Globální katastrofy – mýty a realita

1
1231

Když dojde k nějaké dramatické události, bývá to pro zúčastněné bolestivé a obtížné. Pokud ale nějaké neštěstí zasáhne desítky až stovky milionů lidí, mluvíme o globální katastrofě. Vědci a ekologové dnes svorně mluví o globálním oteplování, neboli o globální katastrofě, jejíž následky jsou pro nás zatím nepředstavitelné. Další vědci ale zase mluví o nástupu nové doby ledové, což samo o sobě znamená také globální katastrofu. To samé se dá říct o prognózách globální pandemie ptačí chřipky, které by mohlo podlehnout až 70 milionů lidí. Neboli další globální katastrofa…

V katastrofických scénářích mají v mnoha případech prsty zájmové skupinky, které tyto předpovědi živí. Jednou z nich je politické PR. Mnozí politikové a byznysmeni postavili kariéru na všeobecné panice a vydělali obrovské peníze na transformaci výroby ve prospěch urychleného využívání toho či onoho, bez čeho se lidstvo neobejde. Vzpomeňme třeba na solární boom…

Nyní malé zamyšlení – proč ke katastrofám vlastně dochází? Připomeňme si některé nejznámější katastrofy, které měly globální dopad:

Atlantida

Všichni známe příběh o zmizení ostrova, země, či civilizace s názvem Atlantida, která měla ležet někde ve východním Atlantiku nebo ve Středozemním moři. Nejrůznější archivní záznamy a rukopisy vypovídají o tom, že k dramatické události nedošlo ze dne na den, jen tak bez příčiny. Všichni starověcí badatelé se vzácně shodovali v jednom – tato civilizace zanikla proto, že přestala respektovat přírodní zákony. Zřejmě přetvářela své okolí tak, že došlo ke změnám reliéfu krajiny i přírodních cyklů, takže není vyloučeno, že ostrov nakonec spláchla obří vlna tsunami nebo silné zemětřesení.

Přidejme historický fakt – 29. srpna 79 n. l. byly po výbuchu Vesuvu zničeny Pompeje. Tou dobou bylo římské impérium na vrcholu své moci a de facto přežilo samo sebe. Expanzivní Římané porušovali mnohé přírodní zákony při výstavbě infrastruktury nebo při využívání vodních zdrojů. Reakce přírody na sebe proto nenechala dlouho čekat.

Dinosauři

Žili na naší planetě miliony let. Evoluce po tak dlouhé době potřebovala změnu. Jejich obří těla se po čase rozložila na přírodní suroviny, jako je uhlí, ropa a plyn, a Země přešla do nové fáze svého rozvoje. Změnilo se klima, změnil se pobřežní reliéf a mnohé jiné. Dinosauři zkrátka přišli o své historické místo na planetě. Obří meteorit, který vymrštil gigantické mračno jedovatého prachu, jež zahalilo celou planetu, dopadl za pět minut dvanáct.

Tsunami z r. 2004

Všichni si pamatujeme na katastrofu, ke které došlo v prosinci v roce 2004 v oblasti Indického oceánu. Zemětřesení a následná tsunami připravily o život téměř 300 tisíc lidí – zejména v thajských přímořských letoviscích. A proč se příroda s takovou zuřivostí „zaměřuje“ i na oblast Floridy? Co mají obě oblasti společného? Odpověď se nabízí – jsou to centra světové turistiky, kde se nekončící zábavě a pohodlí turistů podřizuje vše, hlava – nehlava. Tím se hromadí velké množství negativní energie, která musí čas od času vytrysknout na povrch.

Černobyl

Když se v rukou lidstva objeví nějaká nová zbraň, hned se objeví i potřeba jejího využití. Po první světové válce se objevily zcela nové druhy zbraní a vyrostla nová generace, která si chtěla vyzkoušet všechny ty tanky, letadla, rakety a automatické zbraně. Začala druhá světová válka. Když se objevily jaderné zbraně, byla válka prakticky už u konce. Ale touha vyzkoušet je v praxi byla tak silná, že to na vlastní kůži pocítila města Hirošima a Nagasaki. Poté se lidstvo svého děsivého jaderného arsenálu samo zaleklo, a přestože ve výrobě těchto zbraní nepolevilo, zaměřilo se na mírové využití jádra, tedy na jadernou energetiku. A ta byla v očích veřejnosti naprosto neškodná a při jejím využívání vlastně nebylo třeba starat se nějak extra o bezpečnost. Jak známo, počínání proti všem zákonům logiky, se nevyplácí. To se ostatně v roce 1986 potvrdilo.

Pandemie

Ve 20. letech minulého století zahubila pandemická španělská chřipka v Evropě asi 20 milionů lidí. Byla to skutečná humanitární katastrofa své doby. Mnozí teologové a filozofové mluvili o Božím hněvu a potrestání zla. Co se vlastně tehdy stalo? V Evropě se tehdy šířilo revoluční hnutí – napětí na Balkáně, první ruská revoluce… To vše vytvářelo živnou půdu pro první světovou válku, která měla rozdělit sféry vlivu na kontinentě. Vypukla v roce 1914 a zahubila přes 10 milionů lidí. Poté došlo k bolševické revoluci v Rusku, dále k revolučnímu hnutí v Německu, občanské válce v Rusku. Krvavé události trvaly celkem třicet let a připravily o život desítky milionů lidí. Jak jinak měla příroda reagovat, než obří „čistkou“?

Dalších příkladů, kdy činnost člověka silně narušila okolní prostředí, protože nerespektoval přírodní zákony, můžeme jmenovat celou řadu.

Teď se v této souvislosti mluví o dalších globálních katastrofách: 1) globální oteplení – tání ledovců – mohutné záplavy, 2) globální ochlazení – pokles zemědělských výnosů, růst spotřeby energie. Nemusíme čekat na katastrofu z vesmíru, reakce přírody na naše nezodpovědné konání vždycky byly a budou dramatické.

Lidé by měli respektovat zákony ekologické rovnováhy a systém přírodních zákonů daného regionu. Jinak musí počítat s globální odvetou.

Zdroj: tainy.net

  • Dave

    No, tak tohle už je trochu moc… Naprosto nepodložená snůška hypotéz a dohadů.