Na planetách podobných Zemi nečekejte žádné „spřízněné duše“

10
1622

V naší galaxii – Mléčné dráze – jsou podle posledních zjištění desítky miliard planet zemského typu. Mají podobnou velikost jako Země a stejně jako ona leží v tzv. obyvatelné zóně – obíhají kolem své hvězdy v ideální vzdálenosti umožňující vznik života. Tou hlavní podmínkou je voda v kapalném stavu.

Dalo by se říct, že množství potenciálně obyvatelných světů zvyšuje možnost existence života, včetně toho rozumného a vysoce rozvinutého. Někteří vědci jsou ale poměrně skeptičtí a uvádějí, že pokud mimozemský život opravdu existuje, bude spíš hodně exotický a naprosto nepodobný pozemskému. Naši „vesmírní příbuzní“ budou zkrátka opravdu z jiného světa…

Vliv na vznik a existenci biosféry a života má chemické složení planet. Mezinárodní tým astronomů ze Španělska, Portugalska a USA tvrdí, že právě to se na jednotlivých planetách pozemského typu může významně lišit. Záleží na tom, jaký byl poměr uhlíku a kyslíku (C/O) a hořčíku a křemíku (Mg/Si) v protoplanetárním oblaku (tj. v materiálu, ze kterého se planety utvářely). Poměr C/O a Mg/Si se může významně měnit, takže ve složení planet mohou převládat jedny či další prvky. To má vliv na tektonické a vulkanické procesy, na složení atmosféry a samozřejmě i na místní život, který může mít i nejneuvěřitelnější formy. Planety obíhající v jiných hvězdných systémech se sice Zemi podobají, ale nejsou identické, upozorňují vědci. Například planetární systém 55 Cancri má koeficient С/О vyšší než 1 (С/О = 1,12) a jsou v něm uhlíkové planety zemského typu. Pozemský život je sice také založen na uhlíku, ale v zemské kůře je tento prvek relativně vzácný, a dalece jej převažuje kyslík vázaný v silikátech.

[quote]Někteří vědci jsou ale poměrně skeptičtí a uvádějí, že pokud mimozemský život opravdu existuje, bude spíš hodně exotický a naprosto nepodobný pozemskému. [/quote]

Najít planetu, která by se složením podobala Zemi, není proto tak jednoduché. Ostatně i naše planeta mohla mít úplně jiné chemické složení, kdyby v naší sluneční soustavě neexistoval plynný obr Jupiter. Kdo ví, jaká monstra by tady pak pobíhala. A pokud bychom vznikli my, třeba bychom vypadali také úplně jinak. Příkladem může být i filmová fikce. V Cameronově snímku „Avatar“ žijí na planetě Pandora (ve skutečnosti jde o měsíc obíhající kolem plynného gigantu) modří původní obyvatelé, létající ještěři a různá šestinohá stvoření. Ale tento svět je pro lidi jedovatý. Proč? Protože v jeho systému došlo ke změnám mezi klíčovými faktory C/O a Mg/Si, takže vznikl život, který je jiný než pozemský.

Zdroj: kp.ru