Budoucnost pozemské energetiky hledejme ve vesmíru

0
359

Březnová havárie v japonské Fukušimě vyvolává stále víc otázek na téma, nakolik je jaderná energetika bezpečná, a zda v jejím případě nejde spíš o časovanou nálož. Donedávna převažovalo mínění, že jde o naprosto spolehlivý způsob výroby energie a využití jádra mělo „zelenou“. Nyní řada odborníků přehodnocuje svůj původní názor. Argumentují, že cena jaderné energetiky může být s ohledem na případné škody příliš vysoká…

Před pětadvaceti lety došlo v Černobylu k tragické nehodě s globálním dopadem. V elektrárně Fukušima-1 došlo teď k podobné katastrofě. Ve srovnání s Černobylem jsou škody sice zatím nižší, ale masivní únik radiace hrozí i nadále.

Jak a kde tedy vyrábět elektřinu, aby nemohlo docházet k ohrožení lidských životů a devastaci krajiny? Vědci už mají odpověď. Zatím zní ale hodně fantasticky: elektřina se bude vyrábět ve vesmíru a podle prognóz to bude možné už v roce 2040.  S touto myšlenkou přišli jako první Američané, kteří už dokončili funkční modely vesmírných elektráren a připravují jejich testy.

Slunce jako perspektivní zdroj

Elektrárny na oběžné dráze budou energii vyrábět pochopitelně ze Slunce. Ve srovnání s pozemskými solárními elektrárnami bude jejich výkon několikanásobně vyšší. Na Zemi je určitou „překážkou“ ozónová vrstva, která nás chrání před slunečním zářením. Její absence ve vesmíru naopak umožní mnohem vyšší produkci energie ze Slunce.

S masovým rozšířením projektu se zatím nepočítá. USA hodlají své vesmírné elektrárny využívat pouze pro vlastní potřebu. Jestliže ale výsledky budou dostatečně efektivní, lidstvo bude mít jednou bezpečný zdroj elektřiny pro celou planetu.

Montáž elektráren se uskuteční přímo ve vesmíru. První prototyp, který prověří možnosti mikrovlnného přenosu elektřiny z vesmíru i celkovou efektivitu projektu, bude na oběžnou dráhu vypuštěn v roce 2016.

V blízké budoucnosti by mohly vesmírné solární farmy produkovat zhruba 10 milionů kW denně. Pro srovnání: stejné množství vyrobí i jaderné elektrárny, ale Slunce je na rozdíl od jádra mnohem bezpečnější a ekologičtější. Je třeba také počítat s tím, že zásoby fosilních paliv, ze kterých dnes vyrábíme světlo a teplo (uhlí, ropa, plyn), jsou omezené a za několik desítek let dojdou, zatímco Slunce bude svítit ještě šest miliard let.  Jeho využití je proto z dlouhodobého hlediska velice perspektivní. Vesmírné elektrárny proto dnes vypadají jako jeden z velkých příslibů do budoucna.

Pokud by se tento projekt z nějakého důvodu neujal (nejčastěji zmiňovaným problémem je kosmický odpad, který by mohl velkou plochu zrcadel a solárních článků snadno ohrozit), Američané už přemýšlejí nad záložními variantami.

Palivo pro fúzní reaktory z Měsíce

Podle jedné z nich by se zdrojem paliva pro fúzní reaktory vyšší generace mohl stát Měsíc. Náš souputník je totiž podle všeho bohatým zdrojem izotopu hélia-3. Toho je na Zemi málo, zatímco na Měsíci jsou ho odhadem milióny tun. Pro představu: na kompletní pokrytí energetické spotřeby EU i USA za rok by stačilo 25 tun hélia-3. A zásoby na Měsíci vydrží asi dva tisíce let.

Je tady ještě další alternativa. Ropu bychom mohli těžit na Saturnově měsíci Titanu. S její těžbou by se mohlo začít už během 50 let. Pokud budeme ropu i nadále potřebovat, nic jiného nám ani nezbude, protože její pozemské zásoby vydrží ještě asi zhruba 100 let.

Zdroj: tainy.net