Mimozemská loď ve Sluneční soustavě?

7
2357

Šestého listopadu 1991 objevil astronom Jim Scotti poblíž Země podivný objekt. Objev tělesa, které astronomové označili „1991 VG“, vyvolal překvapení a částečně i obavy. Dodnes zůstává záhadou, o jaký vesmírný artefakt vlastně šlo.

Scotti, který těleso pozoroval malým teleskopem Spacewatch z arizonské observatoře Kitt Peak, se původně domníval, že jde o jakýsi rychle se pohybující asteroid.  Neznámý blízkozemní objekt (NEO – Near Earth Object) byl v době objevu od Země vzdálen zhruba 3,3 miliónu km a rychle se přibližoval.  Jenže další pozorování zjistila, že nemůže jít o asteroid – těleso totiž každých 7,5 minuty blikalo a měnilo intenzitu jasu.

Další astronom Duncan Steel, který objekt sledoval z observatoře univerzity v australském Adelaide, uvedl, že „silné rychlé změny jasu tělesa lze interpretovat jako přechodné záblesky odrážející se od povrchu rotující kosmické lodi“.

To vedlo k logickým spekulacím, že 1991 VG bude nejspíš stupněm staré nosné rakety Saturn V používané na konci 60. a počátku 70. let v programech Apollo a Skylab.  Těleso, které se rychle blížilo k Zemi, sledovali 60palcovým teleskopem také astronomové z Evropské jižní observatoře (ESO) v chilské La Silla. Podařilo se jim zaměřit „blikání“ a potvrdili, že jde o záblesky družice způsobené reflexivními plochami.

V roce 1995 ale vysoce respektovaný astronom publikoval článek a znovuotevřel diskusi, která celé téma dostala na zcela jinou úroveň…

Záhadný objekt se k Zemi přiblížil nejvíc 5. prosince 1991, kdy se dostal na vzdálenost necelých 464 tisíc km. Poté se ale začal postupně vzdalovat do mezihvězdného prostoru. Podle odhadů měřil v průměru mezi 10 až 19 m. To je na asteroid málo, ale na raketový stupeň či větší kus kosmického smetí tak akorát.

O čtyři měsíce později, 27. dubna 1992, bylo zvláštní těleso spatřeno znovu. Nyní bylo od naší planety poměrně daleko a směřovalo ke Slunci na dráze, v jaké ho obíhá Země. Později se astronomům ztratilo z dohledu a od té doby už nebylo pozorováno. Uplynuly tři roky a na 1991 VG všichni zapomněli, tedy alespoň média. V roce 1995 ale vysoce respektovaný astronom publikoval článek a znovuotevřel diskusi, která celé téma dostala na zcela jinou úroveň…

Astronom vyslovil odvážnou hypotézu

Tím astronomem byl již zmíněný Duncan Steel, který dnes působí na Univerzitě v Salfordu. Jeho článek „SETA a 1991 VG“ byl publikován v uznávaném britském vědeckém magazínu The Observatory. (SETA je zkratka pro: Search for ExtraTerrestrial Artifacts).

V článku se odvážil říct naplno to, na co se ostatní astronomové báli byť jen pomyslet – těleso 1991 VG je nejenže umělého, ale dokonce mimozemského původu! Zmínil v něm obě alternativy, které dosud přišly na přetřes – tedy že mohlo jít o asteroid, či o dílo lidských rukou, ale vše podle něj svědčilo ve prospěch třetí verze: „Byl to mimozemský artefakt,“ napsal astronom.

Zdůvodnil také, jak k tomuto závěru došel. Původně byl totiž přesvědčen, že jde o „antropogenní“, tedy pozemské dílo. Zaměřil se proto na dostupná data a výpočty z nedávné minulosti a zjistil, že zmíněné těleso se předtím Zemi nejvíc přiblížilo v únoru nebo v březnu 1975 a ještě předtím někdy na konci 50. let.

[pullquote_left]V článku se odvážil říct naplno to, na co se ostatní astronomové báli byť jen pomyslet – těleso 1991 VG je nejenže umělého, ale dokonce mimozemského původu![/pullquote_left]

Nejdřív proto studoval, jaké družice byly ze Země vypuštěny mezi říjnem 1958 a březnem 1960 a zjistil, že šlo o starty Pioneeru 1, 3, 4 a 6 a Luny 1, 2 a 3. Všechny sondy byly ale malé, o většině z nich se navíc vědělo, že později shořely v pozemské atmosféře a jedna (Luna 2) se roztříštila na měsíčním povrchu.  Podle Steela je tedy jako zdroj existence 1991 VG bylo možné vyloučit.

Pátral proto v pozdějších datech a vyloučil i Lunu 23 vypuštěnou v říjnu 1974, která úspěšně přistála na Měsíci. Nicméně byla tu i sonda Helios 1 vyslaná v prosinci 1974 na heliocentrickou dráhu a dále Venera 9 vyslaná v červnu 1975 k Venuši. Ani ty podle astronoma nepřicházely v úvahu, a to ani za předpokladu, že by jejich trajektorii změnil třeba radiační tlak nebo nedostatek paliva.  Program Apollo vyloučil úplně – probíhal mezi říjnem 1968 a prosincem 1972, a nebylo technicky možné, aby se část rakety Saturn objevila v místech, kde byl objekt 1991 VG zachycen už na počátku roku 1975.

Steel se proto zaměřil na možnost, zda by přece jen nemohlo jít o asteroid, ale i tu musel vyloučit. Nejen kvůli pravidelnému „blikání“, ale i vzhledem k jeho přiblížení k Zemi. Gravitační síly by totiž s vysokou pravděpodobností změnily jeho trajektorii, ale ta v jeho případě byla poměrně stabilní.

[quote]Čtěte dále na ProcProto.cz: Blížící se mimozemské lodi nás budou mít „na dostřel“ už v listopadu[/quote]

Usoudil proto, že s největší pravděpodobností jde o mimozemskou sondu nebo nějaký jiný mimozemský artefakt. V této souvislosti položil Steel otázku: bylo toto zařízení během svého průletu kolem Země řízené, nebo šlo o nějaký nefunkční relikt? Víc se možná dozvíme v roce 2017 – v červenci toho roku plánuje NASA k objektu 1991 VG robotickou misi. Předpokládá se totiž, že tou dobou by se opět mohl objevit v blízkosti naší planety.