Unikátní astronomický objev: Země se vzdaluje od Slunce!

39
929

Přední japonští astronomové přišli s překvapivou informací. Zjistili, že naše planeta se každoročně vzdaluje od Slunce o 15 cm. Tento dosud neznámý jev se vědci nyní pokoušejí objasnit.

Zvažují se nejrůznější hypotézy, mj. existence záhadné temné hmoty, která vyplňuje naši galaxii, či ztráta vlastní hmotnosti Slunce způsobená plazmovými erupcemi. Podle dalších teorií může za jevem být i nějaká porucha slapové interakce mezi Zemí a Sluncem.

Zdroj: kp.ru

  • lucius

    článok starý tri roky a neprišli na to japonskí ale ruskí vedci v roku 2004 a japonskí v roku 2009 vyrukovali s myšlienkou, prečo sa to deje a o temnej hmote tam nie je ani slovo

  • Petr

    o 15 cm.by mě zajmalo jak na to přišli.15 cm!asi to měřili mikrometrem

    • kamaka

      Na to stačí přesné atomové hodiny a radiový paprsek odražený od vnitřních planet Veniuše a Merkura.

  • Hobziste

    ciste hypoteticky…. zvetsi-li se „polomer“ byť jen o 15cm, nemělo by se to projevit i na delce objehu planety kolem slunce? 15cm neni sice moc, ale na tak obrovske elipse, musi byt znat kazdy centimetr co se tyce pak delce drahy..

    • kamaka

      Věřil by jsi tomu, že by se délka dráhy oběhu zvětšila jenom o necelý metr?
      A na dobu oběhu to prakticky nemá žádný vliv. Protože poměr mezi tzv. velkou poloosou zemské dráhy což činí 149 597 870 700 metrů a 15cti centimetry je obrovský.

      • Tom

        je to jako s pixlama u fotaku když mas rozlišeni 3000×2000 pixelu nic moc přidej z každý strany 10% a máš o milion a čtvrt pixelů víc, těma vzdálenostmi to neskutečně nabíhá

  • kamaka

    Tak podle všeho by to nakonec mělo souviset se slapovými silami Země potažmo i ostatních planet působících na Slunce. Protože existuje analogie ve vzdalování Měsíce od Země stejným mechanismem a to právě působením slapových sil Měsíce, které mají na svědomí příliv a odliv. Toto slapové „tření“ zpomaluje rotaci Země. Tím pak dochází k nárustu oběžného momentu hybnosti Měsíce a tím i k jeho vzdalování od Země. V tomto případě to vzdalování činí necelé 4 cm/rok.

    • ZT

      Mňa skôr zaujíma, ako blízko bol mesiac (ak vtedy už Zem mesiac mala), keď rástli dinosaury. Tak 70 000 rokov dozadu. Ak mesiac bol, musel byť bližšie k Zemi a znižovať jej gravitáciu, čo mohlo zapríčiniť gigantizmus flóry a fauny ???
      (možno je na nete nejaký článok o tom, ak áno, pošlite mi link, nech mám čo robiť pri lisovaní hrozna :-) )

  • kamaka

    Tu ztrátu hmotnosti Slunce bych jako příčinu hned zavrhnul, protože už jen tím, že Slunce „svítí“ tedy vyzařuje energii ztrácí tak permanentně i hmotu. Ovšem ta ztráta hmoty není tak enormní, že by to mělo vliv nejen na naši Zemi ale i na ostatní planety sluneční soustavy. Takže bych spíš viděl příčinu v té temné hmotě.

  • Hehe a já jsem si říkal že je tu rok co rok vetší kosa ☺

    • agata

      Ale dyk se přeci GLOBÁLNĚ OTEPLUJE… :-)))

      • No jooo :-) … Tak to asi soudruzi z NDR někde udělali chybu :D Nicméně fakt mi bejvá větší zima.Zkus se podívat na pojem ´´ Globální ochlazování ´´ ☻

  • miskith

    Co expandace, neboli rozpínání, vesmíru? Při tomhle ději je normální, že se všechna tělesa od sebe vzdalují – podobně jako když nafukujete balónek.

