Mimozemšťany nemůžeme objevit, protože na to nemáme

17
1293

Neustále nové objevy dalších exoplanet prohlubují Fermiho paradox, který je tak stále paradoxnější (jde o rozpor mezi vysokou pravděpodobností existence mimozemských civilizací a tím, že o kontaktu s nimi nemáme dosud žádný důkaz). Jen v naší galaxii je podle posledních odhadů nejméně 100 miliard planet. Naše velmi skromná civilizace už za hranice sluneční soustavy vyslala pět sond, které budou brázdit mezihvězdný prostor do doby, než se dostanou do gravitačního pole nějaké hvězdy.

Pokud jsou ve vesmíru nějaké vyspělejší civilizace, jistě by je také napadlo dát o sobě nějak vědět. Podle výpočtů astronoma Keithe Wileyho z University of Washington by se jejich sondy dostaly do naší sluneční soustavy dávno předtím, než se na Zemi objevil první člověk, a poté by se naše planeta stala předmětem výzkumu. Na 100 miliardách exoplanet měly mimozemské civilizace dost času na rozvoj (připomeňme, že naše Slunce zdaleka nepatří k nejstarším hvězdám). A proto by galaxie měla být mimozemšťany doslova zamořena. Jenže všechny pokusy o jejich nalezení skončily nezdarem a výsledkem je „velké ticho“.

[pullquote_right]Čtěte dále na ProcProto.cz: K Zemi se prý blíží mimozemská kosmická plavidla[/pullquote_right]

Ještě před vznikem SETI (projekt, který hledá mimozemské civilizace prostřednictvím rádiové komunikace) se objevily názory, že rádiové spojení s mimozemšťany připomíná snahy afrických divochů, kteří se prostřednictvím obětí snaží navázat kontakt se svými bohy. Taky nevědí, zda zareagují na zvuk bubnů či na nabídnutou antilopu. Každopádně ze statistického hlediska je existence mimozemského života nevyhnutelná. Také podle astronoma Setha Shostaka ze SETI by bylo s podivem, kdyby se ve vesmíru život neobjevil. Tak co se děje?

Kanadský autor sci-fi Karl Schroeder soudí, že vyspělé civilizace používají takové technologie, že je můžeme odhalit jen stěží. Jinými slovy – disponují takovou infrastrukturou, že ji nerozeznáme od přírodních jevů. Jejich bezpilotní průzkumná vozidla nemusíme vidět, protože jsou velká třeba jen jako bakterie. Jejich bioroboti mohou mít mimikry, které by jim záviděli i chameleoni. Na to, abychom objevili návštěvníky z vesmíru, nemáme prostě potřebné vybavení.  „Je to stejné, jako kdybychom chtěli hledat špionážní satelit na geostacionární dráze a používali přitom techniku z dob Římského impéria,“ píše Schroeder.

Civilizace na vyšší úrovni za sebou nemusí nechávat stopy v podobě rádiových signálů nebo oblaků smogu jako ta naše. Důsledky mimozemské činnosti si zkrátka neumíme představit, protože neznáme cizí technologie. Co když jsou černé díry ve skutečnosti jejich Černobyly a Fukušimy a temná hmota, o jejíž povaze toho zatím moc nevíme, slouží jako úložiště jejich jaderného odpadu? A co třeba exploze supernov?  Co když jde o běžné výrobní procesy, nebo o činnost pro nás těžko představitelných reaktorů? A nemůže být Měsíc stanovištěm, odkud nás návštěvníci z vesmíru pozorují? Vzhledem k tomu, že je k nám stále obrácen jednou stranou, se tato myšlenka přímo nabízí…

Zdroj: science.compulenta.ru