Baltský „Bermudský“ trojúhelník

2
1349

Jako bermudský (anebo také ďáblův) trojúhelník je označována oblast ležící mezi jižním cípem Floridy, Portorikem a Bermudami na pomezí Mexického zálivu a západního Atlantiku. Svůj „ďábelský trojúhelník“ má prý i Baltské moře.

Oblast bermudského trojúhelníku má především mezi příznivci záhad a nevysvětlitelných jevů pověst oblasti s výrazně zvýšeným výskytem „záhadného“ mizení lodí a letadel. Jako typický případ působení Bermudského trojúhelníku je prakticky ve všech dokumentech uváděno nevysvětlené zmizení pěti amerických bombardérů v prosinci 1945 nebo záhadné zmizení posádky plachetnice Mary Celeste. O nepříjemných zkušenostech s plavbou v této oblasti se ale zmínil již Kryštof Kolumbus ve svém lodním deníku.

O tom, že podobný fenomén působí i nad Baltským mořem, informovali už před lety polští novináři. V srpnu 1979 vypluly z přístavu Hel dvě rybářské lodě směrem do Gdaňského zálivu. Poté, co plavidla dorazila na místo, rybáři vyhodili sítě a čekali na úlovek. Bylo bezvětří, moře bylo klidné a na horizontě bylo vidět velké obchodní plavidlo. Najednou se na obloze objevilo několik červených koulí, které kopírovaly každý manévr lodí. Kapitána i členy posádky začala nejdřív bolet hlava, pak se jim udělalo nevolno a po nějaké chvíli začali ztrácet vědomí. Vysadily také všechny elektrické přístroje na palubě.

O nepříjemných zkušenostech s plavbou v této oblasti se ale zmínil již Kryštof Kolumbus ve svém lodním deníku.

Za nějakou dobu se koule vznesly do výšky a zmizely v oblacích. Technika ihned naskočila a kapitáni nařídili okamžitý návrat do domovského přístavu. Všechny členy posádky prohlédli vojenští lékaři, ale kromě silného nervového rozrušení u pacientů nic neobvyklého nezjistili.

Baltské moře má svůj „Ďáblův trojúhelník“

V polském armádním listě se 5. března 1992 objevila zpráva, že také Baltské moře má svůj „Ďáblův trojúhelník.“ Autoři v článku popisovali nepochopitelné potopení nevelké rybářské lodě. K tragédii došlo za jasného dne, kdy bylo bezvětří. Když posádka vytahovala sítě, motor zničehonic vysadil, loď se nahnula na bok a začala se potápět. Strojník běžel okamžitě nahodit motor, ale nepodařilo se mu to. Loď se převrátila a šla ke dnu. Sedm členů posádky se podařilo zachránit, strojník ale nepřežil.

Polští ufologové okamžitě přispěchali s vysvětlením, že v oblasti se vyskytují mimozemské koráby, případně USO  (Unidentified Submerged Objects). Střízlivější vysvětlení předpokládají na mořském dně přítomnost většího množství hydrátu metanu, který je kvůli vysokému tlaku vody udržován v pevném stavu. Občas se však část této stlačené látky oddělí a zvolna vystupuje k hladině. Jak klesá tlak okolní vody, začíná se hydratovaný metan přeměňovat na plyn, takže při dosažení mořské hladiny jde o obří bublinu tohoto plynu o průměru i několika set metrů. Pokud by nad takovým místem proplouvala loď, mohla by se náhle bez varování potopit kvůli snížené hustotě vody.