    • kazan

      Těžko rict,zaleží co je silnejsí,jestli gravitace či rozpínání…Mezi nasi galaxii a galaxii v andromede M31 je taky ohromna vzdalenost a pritom na sebe pusobí tak silne že že se k nam řítí rychlosti 225 km-s a za par miliard let se srazí.Takže težko ríct..

      • Tom

        tak by mohl vzniknout tzv. velký roztrh.

    • Tom

      No to oni právě říkají temná hmota, aby se balonek rozpínal musí do něj něco foukat. Jinak balonek neni moc dobrý model rozpínání, nefungují na něm Eukleidovské vztahy, třeba jako že součet všech úhlu trojúhelníku je 180°.
      Spíš by mě zajímalo jestli se vzdalují i ostatní tělesa, a jestli ta rychlost nebo vzdálenost je stejná. Případně jestli je to lineární vzdalování. Nebo jestli se postupem času nezačneme zase přibližovat. Jinak se od Slunce vzdalujeme a zase přibližujeme každý rok, protože Země neobíhá po kruhové dráze, ale po eliptické. Tuším, že se tomu říká česky přísluní Jako ostatní planety. Neptun a Pluto dokonce jednou za čas svou pozici prohodí tak, že dál od Slunce je Neptun.

      • miskith

        Ten balonek je jen model pro vzdalování těles od sebe, ne pro celý vesmír…

        • Tom

          jenže při tom modelu se ti ty tělesa zvětšují. Jak se říká při experimentu musíme nejdřív určit, které věci se zanedbávají :-))

          • miskith

            Tak to nvm co máš za magický balónek, ale v případě, že by vesmírná tělesa byly prachová částečky, tak se nezvětšují, ani kdyby to byly třeba atomy kyslíku. Právě že jediné co se zvětšuje je balonek, který představuje vesmír.
            PS: Atomy a molekuly je blbé brát jako vesmírná tělesa, protože atomy a molekuly přibývají, zatímco prachové částečky v minimálním množství (vzhledem ke stavbě lidského organismu).

            • Tom

              Ale neeee ty jsi to nepochopil, ten model s balonkem se dělá tak že na vyfouknutý balonek uděláš tečky fixem, když ho pak nafukuješ tečky se od sebe vzdalují ale zároveň se zvětšují jak se zvětšuje nafouknutá plocha

              • miskith

                No tak je to taky možný no, ale to se potom ty tečky zvětšujou, jak si už psal… Ale i tak tj úplně fuk, protože to je model expandace vesmíru a ne model zvětšování vesmírných těles. I dítě ve školce by pochopilo, že to nemá představovat zvětšování..

                • Tom

                  Jenže ve vesmíru fungují Eukleidovské vztahy na tom balonku ne. a Navíc balonek se do „něčeho“ rozpíná. Otázkou je zda rozpínání vesmíru znamená i jeho zvětšování.

                  • miskith

                    Ohledně rozpínání vesmíru asi teorie nevymejšlej, protože na to nemají páku ani vědci a potom tu máme podobné věci jakože: „Byl super hmotný bod uvnitř ničeho, když v tom z žádnýho důvodu explodovat. Během první vteřiny vznikla hmota a antihmnota, antihmota někam najednou zmizela a už jí je jen minimum. Potom se začly utvářet atomy, molekuly atd. A potom gravitací planety atd atd…“ a u života: „V prapolévce se zničeho nic začli utvářet molekuly a mezi nimi i aminokyseliny, základní stavební látky živých organismů“. Možná sem paranoik, ale přijde mi, že (i přesto, že sem to samozřejmě nesmírně hodně zjednodušil) tam je až moc takovýho že někde se něco samo stalo, stalo se něco, co je tak nesmírně složitý, ale stalo se to, stalo se to nikde a podobně. Nápodobně tomu je s vesmírem, který je nikde, je nekonečný a stále se rozpíná.

                    • Tom

                      a fakt se rozpíná nebo to jen tak vypadá? Je to o systému. Hustoty hmoty. Máš hmotu, která má určité vlastnosti, povahu a hustotu. ta hmota je v uceleném uzavřeném sytému. na jedné straně se rozpíná na druhé komprimuje. Víš kam narážím? Třeba lednice. uzavřený systém který funguje na určitém cyklu. To co jsem měl na mysli by vypadalo asi takhle:

                      Máme vesmír s nějakou hmotou, dobře s barionovou hmotou ať tam neni nějaká.

