Jak počasí měnilo dějiny

2
929

Myslíte si, že hybnou silou historie je člověk? Omyl. Ve skutečnosti je to tak, že člověk míní a počasí mění…

Potopení Titaniku, hurikán Katrina, pád vzducholodi Hindenburg – všechny tyto i další historické události jsou úzce spjaty s počasím. Pojďme si představit některé z nich.


Start Challengeru (28. leden 1986)

Challenger byl po Columbii druhým raketoplánem, který USA vypustily na oběžnou dráhu. První start absolvoval 4. dubna 1983 a celkem zvládl devět úspěšných misí. Jeho rozpad 73 sekund po startu desáté mise je považován za jednu z nejdramatičtějších událostí minulého století. Katastrofu, během níž zahynulo všech sedm členů posádky, sledoval v přímém přenosu prakticky celý svět. Program letů raketoplánů byl po této nešťastné události na dva a půl roku zastaven (obnoven byl v roce 1988, kdy začala létat Discovery).

Příčinou exploze bylo selhání pryžového těsnění na jedné z pomocných raket. Proč k němu ale došlo? Mimo jiné i proto, že v den startu bylo velmi chladno: – 2 °C, zatímco doporučovaná teplota venkovního vzduchu měla dosahovat přinejmenším 11 a více stupňů. Jenže odklad či zrušení startu by stál spoustu peněz…

Ničivé záplavy na Mississippi (jaro 1927)

Ačkoli letos si obyvatelé USA žijící v povodí Mississippi užili s řekou taky své, největší povodeň zažili jejich předkové na jaře roku 1927. Záplavy začaly už v létě roku 1926, kdy centrální oblast Mississippi sužovaly časté a vydatné deště, které v září „spláchly“ Kansas a Iowu. Na Nový rok 1927 se hladina řeky Cumberland v Nashville zvedla na 17 metrů.

Rozvodněné přítoky i deště pak zvedly hladinu Mississippi, která se vylila z břehů, a zaplavila území o rozloze 70 tisíc m2. Aby bylo jasno, voda nebyla lidem po kolena, ale dosahovala neuvěřitelné výšky 10 metrů. Na milión lidí se ocitl bez střechy nad hlavou, přičemž obří ztráty postihly deset amerických států. Selhala i humanitární pomoc, což nakonec vedlo k sérii politických a sociálních změn v zemi – volby vyhráli nikoli favorizovaní republikáni, ale demokraté, a černošské obyvatelstvo se začalo z jihu stěhovat houfně na „bezpečnější“ sever, například do Chicaga.

Napoleonova neúspěšná invaze do Ruska (rok 1812)

Francouzský císař přešel s 440 tisíci muži 24. dubna 1812 řeku Němen, aby si vynutil dodržování kontinentální blokády, jejíž pomocí chtěl dostat na kolena Anglii. Ta byla spolu s Ruskem poslední evropskou velmocí, která ještě nebyla pod jeho vlivem. S obávanou ruskou zimou počítal, rozhodoval se mezi bleskovou válkou a tříletým tažením. Dlouhou operaci si ovšem dovolit nemohl, podrobené evropské státy by jeho nepřítomnosti jistě využily. Věděl, že Rusko musí padnout nejpozději do října, než udeří pověstné mrazy. Před zimou ho varovali meteorologové, a přitom první, co jeho vojska zaskočilo, bylo paradoxně léto. Vedro zkosilo francouzské sbory na 255 tisíc mužů! Sedmého září, pouhých sto kilometrů od Moskvy, pak došlo k bitvě u Borodina – bitvy, kterou dodnes obě strany považují za vítěznou.


Ještě v říjnu ukazovalo ruské počasí svou vlídnější tvář, ale 7. 11. klesla rtuť na -10 °C. A v další dny bylo ještě hůře. Ruská zima dala Francouzům pořádně zabrat, panovaly třicetistupňové mrazy, které spolu s postupujícími ruskými oddíly císařovu armádu dorazily.

Pád Air Florida (13. leden 1982)

Let č. 90 Air Florida z Washingtonu na Floridu v lednu 1982 skončil katastrofou: letadlo se zřítilo do vod řeky Potomac pár vteřin po startu. Při tom částečně poničilo i most spojující hlavní město s Arlingtonem, takže kromě posádky a cestujících zahynuli i čtyři řidiči, kteří přes něj tou dobou právě projížděli.

Za příčinu havárie je považováno lidské selhání. Krátce předtím zuřila ve Washingtonu mimořádně silná sněhová bouře. Stejně jako by měl každý zodpovědný řidič v zimě před jízdou obejít automobil a očistit všechna okénka a zpětná zrcátka od námrazy snižující viditelnost, obchází kapitán letadla před každým startem stroj a kontroluje námrazu na choulostivých místech. Klíčové jsou především okraje motoru, náběžné hrany křídel, snímače dynamického a statického tlaku vzduchu a snímače teploty. Jenže pilot letu č. 90 tuto „rutinní“ kontrolu vynechal. Není proto divu, že mu motor, pokrytý námrazou, vypověděl službu. Katastrofa letu Air Florida byla důvodem zpřísnění předletových kontrol, což my, běžní turisté, pochopitelně vítáme.

Neúspěch operace Orlí spár (4. listopad 1979 – 25. duben 1980)

Na podzim roku 1979 přepadli islámští extrémisté americké velvyslanectví v Teheránu a zajali 55 rukojmích. V dubnu následujícího roku se americká armáda rozhodla zorganizovat akci na jejich záchranu. Samotná akce, nazvaná Orlí spár, vypukla v noci z 24. na 25. dubna, kdy z letadlové lodi Nimitz odstartovalo osm vrtulníků RH-53D americké námořní pěchoty. Na utajeném místě v poušti se vojáci měli setkat se členy speciálních jednotek, kteří přiletěli v transportních a nákladních letounech C-130. V natankovaných strojích se pak členové Delta Force měli přesunout na místo blíže Teheránu, odkud měli druhou noc pomocí automobilů přejet k ambasádě a vysvobodit rukojmí.

Akce však skončila ještě dříve, než vůbec začala. Letouny se chvíli po startu dostaly do potíží. Dva z nich se porouchaly následkem písečné bouře a další nezvládl přistávací manévr. Navíc se jeden ze strojů srazil se zásobovacím vrtulníkem, což se stalo osudným osmi americkým vojákům. Vše ztroskotalo nejen na špatném počasí, ale podle jednoho z účastníků operace Davida Zieglera i na nedotažených plánech.

  • Letadlo

    Ten pilo Air Florida byl dobreh mamlas!!!!

  • zajímavé

    Ivo zase boduje – děkujeme