Býčí skála krví zalitá

2
987

Vypadalo to jako scéna z nějakého hororu…Mrtvola muže na nádherném voze a všude kolem desítky rozsekaných a zrůdně zmučených mrtvol, jimž vesměs chyběly končetiny, které se nacházely kousek opodál. I po tisíciletích byli objevitelé tohoto strašlivého divadla šokováni a ani o 150 let později nejsme o mnoho moudřejší než oni. O čem je řeč? O tragédii, která se někdy v době halštatské odehrála v Býčí skále v Moravském krasu.

Roku 1869 tu objevili krásnou sošku býka, která nápadně připomíná díla etruská nebo dokonce egyptská. Ale jméno nedostala tato lokalita podle „býčího“ nálezu. Tajemné místo nedalo spát místním lidem už po staletí. Od pradávna hrál býk jednu z hlavních rolí v místních pověstech. V některých se vyprávělo, že se tu zjevoval bílý nebo ohnivý býk, jiné ale popisovaly, že se někdy z útrob skály ozývají lidské hlasy, pláč a nářek. Další pověst zas vyprávěla o tom, že v noci tu lze někdy spatřit podivné bohat é průvody, které se odkudsi vracejí a mizejí ve skále.

Skála plná mrtvol

[pullquote_right]K tragédii mohlo dojít i nešťastnou náhodou, když se v jeskyni nahromadily zplodiny plynů vzniklé při pálení rituálních ohňů.[/pullquote_right]

Ve 2. polovině 19. století působil ve zdejším kraji lékař Jindřich Wankel, nadšený amatérský archeolog. Ten začal se systematickým průzkumem, který byl mimo jiné motivovaný pověstmi o podivných průvodech a zvucích, které ze skály vycházely. Jeho práce nakonec přinesla světovou archeologickou senzaci, o kterou se odborníci dodnes zajímají. On a jeho spolupracovníci nalezli v Býčí skále svědectví o něčem, co stále čeká na své definitivní vysvětlení.

V jeskyni leželo mužské tělo ozdobené nádhernými šperky a umístěné na obětním voze, který byl pobitý bronzem a vyzdoben různými mystickými motivy, včetně svastiky. Kolem ležely desítky mrtvých těl mladých lidí, většinou žen. I po tisíciletích bylo zjevné, že tu došlo k neuvěřitelnému masakru, při němž naskakovala jeho objevitelům husí kůže. Zároveň se tu nacházel poklad nedozírné ceny plný jantarových, skleněných, zlatých, bronzových a keramických předmětů a také vzácných látek.

Mnohé z toho si můžeme prohlédnout na vlastní oči, musíme se ovšem rozjet do vídeňského Přírodovědného muzea, kam byly veškeré nálezy převezeny zanedlouho po svém objevení. Vždyť v tu dobu byla tato část Moravy, stejně jako zbytek naší republiky, ještě součástí Rakousko-uherské monarchie a vědecká pracoviště ve Vídni byla považována za ta nejlepší.

Vražda, nebo nešťastná náhoda

Na nálezy z Býčí skály ale nezapomněla ani moderní věda, i když ani ta není schopna rozluštit, o co tu vlastně šlo. Původní teorie mluvila o tom, že zde proběhl pohřeb nějakého velmože nebo význačného kněze (muž u sebe překvapivě neměl žádnou zbraň).

Teď se vědci přiklánějí spíše k tomu, že se tu odehrál nějaký náboženský rituál. Ten sám o sobě nemusel být tak krvavý, jak na první pohled vypadá. K tragédii mohlo dojít i nešťastnou náhodou, když se v jeskyni nahromadily zplodiny plynů vzniklé při pálení rituálních ohňů. To způsobilo výbuch, který pohřbil velkou skupinu lidí.

  • Otakar

    No to snad ne, Jar. Slanina krade fotky! Sice tahle fotka není nic moc, plná barevného šumu z SD14, nakonec jsem ji i z Panoramia (odkud byla ukradena) smazal, ale to neznamená, že bych ji uvolnil jako public domain! Pane Slanino, pokud byste mne slušně požádal, rád bych Vám ji svolil užít, ale tohle je hnusná sprosťárna!

  • Forkrocht

    Se vším humánním respektem, krví má asi zalitý mozek autor tohoto článku. Typicky bulvární článek typu Enigma, s bulvárními titulky, o věcech notoricky známých a tématu mnohokrát a lépe zpracovaném. Námět pro autora na další horror: Suchá hadra na dně mořském!!