Zajímavé měsíce naší sluneční soustavy

9
4576

Země má svůj Měsíc a také většina planet sluneční soustavy – s výjimkou Merkuru a Venuše – má své přirozené družice. Zatím jich je známo přes 160, je však zřejmé, že se jejich počet bude stále zvyšovat. Pojďme si představit ty nejzajímavější:

1. Obří Ganymed 

Ganymed je největší Jupiterův měsíc a zároveň i největší měsíc ve sluneční soustavě. Je větší než Merkur a mnoha svými vlastnostmi připomíná spíš planetu – takže jeho škoda, že obíhá „jen“ kolem Jupitera. Jako jediný měsíc ve sluneční soustavě má také magnetosféru.

2. Ošklivá Miranda 

Miranda je takové ošklivé káčátko sluneční soutavy. Na první pohled vypadá, jako by ji někdo splácal z kousků jiných měsíců a poslal ji kroužit kolem Uranu. Miranda má zřejmě nejčlenitější krajinu v celé sluneční soustavě s řadou horských hřbetů a kaňonů, z nichž některé jsou 12x hlubší než Grand Canyon. Kdybyste do některého z nich hodili kámen, padal by na dno 10 minut.

3. Nejotlučenější Callisto 

Další z Jupiterových měsíců je v celé sluneční soustavě nejhustěji poset impaktními krátery. Lze tu spatřit i velice zajímavý úkaz, a to řetězce impaktních kráterů, kterých je víc než 12.

4. Dactyl pohrdl planetou

Dactyl o průměru 1,4 km je nejmenší měsíc ve sluneční soustavě. Obíhá kolem planetky Ida (ta vypadá na snímku jako brambora, zatímco Dactyl je ta malinká tečka vpravo). Jde o velmi podivné těleso, protože neobíhá kolem planety, ale právě kolem asteroidu. Původ měsíce je nejasný, existují dvě teorie, které se ho snaží objasnit. Jedna předpokládá, že měsíc i planetka vznikly současně, druhá tvrdí, že měsíc byl z planetky vyražen při impaktu. Ani jedna z hypotéz však nebyla stoprocentně potvrzena.

5. Epimetheus a Janus se dělí o jednu dráhu

Tyto dva Saturnovy měsíce mají totožnou orbitu, je proto možné, že původně šlo o jeden měsíc. Každé čtyři roky si na dráze mění místo a přitom jim hrozí kolize.

6. Podivný Titan

Po Ganymedu druhý největší měsíc je možná vůbec nejpodivnějším tělesem sluneční soustavy. Obíhá kolem Saturnu a obklopuje ho velmi hustá atmosféra. To, co leží pod ní, zůstávalo velmi dlouho velkou neznámou. Atmosféra Titanu obsahuje stejně jako ta pozemská dusík, ale také další plyny, například metan. Když je hustota metanu dostatečně vysoká, může na Titanu dojít k metanovému dešti. Podle nejnovějších poznatků se zdá, že zde existuje síť kanálů a dokonce i jezer, ve kterých proudí kapalné uhlovodíky. Existuje tady rovněž vulkanická činnost. Pod Tiatnovým povrchem je zřejmě ukrytý globální oceán vody s příměsí čpavku.

Zdroj: tainy.net