „visel“ neustále na stejném místě (čili z jedné polokoule by byl nepozorovatelný). Do té doby už ale Země nejspíš nebude existovat. Oboustraně vázanou rotaci má Pluto s Charonem, tu kde má vázanou rotaci můžeme pozorovat hojně třeba u satelitů velkých planet. Takže kde je ta náhoda?

              • Tom

                Opět děkuji za poučný komentář :-)