Pořád hledáme Marťany, ale možná bychom se měli zaměřit na Encelaďany

9
228

Od chvíle, co se lidstvo zabývá hledáním mimozemského života, se astronomové soustředí hlavně na Mars. Místo něj by se měli zaměřit na Saturnův šestý měsíc Enceladus, který je podle mnoha indicií zjevně vhodnějším kandidátem.

[pullquote_right]„Je tam voda v kapalném stavu, organické prvky a zdroj tepla, je tam všechno potřebné, aby byl Enceladus vzrušující – snad s výjimkou mimozemského rádiového signálu,“ zažertoval astrobiolog z NASA. [/pullquote_right]

Životní podmínky nejsou přitom na Enceladu příliš jednoduché. Na tomto měsíci, který je od Slunce vzdálen 1,5 miliardy kilometrů, už nejméně 100 miliónů let každý den sněží. Ale sonda Cassini, která ledový svět v okolí Saturnu zkoumá už osm let, zjistila, že Enceladus má atmosféru a že z jeho povrchu do vesmíru tryská voda. Tyto gejzíry navíc obsahují složité organické sloučeniny včetně propanu a etanu. Pod povrchem Encelada se nachází oceán, který v kapalném stavu udržuje vnitřní zdroj tepla, podobný geotermální energii na Zemi. „Je tam voda v kapalném stavu, organické prvky a zdroj tepla, je tam všechno potřebné, aby byl Enceladus vzrušující – snad s výjimkou mimozemského rádiového signálu,“ zažertoval astrobiolog z NASA.

Ale podrobnější zkoumání Encelada není tak snadné. Sonda Cassini odstartovala z mysu Canaveral v roce 1997 a trvalo jí sedm let, než se dostala do cíle. Příprava nové expedice by zabrala minimálně třicet let.  Návrh nové mise chce NASA představit na podzim, ale náklady mohou představovat problém.

Průzkum Encelada, který v roce 1789 objevil William Herschel, může být přitom mnohem snazší než zkoumání Marsu či Jupiterových ledových měsíců. Pokud je na Marsu voda, nachází se zřejmě několik metrů, možná i kilometrů pod povrchem, což z hlediska odběru vzorků znamená komplikaci. Totéž platí i o Ganymedu a Callisto. Ty jsou pokryté velmi silnou vrstvou ledu, kterou bude těžké proniknout. „Pokud jsou na Enceladu formy života, bude jednoduché je vyzvednout. Budou se šířit vesmírem,“ uvedl profesor Charles Cockell z univerzity v Edinburghu.

Zdroj: Le Monde

  • Resh

    Ked nekto chce hladat marťany mal by začat na našej planete

  • Visitor

    Je to možné že mimozemský byť primitivní život na bakteriální úrovni hledáme na zcela nesprávném místě (Mars) i satelit velké plynové planety může byl nositelem organického života, i když na zcela jiném molekulárním základě. Vážným kandidátem je rovněž Jupiterův průvodce Europa.

  • Ivo

    Pro Lucia: Mně ta vzdálenost přišla taky nějak moc velká. Ale Francouzi tam měli doslova toto: Chaque jour depuis au moins 100 millions d’années, il neige sur cette lune située à plus de 1 500 milliards de kilomètres du Soleil. – Já jsem si to neověřoval, za což se omlouvám. Zřejmě jim tam vypadla čárka.

    • lucius

      aj francúzi sú omylní:))

  • lucius

    Enceladus obieha vo vzdialenosti cca 10AU, údaj 1,5 bilióna je americký výraz pre miliardy. Keby obiehal v takej vzdialenosti, tak ho nikdy nikto nenájde:)

  • Oli

    Vedci vedia velmi dobre kde hladat a aj kde hladaju. Co sa dostane na verejnost je len minimalny odpad pre utisenie verejnej mienky. Tato komedia ma uz prestava bavit, vsetci vieme aka je pravda aj tak si pripustame tuto komediu od USA.

    • Tom

      As nejsem všichni, Ja fakt nevim kde je pravda. :-)))

    • loyner

      A jaká je tedy pravda? Kde to můžu opravdu zjistit, když se ven dostává jen ten minimální odpad? Rozhodně bych nepovažoval za pravdu nějaký teorie, co si veřejnost vymyslí.

      • Tom

        na Akademii věd, řekl bych. Nastup do nějakýho výzkumáku a podílej se na tvoření pravdy….:-) budeš denně říkat týýýýý vole to snad neni možný to snad neni možný to nemůže být pravda :-)))))))