Apollo 18 – mýty a fakta

4
5471

„Je důvod, proč jsme se na Měsíc už nevrátili,“ stojí na plakátu k filmu „Apollo 18“, ve kterém se objeví desítky let starý videozáznam astronautů z tajné expedice, jež se měla uskutečnit dva roky po misi Apolla 17.

Poslední lunární expedice Apolla s pořadovým číslem 17 se uskutečnila v prosinci 1972. Od té doby se člověk na Měsíc už nepodíval, i když film „Apollo 18“ tvrdí něco jiného. Režisér López-Gallego se nás v něm snaží přesvědčit, že k další misi přece jen došlo. Ve snímku se dozvíme, co na našem souputníkovi objevili astronauti z Apolla 18 a proč poté celý projekt musel skončit. Jde samozřejmě o fikci, ale některé konspirace přetrvávají. Program Apollo totiž původně počítal s deseti přistáními na Měsíci – mělo jít o expedice Apollo 11 – 20.

Oficiálním zdůvodněním, proč byl celý projekt po letu Apolla 17 zrušen, bylo krácení rozpočtu a pokles zájmu veřejnosti o lety na Měsíc. „Hlavní pozornost byla upřena na let Apolla 11,“ řekl David R. Williams z Goddardova vesmírného letového střediska při NASA. „Ale o lety 16 a 17 se lidé prakticky už vůbec nezajímali.“ Po katastrofě letu Apolla 13 došlo navíc i ke změnám v původních projektech, například Apollo 15 přistálo na „základně“ Hadley, kde měl přistát až let 19. Jedním z cílů měsíčních misí bylo nalezení místa vhodného k vybudování stálé lunární základny. „Neměla být trvale obydlená, astronauti by na ní pobývali vždy jen pár týdnů,“ dodal Williams.

NASA se ale nakonec zaměřila na projekt Skylab. Tato vesmírná stanice obíhala na oběžné dráze v letech 1973 až 1979. Začaly se také sestavovat plány pro let lidí na Mars do roku 2000. Počítaly s gigantickou kosmickou lodí o hmotnosti několika tisíc tun, jež měla nést všechno potřebné i na zpáteční cestu rovnou ze Země. Jenže velkorysým plánům učinily přítrž rozpočtové škrty. Válka ve Vietnamu (1964 až 1975) se totiž mimořádně prodražila, a tak se musely přehodnotit priority.

Trailer k filmu Apollo 18

Nicméně program Apollo nebyl tak úplně ztrátový.  Přinesl řadu patentů, které dnes běžně využíváme v praxi: přístroje pro sledování dechu kosmonautů se staly základem pro systém monitorování zástavy dechu u dětí. Tkaniny odolné proti ohni vyvinuté pro kosmonauty našly uplatnění ve výstroji hasičů. Akumulátorové bezdrátové vrtačky a vysavače se používají nejen na oběžné dráze, ale také téměř v každé domácnosti. A z tzv. paměťové pěny se dnes vyrábějí matrace. Pokud by ovšem program pokračoval, k počítačovému boomu by zřejmě došlo mnohem dříve. „Možná bychom se také uměli lépe vypořádat s nejrůznějšími zdravotními problémy, protože bychom je museli dokázat vyléčit předtím, než vyšleme lidskou posádku na Mars,“ uzavírá Williams.

  • tomik.vich

    Yes

  • Matej

    Film je masakr !

  • Zlatodějův Fanoušek

    Paráda celej tenhle web se super jako Epocha a Enigma

  • jana

    Na ten film se moc tesim. Jinak super clanek!