                      Ta hmota se rozpíná do ohraničeného vymezeného prostoru, tím že se rozpíná se ochlazuje. to vesmír dělá. Ochlazuje se. Dělá to i lednička :-)). při rozpínání se i od sebe částice vzdalují. Pokud vše tohle probíhá máme tu jeden zásadní problém a to je tlak. protože ten by musel narůstat. Jenže vesmír má své „kompenzátory“ rozpínání a to jsou černé díry. kde se hmota komprimuje a přeměňuje – recykluje, na základní fotony, které se vyzáří do prostoru formou JETS. a začíná to na novo, až bude záření JETs nasyceno vznikne další reakce, nám třeba ještě neznámá.

                      Máme tu uzavřený systém, který neodporuje dnešnímu chápání vesmíru, který se rozpíná, ale nezvětšuje. co je nejdůležitější ten systém je NEvyvážen …. protože se stále ochlazuje. tedy spotřebovává svou vnitřní energii.

                      Komentáře k tomu to? Nenechte se pobízet :-)))

                    • miskith

                      No.. ty komentáře tu už asi od druhého ztrácí smysl, protože skoro v každém komentáři píšu o něčem a ty reaguješ buď úplně na něco jiného a nebo reaguješ na to samé, ale má slova si formuluješ tak, aby sis na ně napsal svou teorii o vesmíru. Nehodlám tu ztrácet čas diskusí o tom, jak to ve vesmíru je, když to očividně až na tebe nikdo na planetě Zemi neví a ještě dlouhá léta (ve vztahu k lidskému životu) vědět nebude.

                    • Tom

                      hmmm taky názor, škoda.
                      Tak tedy neztrácej čas. Je fakt, že tu může probíhat diskuze úplně jinak, třeba dokola kopírovat odkazy na WIKI nebo Hawkinga, aby to „vypadalo“ věrohodně. :-))

                    • miskith

                      Teď si nejsem jistej, jestli mluvíš o mě nebo o sobě, ale předpokládám, že o mě. Vim že mě neznáš a proto ti to řeknu rovnou: Nemám zapotřebí někde něco kopírovat a dělat, jako že to je z mé hlavy, protože mi to přijde jako slabošské a ubohé. Je jasné, že nevím vše, ale když něco nevím, tak se nepouštím do takhle větvený diskuse, jako tu vedu s tebou.

                    • Tom

                      Pak v čem je problém? Tím kopírováním to možná bylo přehnané, ale nebylo to mířeno na Tebe. To bylo myšleno všeobecně kam bych byl nerad aby to zašlo. Taky nevím všechno. Pouze sem napadl balonek jako model rozpínání. I když se to tak často vysvětluje, je to vlastně názorná blbost. Pokud máš schopnosti se přenést přes balónek. Rád bych si přečetl tvé názory. Aspoň nešíříš, že za vzdalování těles může Jehova. Pokračujme v diskuzi, proč by to tak mohlo být…..bez WIKI.

                    • miskith

                      Jak sem už psal, wiki sem ještě ani neotevřel a nemám k tomu důvod. To potom můžu rovnou nakoupit literaturu (protože obsah wiki je opensource, takže i přesto, že anglická je celkem spolehlivá, tak stále nikdy nebude bezchybná) a číst knížky a nemusím tu něco vůbec psát. Jako v tomhletom může být víceméně cokoli, protože oběh Země okolo Slunce je závislý na přitažlivosti a když nastane menší odchýlení, může se Země začít vzdalovat. A tou odchylkou může být opět cokoli (od sestavy planet, která působí na Zemi až po slábnutí gravitačního pole Slunce). No a právě proto to ani nemusí být nějaký dlouhodobý děj, ale mohlo to nastat skokově, kdy se Země (a třeba i ostatní planety) pomalinku začala od Slunce oddalovat a teď protože prostě už není v tom ideálním místě, kde si ji Slunce drželo, tak se pomalinku vzdaluje, až se třeba jednou (za hooodně dlouho) vzdálí tak, že na ni začne působit jiné těleso a obrazně řečeno se od Slunce odtrhne úplně. Jenže to je přesně ono, že nejde říct jednoznačně „tím to je“, protože to jsou děje, které jsou pro člověka nepozorovatelné a bez super přesných přístrojů by to ani nevěděli. Když bych teda bral, že článek je bezchybný a Země se vzdálí ročně o 15cm, tak za můj život (řekněme, že se dožiju 77let – průměrná délka života obou pohlaví v ČR) vzdálí Země zhruba o 11.55 metrů, což je samozřejmě celkem dost, ale v planetárních měřítkách to je nesmírně malé číslo. To znamená, že buď to musejí zjistit pomocí super přesných přístrojů – které podle mě zatím tak přesné nemají a dlouho mít nebudou – a nebo se to prostě musí studovat několik generací.

