Jak bude vypadat svět za sto let

0
2287

Jak budou jednou žít naše děti a vnoučata? S prognózou, jak bude vypadat svět v blízké i vzdálenější budoucnosti, seznámil čtenáře britského deníku The Times americký profesor Michio Kaku. Svou předpověď postavil na reálném vědeckém výzkumu, nikoli na fantaziích, se kterými občas přicházejí nejrůznější vizionáři.

Podle něj bude například už v roce 2030 k dispozici nová generace kontaktních čoček, schopná vizuálně pomáhat lidem s poruchou zraku. Čočky ale budou používat i lidé se zdravým zrakem, protože jim mimo jiné umožní  surfovat na internetu za chůze. Na vynálezu pracují odborníci na University of Washington, kteří vůbec poprvé použili výrobní techniku v mikroskopických rozměrech k tomu, aby zkombinovali pružné biologicky nezávadné kontaktní čočky s vtisknutým elektronickým obvodem a světly.

„Když se díváte přes tyto kontaktní čočky, vidíte to, co displej generuje a promítá vám to přímo na okolní svět,“ vysvětluje člen výzkumného týmu Babak Parviz. „Je to velmi malý krok k našemu cíli, ale myslím si, že je velice slibný.“

Virtuální displej nabídne další řadu možných využití. Řidiči nebo piloti by mohli sledovat rychlost vozidla promítanou na čelní sklo. Společnosti produkující videohry by mohly využít kontaktní čočky ke kompletnímu ponoření hráčů do virtuálního světa. V oblasti komunikace budou lidé moci surfovat na internetu kdekoli a kdykoli na virtuální obrazovce, kterou uvidí pouze oni.

Počítač ovládaný myšlenkami

K dispozici budou podle Michia Kaku zřejmě také nejrůznější „záplaty“, které dokážou nahradit poškozené části lidského těla. Touto problematikou se už nyní zabývá tým Anthonyho Ataly ze severokarolínské Wake Forest University. Vědcům se už před časem podařilo vytvořit náhradní tkáň králičího penisu, ale také  namnožit některé typy lidských tkání a nahradit jimi plně funkční močový měchýř.


A co třeba počítač ovládaný lidskými myšlenkami? To bude prý možné už za dvacet let. Telepatické ovládání počítače dnes testují například vědci v Berlíně, kteří jako první na světě spojili sledování očních a mozkových aktivit do jednoho celku. Výzkum je teprve v počátcích, přesto vykazuje velké pokroky. Vědce prozatím trápí sledování mozkových aktivit. Nyní se proto soustřeďují na správné určení jednotlivých signálů vysílaných mozkem a pracují na přesné a jednoduché kalibraci signálu. Podobný výzkum provádí i Kalifornská univerzita v Berkeley.

Neandrtálci a mamuti mezi námi

V roce 2070 vrátí vědci život některým vyhynulým živočišným druhům. V Brazílii se už dnes daří klonovat nejrůznější živočichy, přičemž vzorky DNA byly odebrány i desítky let po jejich smrti.

Před dvěma lety byl také rozluštěn genom neandrtálce a v některých kruzích se mluví o tom,  že by neandrtálci mohli opět ožít.  Dostat z 30 000 let staré kosti původní genetický kód byl přitom tak trochu zázrak moderní techniky. Biologové jsou ale dosavadními výsledky nadšeni.

Dnes jsou přesvědčeni, že z rekonstruované neandrtálské DNA za pár let vyrobí první části dávného těla a orgány. Zůstává tu nicméně etický problém: „Z teoretického i technického hlediska by to šlo,“ říká Robert Lanza z korporace Advanced Cell Technology. „Ale bude to vhodné z etického hlediska?“

Je také jisté, že věda bude pracovat na zpomalování procesu stárnutí. Již nyní probíhají nejrůznější experimenty s cílem prodloužit nejen délku, ale hlavně kvalitu života. Odborníci vědí například už dnes, že prodloužení délky života až o 30 % je velmi prosté: Američanům a Evropanům stačí, když o 30 % sníží přísun kalorií.

Chytrá hmota myslí za vás

Objeví se i technologie, které zatím připomínají sci-fi.  Jednou z nich je programovatelná hmota, která by měla být k dispozici okolo roku 2100. Půjde o systémy schopné měnit tvar, které bude možné využít třeba při konstrukci letadel a lodí. Jejich povrch by se přizpůsoboval změnám prostředí pomocí inteligentní hmoty, naprogramované ke změně tvaru.

Představte si třeba dům budoucnosti: Namísto pevně rozmístěných oken by je majitel domu mohl přesouvat pomocí změny různých částí domů z neprůsvitných na průhledné. Celý dům by obsahoval rozsáhlá pole programovatelných bodů materiálu, který vede elektřinu, zhruba jako dnes křemík.

Z „chytré hmoty“ budou jednou prý vznikat i celá města. Na výzkumu pracují už dnes například v  amerických institutech National Institute of Standards and Technology a Palo Alto Research Center.

Hranice mezi biologií a kybernetikou zmizí

Věda zřejmě také zvítězí nad nádorovými onemocněními. Významnou pomoc v tomto boji sehraje čipová diagnostika, která dokáže detekovat nádory v počátečním stádiu. Speciální nanopočítače pak organismus zbaví všech rakovinových buněk.

„V budoucnu hranice mezi biologií a kybernetikou téměř zmizí,“ varují někteří skeptici. „Potřebuje lidstvo vůbec takové vynálezy?“ Stejnou otázku si ale svého času kladli lidé, když se mluvilo o železnici, automobilech nebo „pohyblivých obrázcích“.