Konspirační teorie o 11. září 2001 stále žijí

13
2620

Sérii koordinovaných teroristických útoků z 11. září 2001 měla na svědomí militantní islamistická organizace al-Kajda.  Je ale oficiální verze popisu události pravdivá? Odehrály se skutečně tak, jak tvrdí vláda USA? Nebo existují důkazy, že útoky na Světové obchodní centrum (WTC) a Pentagon nemohly proběhnout tak, jak se nás snaží přesvědčit americká propaganda? Podle průzkumů třetina Američanů stále věří, že útoky na USA neorganizovala al-Kajda, ale sama Bushova vláda, aby mohla ovládnout Blízký východ.

A jaké jsou ty nejznámější konspirační teorie? Jedna z nich se zaměřuje na náraz Boeingu 757 do budovy Pentagonu. Proč na snímcích nejsou těsně po nehodě vidět trosky letounu? Jak je možné, že stotunový kolos letící vysokou rychlostí poškodil jen vnější okruh budovy? Jak to, že na fotografiích nejsou stopy po křídlech? Zastánci konspirační teorie jsou proto přesvědčeni, že do budovy Pentagonu vjel ve skutečnosti kamion naložený výbušninami a že to celé proběhlo v armádní režii.

Budova 7 skrývala příliš mnoho tajemství             

Další konspirace se zabývá záhadným zřícením třetí budovy na Manhattanu známé jako Budova 7 (Tower Seven). Jak je možné, že se zřítila, a to dokonce sedm hodin po pádu věží? Proč k tomu vůbec došlo, když do ní na rozdíl od „dvojčat“ žádné letadlo nenarazilo?  Oficiální vysvětlení zní, že to bylo kvůli požárům, které se postupně zvětšovaly a rozšiřovaly do dalších pater. Oficiální stanovisko vyšetřovatelů odmítli ale i architekti a vědci, kteří považují za nemožné, že by pouhý oheň stačil k poničení takového rozsahu a zastávají názor, že budova byla úmyslně zdemolována. Způsob, jakým se Budova 7 zřítila, byl podle nich typickou ukázkou demolice řízené výbušninami.

Podle průzkumů třetina Američanů stále věří, že útoky na USA neorganizovala al-Kajda, ale sama Bushova vláda, aby mohla ovládnout Blízký východ.

Ostatně konspiračním teoriím o pádu Budovy 7 nahrávají i další fakta. V budově sídlila CIA, konkrétně oddělení obrany a krizového managementu. Tyto útvary rozhodně měly vybavení a pravomoci k tomu, aby řízenou demolici zařídily. V budově byly navíc uskladněny dokumenty energetického gigantu Enron, který byl tehdy vyšetřován kvůli rozsáhlým finančním machinacím a účetním podvodům. Dokumenty tak samozřejmě zmizely ze světa, ovšem není žádným tajemstvím, že prezident Bush se přátelil s rodinou výkonného ředitele Enronu Kennetha Laye. Za další: tisíce tun oceli, které z budovy zbyly, byly odvezeny k roztavení a nebylo tím pádem možné je dále zkoumat. Zajímavé také je, že v oficiální zprávě o útocích se o zřícení této budovy vůbec nepsalo. První vyšetřování jsou pak v závěrech týkajících se příčiny zřícení velmi nejistá a uvádějí, že k němu došlo z důvodu dlouhotrvajících požárů sycených naftou, která byla v budově uskladněna. To je sice možné, ale podle odborníků vysoce nepravděpodobné.

Proč byly útoky načasovány na ráno?

Další často zmiňovaná otázka zní: Proč si teroristé k útoku vybrali tak brzké ranní hodiny? Do první věže WTC letadlo narazilo v 8.46 h místního času, do druhé pak o 17 minut později. Tou dobou ale bylo ve WTC ještě relativně málo lidí – celkem 14 154.  Po útoku jich tu zahynulo celkem 2749, z toho 147 pasažérů a členů obou posádek letů. Kdyby si teroristé vybrali pozdější čas, zabili by přinejmenším 50 000 lidí.

