„Nemocná“ Země aneb Proč jedna živelná katastrofa stíhá druhou?

3
1996

Má naše planeta jen špatnou náladu, nebo je vážně nemocná a zmítá se ve vysokých horečkách?

Pohromy, které od jara postihují nejrůznější části světa, jako by nebraly konce.

Někde lidé čelí velké vodě, jinde se jim pod nohama třese země, do toho všeho vybuchují sopky, některá místa pustoší tornáda, jinde hoří lesy a mimořádně intenzivní bouřky předvádějí neskutečné světelné divadlo.

Duben

V USA čelili sérii silných tornád

Počasí ukazuje Američanům letos jen svou nevlídnou tvář. Od začátku roku se nad územím USA přehnalo minimálně tisíc tornád, která ničila a zabíjela – k dnešku mají na svém kontě už 523 obětí. Podobný počet mrtvých si naposledy vyžádala před 75 lety (v roce 1936 zabila tornáda 552 lidí). Asi nejdramatičtější byl letos duben, kdy si řádění živlů vyžádalo celkem 350 obětí.

Květen

Na Islandu se probudila sopka

Jak známo, Island je vulkanicky aktivní ostrov, ale jeho sopky se až do loňského jara chovaly „slušně“. Teď jakoby na ně s příchodem jara pokaždé přicházela říje. Loni v dubnu jsme se všichni učili vyslovovat nevyslovitelné jméno sopky Eyjafjallajökull, letos v květnu se probudil vulkán Grímsvötn.

Oblak prachu se dostal do výšky 20 km a z bezpečnostních důvodů bylo zrušeno na 700 letů. Sopka se naštěstí brzy uklidnila, ale podle islandských seismologů možná procitne i další vulkán Bárdarbunga, takže se v budoucnu máme zřejmě na co těšit.

Silné bouře v Austrálii

Australské východní pobřeží na konci května bičovaly mohutné bouře. Nejvíc si „užili“ obyvatelé Nového Jižního Walesu, který je také nejhustěji osídleným státem Australského svazu. Ulicemi Sydney se proháněl vítr o rychlosti vyšší než 100 km/h. Už předtím si Austrálie „užila“ své: její severovýchodní pobřeží, vážně poničené rozsáhlými lednovými povodněmi, zasáhl pro změnu v únoru cyklon Yasi. Evakuovat se musely tisíce lidí. Vítr dosahoval rychlosti až 300 km/h. Podle meteorologů byl Yasi jednou z nejničivějších bouří, jaká kdy Austrálii zasáhla.

Japonsko se znovu třáslo

Země Východního slunce si zřejmě ještě nevypila svůj kalich hořkosti do dna. Březnové zemětřesení o síle 9 a následná desetimetrová tsunami zpustošila východní pobřeží. Způsobila také jednu z největších technologických havárií v historii. Jenže těžce zkoušené Japonsko si stále nemůže vydechnout. Na konci května ho postihla série dalších zemětřesení o síle 5,1 až 5,8. Epicentrum podzemních otřesů bylo v Tichém oceáně, opět nedaleko prefektury Fukušima, kde stojí těžce poškozená jaderná elektrárna.

Sibiř a Dálný východ v plamenech

Živly útočí i na Rusko. Na přelomu května a června čelil východ země mohutným požárům, které dosáhly alarmujících rozměrů. Letos navíc zasáhly dvojnásobně větší území, než tomu bylo ve stejném období loni. Rok 2010 přitom hasičská statistika označila za kritický – v zemi shořely lesy na ploše větší než Portugalsko a zemědělci přišli o třetinu úrody obilí.

Arizona v plamenech

Kvůli rozsáhlým požárům, které od 29. května sužují východní Arizonu, muselo být evakuováno už téměř 6000 lidí. Plameny tam spálily více než 1500 kilometrů čtverečních a přiblížily se ke dvěma městům u hranice s Novým Mexikem. S živelnou pohromou bojuje přes 2300 hasičů. Oheň se však šíří rychle díky silnému větru a malé vlhkosti.

Červen

Tisíce blesků nad Dánskem a Kanadou

Během noci z 6. na 7. června se nad Dánskem přehnala bouřka, při které bylo zaznamenáno na 18 tisíc úderů blesku. Největší škody napáchala nad ostrovem Sjaelland, kde leží také hlavní město Kodaň. Tu zaplavily přívalové deště a kvůli bleskům shořelo i několik domů.

Obyvatelé Toronta si 8. června připadali jako statisté v nějakém hororu či katastrofickém filmu. Noční nebe ozářily stovky blesků. Všichni se shodují, že takhle silnou bouřku nezažili už desítky let. Shořely dvě budovy, bez proudu se ocitly stovky domácností.

Procitla i sopka v Chile


Sopka Puyehue na jihu Chile chrlí od 4. června lávové kameny a oblak sopečného dýmu do výše deseti kilometrů, Vulkán se probudil po sérii několika menších zemětřesení. V souvislosti s erupcí nejsou naštěstí hlášena žádná zranění ani mrtví, letecká doprava je odkláněna.

Vlna nesnesitelných veder v USA

Asi si vzpomínáte na vedra, která loni po dobu několika týdnů sužovala obyvatele Moskvy. Teď se s nimi potýkají i Američané. Polovina USA nyní čelí vlně úporných veder. V New Yorku dosahují teploty 36 stupňů Celsia. Horko, které si už vyžádalo životy několika lidí, je nesnesitelné i kvůli vysoké vlhkosti vzduchu. Místní média pak nejčastěji ulice města popisují jako „rozžhavenou pec“.

Co nás asi čeká v dalších týdnech?

  • activator

    neviem sice podla jakeho kluca sa to deje ale vseobecne vzato nahromadena negativita ludi sa vzdy niekde vybija sposobom katastrofy v roznych meritkach v roznych kutoch planety

    • Tom

      Klíč je dosažení rovnováhy. Jinak zkus neignorovat komentář nahoře a použij nabídnuté odkazy. Díky mykanec za ně. :-)

  • mykanec

    Dovolil bych si tři malé odkazy:
    http://osel.cz/index.php?obsah=6&clanek=5772
    http://www.osel.cz/index.php?clanek=5107
    http://osel.cz/index.php?obsah=6&clanek=6077

    a malý citát, posledního odkazu:
    Škody způsobené přírodními katastrofami narůstají proto, že je více lidí, tj. je více domů a lidé jsou bohatší. Proč jsou škody vyšší, když v roce 2000 zasáhne obec hurikán téže síly jako před sto lety? Protože prarodiče případně i rodiče našich prarodičů neměli v garáži auto za půl milionu nebo doma počítač, televizi a playstation. A lidí i domů bylo méně.

    Nemluvě o propastném rozdílu v počtu médií a jejich možnostech šířit informace. Předbíhají se v nabízení zpráv o všech katastrofách třeba z druhého konce světa, o nichž by se před desítkami let lidé vůbec nedoslechli.