Měsíční sopky budou jednou opět aktivní

5
601

Před stovkami miliónů let byl povrch Měsíce pokryt aktivními sopkami. Donedávna se předpokládalo, že náš souputník byl geologicky aktivní naposledy před 1,2 miliardami let. Podle posledních zjištění zde ale vulkanická činnost probíhala ještě před 800 milióny let. V měsíčním jádru jsou stále zásoby tekutého magmatu, které se v budoucnu proderou na povrch. Nyní jim v tom brání vulkanická vrstva bohatá na titan, ale tato přirozená bariéra dříve či později ztratí svou sílu. Podle nizozemského astronoma Wima van Westrenena bude Měsíc jednou opět chrlit proudy lávy.

Astronom se domnívá, že ochlazování povrchu Měsíce ovlivňuje stav magmatu v jeho jádře. Postupným snižováním teploty vzniká z magmatu méně hustá vulkanická hmota a ta se jednou bude chtít dostat na povrch. Van Westrenenův tým analyzoval výsledky mise Apollo, která na Měsíci instalovala seismografy a přivezla na Zemi vzorky měsíční horniny. Navzdory tomu, že povrch našeho souputníka je z geologického hlediska prakticky mrtvým tělesem, záznamy o podzemních otřesech a vysokém procentu roztavené horniny (cca 30 %) svědčí o tom, že v jeho hlubinách je stále velké množství tekutého magmatu. Na Zemi se tyto magmatické vrstvy pohybují směrem k povrchu a dostávají se ven prostřednictvím sopečných kráterů. Na Měsíci k tomu nedochází, protože roztavená hornina v jeho nitru má příliš vysokou hustotu.

[quote]Astronom se domnívá, že ochlazování povrchu Měsíce ovlivňuje stav magmatu v jeho jádře. Postupným snižováním teploty vzniká z magmatu méně hustá vulkanická hmota a ta se jednou bude chtít dostat na povrch.[/quote]

Aby bylo možné určit hustotu měsíčního magmatu, van Westrenen a jeho kolegové provedli laboratorní experiment, ve kterém vzorky měsíčních hornin vystavili extrémnímu tlaku a teplotě, které se blíží hodnotám pozorovaným v měsíčním jádru. Měsíční kámen zahřáli na teplotu 1500 stupňů Celsia a vystavili tlaku 45 000 barů. V době expozice měřili hustotu magmatu pomocí silného rentgenového záření. Spolupracovali přitom s mezinárodním střediskem pro využití synchrotronového záření (ESRF) v Grenoble, protože vzorky magmatu jsou extrémně malé. Zjistilo se, že magma bylo ve všech případech méně husté než v případě zmrazených vzorků, což vlastně kopíruje situaci na Zemi.

Nicméně i zde se objevila důležitá výjimka. Mise Apollo 14 objevila kapky sopečného skla bohatého na titan, které byly ve stavu tekutého magmatu hustší než horniny objevené hluboko v měsíčním plášti. Podle vědců se toto magma nedokáže pohybovat směrem k měsíčnímu povrchu. Vědci jsou přesvědčeni, že masivní erupce pozorované v rané měsíční historii vedly k částečnému roztavení hornin bohatých na titan. Vytvořilo se husté magma, které zablokovalo cestu lávovým masám od jádra směrem k povrchu, takže útroby Měsíce s masivními zásobami magmatu dnes připomínají obrácené sopky.

V současnosti Měsíc vychládá a tuhnou i vrstvy „titanového“ magmatu. Postupně ztrácejí hustotu a díky tomu časem zanikne i jejich schopnost tvořit přirozenou bariéru. Autoři výzkumu tak předpokládají, že magmatické proudy za nějaký čas opět vytrysknou na měsíční povrch.

Zdroj: utro.ru

  • milan

    Zkus nepokládat otázky, ale sám tedy logicky zdůvodni a vyargumentuj svůj pohled a podle čeho tak soudíš. Navíc tady není vědecko odborná diskuze a Vacátko vyjádřil svůj názor, který ani nemusí mít ničím podložený.

  • Jendar

    Takže Apollo tam nainstalovalo dva různé typy sond, nebo různá Apolla? A byli tam vlastně Američané, nebo to byl Hollywood?

    • Tom

      jo byli, proc by nemeli byt?

  • Vacátko

    Zastávám jiný názor, než autor publikuje:
    Měsíc je uměle vytvořené těleso a uvnitř je dutý. To potvrdily i testy sond, které tam instaloval projekt Apolla. Tudíž žádná láva se nikde neobjeví. Povrch měsíce nevykazuje, že by v minulosti takováto aktivita na Měsíci byla.

    • Tom

      Je třeba definovat co znamená uměle vytvořené. Jaky testy? Máš odkaz na zdroj? Jak to ž e to nevykazuje? Dle čeho soudíš?