[pullquote_right]První vyšetřování jsou pak v závěrech týkajících se příčiny zřícení velmi nejistá a uvádějí, že k němu došlo z důvodu dlouhotrvajících požárů sycených naftou, která byla v budově uskladněna. To je sice možné, ale podle odborníků vysoce nepravděpodobné.[/pullquote_right]

Otazníky vyvolávají také výbuchy ve spodní části WTC. Před pádem jednoho z „dvojčat“ se totiž objevila zvláštní věc. Okna v jeho spodní části vyrazily masivní výbuchy ještě předtím, než spadl vršek mrakodrapu.

A co let č. 93, který měl být naveden na Washington D.C., ale zřítil se v Pensylvánii?  Ovšem bylo tomu skutečně tak? Trosky byly nalezeny v okruhu asi 20 km2 po malých kouscích. To spíš vypovídá o tom, že byl sestřelen armádou USA. Svědčí o tom i tryskáč, který hned po nehodě kroužil nad místem.

Jednalo se o velký pojistný podvod?

Mnozí také připomínají, že pár dní před útoky se na newyorské burze děly divné věci – konkrétně se tady uzavřelo nadprůměrné množství opčních obchodů týkajících se Boeingu, American i United Airlines.  A dva měsíce před 11. zářím si majitel „dvojčat“ Larry Silverstein nechal obě budovy pojistit na 6 miliard dolarů.

Další nesrovnalostí jsou seznamy cestujících. Americké úřady hovořily o 19 arabských teroristech, rozdělených do čtyř skupin (třikrát po pěti, jednou o čtyřech mužích). Problém je ale v tom, že prvotně zveřejněné seznamy posádek a cestujících všech čtyř letů neobsahovaly ani jedno jediné arabské jméno! Jak je tedy možné, že už necelých 48 hodin po atentátu byla světu představena téměř kompletní (18 z 19 jmen) listina arabských atentátníků?

Velkou záhadou je také postava muže, který měl být mozkem teroristické organizace i samotné akce, tedy Usámy bin Ládina. Je totiž s podivem, že v prvních dnech účast al-Kajdy na útocích odmítl. Proč by to dělal, když šlo o – z jeho pohledu – úspěšnou akci? Je také zvláštní, že jeho „nalezení“ trvalo téměř deset let. Jak je možné, že ho žádný ze spolubojovníků nezradil? Vždyť na jeho dopadení byla vypsána odměna 50 milionů dolarů odměna a tato částka by jistě nahlodala i toho nejvěrnějšího stoupence.

Proč oficiální místa neukázala fotografie Usámova mrtvého těla? Publikovaný snímek byl prý jednoznačný podvrh.

Konspirace provázejí Usámovu smrt

Největší kontroverze ale vyvolává Usámova smrt. Podle první verze Bílého domu kladl nejhledanější muž světa odpor, proto ho americká jednotka nemohla zajmout a musela ho zastřelit. Jednu manželku totiž navíc použil jako živý štít. Druhá oficiální verze, která se objevila hned nazítří, zase uvedla, že Usáma nebyl ozbrojen, když ho příslušníci speciálních jednotek zastřelili. Navíc ani nepoužil ženu jako živý štít, takže ho mohli zadržet a předat spravedlnosti. Proč byl ale pohřben na neznámém místě v Arabském moři, které je od města Abbotabád, kde k popravě došlo, vzdáleno několik stovek kilometrů? Na pohřeb se údajně spěchalo, protože podle muslimské tradice musel být pochován do 24 hodin. Ale vozit tělo helikoptérou takhle daleko přece nemá logiku. Jistě, americká místa si nepřála, aby se z jeho hrobu stalo pietní místo, ale tohle vysvětlení neobstojí. A dále, například Saddámovy syny vystavili všem, aby dokázali, že jsou mrtví. Proč oficiální místa neukázala fotografie Usámova mrtvého těla? Publikovaný snímek byl prý jednoznačný podvrh. Nebyl nejhledanější muž světa opravdu jen mediální fikcí?