                    • kamaka

                      Jak už jsem to tady uvedl, na to stačí superpřesné atomové hodiny (ty k dispozici jsou) a radiový nebo laserový paprsek (ten v případě Měsíce) odražený od Venuše nebo Merkuru u měření okamžité vzdálenosti Slunce. Ten samý postup se používá pro měření okamžité vzdálenosti Měsíce jen s tím rozdílem, že se laserový paprsek odrazí od tzv. koutových odražečů, které na Měsíc umístili posádky Apollo. A určitě tě nepřekvapí, že se ta vzdálenost měří s přesností až 1cm.

                    • miskith

                      Super, ale to si právě popsal/a měření vzdálenosti, ale to je právě to co jsem neřešil. Právě že měřit vzdálenost umí, takže na přišli na to, že se Země vzdaluje (jinak by na to logicky nepřišli). O čem sem tu mluvil je sledování příčin tohoto posunu.

                    • kamaka

                      O tom jsem se tu taky zmiňoval, že to nejspíš souvisí se slapovými silami Země o ostatních planet na Slunce a analogii působení Měsíce na Zemi. Jen tak mimochodem, lucius zde v diskusi výše správně uvádí, že jde o věc už 8 let starou a ti japonci vyrukovali jenom s tím proč se to děje.

                    • Tom

                      to jo akorát se ten laser nemá z Merkuru nebo Venuše o co odrazit.
                      Pokud je ten jev způsoben Sluncem bude postihovat celou soustavu a nejen Zemi

                    • kamaka

                      Ne ne v případě Venuše nebo Merkuru se nepoužívá laserový paprsek ale radiový impuls který se odrazí od povrchu těchto planet zpátky na Zemi. Abychom si rozuměli, všechny planety včetně Země působí na Slunce slapovými gravitačními silami a právě ta souhrnná síla od všech planet způsobí, že dojde k měřitelnému zpomalení rotační periody Slunce. To zpomalení činí asi 3 milisekundy za století. Tím i tak nepatrná změna rotačního momentu hybnosti způsobuje nárůst orbitálního momentu u planet a taky Země. V důsledku to vede k jejich pomalému vzdalování od Slunce. Samozřejmě že ve hře mohou být zároveň i jiné faktory např. magnetické pole a dejme tomu i ztráta sluneční hmoty.

              • kamaka

                A navíc se to rozpínání v tomto modelu děje plošně a ne prostorově jako ve skutečnosti. A proto je dobré si to představit v dvourozměrném rozměru ve kterém jsou na blance toho balónku dvourozměrné bytosti a pro ně se při nafukování toho balónku ty body fixem jeden od druhého pěkně vzdalují.

    • kamaka

      Tohle se týká vesmíru jako celku v rámci jeho velkorozměrové struktury. Ne ovšem jednotlivých těles v gravitačně vázaných strukturách. Např. planetární soustavy, hvězdokupy, galaxie, kupy galaxií atd.

      • miskith

        To se sice týká, ale pokud se vzdalují všechna tělesa ve vesmíru od sebe, potom se logicky od sebe vzdaluje i Slunce a Země, což je předmětem článku.

        • kamaka

          A to právě tak není. Od sebe se vzdalují jen ty gravitačně vázané soustavy těles a to ještě na velké škále velkorozměrové struktury vesmíru. Ne jednotlivá tělesa v těchto soustavách protože tam gravitace převažuje nad rozpínáním vesmíru jako celku. V rámci těchto soustav se mohou i přibližovat viz. Velká galaxie v Andromedě a naše Mléčná dráha.

          • miskith

            Máš pravdu.. mi nedošlo, že vlastně jednotlivá tělesa jsou vůči sobě přitahovány gravitační silou…