Na počátku byl Velký třesk. Nebo ne?

8
1795

„Žádný problém nemůže být vyřešen na stejné úrovni myšlení, která jej stvořila,“ řekl Albert Einstein. Typickým příkladem tohoto principu jsou nyní kosmologové, kteří podporují teorii Velkého třesku. Dogmaticky trvají na tom, že jejich „vědecká“ teorie je jediná správná – jenže věda nemůže fungovat na bázi neomylných doktrín, ale na základě hypotéz, které je možné ověřit. Tomuto způsobu dává přednost Eric Lerner, autor knihy „K Velkému třesku nikdy nedošlo“. Podle něj je celá tato teorie jeden velký blud.

Stručně řečeno, Velký třesk ve skutečnosti není třeskem v tradičním smyslu slova. Je to dramatické a velmi specifické rozšíření času a prostoru, a když k němu dojde, začnou se galaxie rovnoměrně rozšiřovat do různých stran. Během tohoto procesu je hmota rozdělená téměř rovnoměrně, takže vesmír vypadá všude stejně, neboli je homogenní.

Že tomu tak ale není, se ví už od roku 1986. Ze skupin galaxií se formují galaktické clustery, které se spojují v ohromné komplexy. Pásy „superchomáčů” galaxií jsou 300 miliónů světelných let dlouhé a 100 miliónů světelných let silné a táhnou se do vzdáleností až 1 miliardy světelných let. A mezi nimi jsou prázdná místa dlouhá 300 miliónů světelných let. Vesmír tedy není homogenní, jak předpokládá standardní model, a není ani starý 20 miliard let, jak se tvrdilo.

[pullquote_right]Nedávné výzkumy formování supernov zjistily, že rychlost rozpínání vesmíru je několikrát vyšší, než se dosud předpokládalo. [/pullquote_right]

Soudí se, že galaxie a sluneční soustavy vznikly vlivem galaktických sil. Ve slunečních soustavách jsou přitom planety, jejichž orbitální rychlosti se snižují, čím víc jsou vzdálené od svých mateřských hvězd, zatímco v galaktických systémech jsou hvězdy vířící ve spirálních ramenech rychlostí, která zůstává konstantní bez ohledu na vzdálenost od středu galaxie. Tento rozpor příznivci teorie Velkého třesku nedokážou vysvětlit. Ať už je v tradičních učebnicích cokoli, vodíkové koule ve vesmíru se samy od sebe nemohou stát hvězdami.  K tomu, aby se nastartoval proces formování hvězdy, je třeba rázová vlna stlačeného plynu vytvořená výbuchem jiné hvězdy. Ale kde ji vzít?

Vesmír je mnohem „mladší“

Sonda COBE v roce 1991 změřila, že reliktní záření, jež je pozůstatkem Velkého třesku, má 2,7 °K a je ve všech směrech homogenní. Tato homogenita je jedním z důkazů proti Velkému třesku poté, co se zjistila ona velká nehomogenita našeho vesmíru.

Nedávné výzkumy formování supernov zjistily, že rychlost rozpínání vesmíru je několikrát vyšší, než se dosud předpokládalo. Zastánci teorie Velkého třesku potřebovali do rovnice dosadit větší množství energie, aby se toto zrychlení dalo vysvětlit. Ale veškerá viditelná vesmírná energie musí ve výpočtu „sedět“, proto přišli s energií, kterou nelze vidět, a nazvali ji „temná energie“. V současnosti se domnívají, že vesmír tvoří ze 70 % temná energie a z 27 % temná hmota. Na viditelné hvězdy a plynné mlhoviny zbyla pouhá 2 až 3 procenta. Ve skutečnosti ale rychlost rozpínání vesmíru svědčí o tom, že je o 10 až 12 miliard let mladší, než předpokládala standardní teorie. Vesmír tak není starý 20, ale jen asi 8 až 10 miliard let.

[box_info]

Velký třesk (anglicky Big Bang)

Je vědecká kosmologická teorie, která popisuje raný vývoj a tvar vesmíru. Hlavní myšlenkou je, že obecná teorie relativity může být zkombinovaná s pozorováními galaxií vzdalujících se od sebe, z čehož se dá odvodit stav vesmíru v minulosti, ale i v budoucnosti. Přirozeným důsledkem velkého třesku je, že vesmír měl v minulosti vyšší teplotu a hustotu. Termín „velký třesk“ se v užším smyslu používá pro označení časového bodu, kdy začalo pozorované rozpínaní vesmíru, v širším smyslu na označení převládajícího kosmologického paradigmatu, vysvětlujícího vznik a vývoj vesmíru.

Zdroj: cs.wikipedia.org

[/box_info]

Standardní teorie Velkého třesku ale vyhovuje soudobé konvenci, a je proto doplňována o stále nové informace, jen aby zůstal zachován status quo. V současnosti ale již existují nebo se rozvíjejí další teorie, které se snaží brát v úvahu všechny existující skutečnosti. Je tu například teorie elektromagnetického vesmíru. Plazma je možné získat v laboratorních podmínkách a to nám dává mnohem větší množství mechanismů vysvětlujících původ galaxií a slunečních soustav. Jde ale stále jen o alternativu, kterou zatím oficiální věda neuznává.

Zdroj: tainy.net

  • Andrej

    Uf, autor zjavne nemá základne vedomosti o kozmológii a astrofyzike a ešte k tomu si pletie pojmy.

  • kazanek

    Me se taky nechce veřit ža by ty miliardy galaxií s biliony hvezd a triliony planet vznikly z bodu o velikosti atomu a navic prece i ten atom o nekonecne hustote a hmotnosti musel nejak vzniknout?Pravda,v kosmu je možna možny všechno ale je to nepochopitelny..))To se mi nechce proste verit:)

    • Tom

      Kazanku to neni aTom. :-)) ten stav je spíš tzv. singularita. bod nulového rozměru s nekonečnou hmotností……
      Věř, že holá zkutečnost vždy předčí i tu nejdivočejší fantazii :-D

      • kazanek

        jj,mas pravdu,počatecni singularita,nemohl sem si vzpomenout.

      • Lukas

        Myslím,že částečnou odpověď na vznik vesmíru nám dává kvantovka,může-li se na nepatrný mžik vypůjčit nepatrné množství energie,pak je možné,že celý vesmír je složen z těch nepatrných vypůjčených energetických mžiků,to by znamenalo,že celková energie vesmíru rovná se nule a není nutno do toho montovat singularitu,myslím,že velký třesk trvá dodnes a bude trvat, dokud rozpínání vesmíru nezastaví a opět nevynuluje síla gravitace a celý proces se bude nadále do nekonečna opakovat,je mi jasné,že tento jednoduchý popis mnoho neřeší,mě však bohatě postačuje,neboť tak jako tak, všichni víme velký ho.no.

  • Majka

    Súhlasím veľmi pekné:-)))

  • „Budete-li se snažit porozumět celému vesmíru, nepochopíte vůbec nic. Jestliže se pokusíte porozumět sobě, pochopíte celý vesmír.“

    Buddha

    • Endaria

      pekne napísane :) like hore