Mimozemšťané ohrožují křesťanskou víru

23
1383

Objev rozumných vesmírných civilizací bude v mnoha ohledech průlomovou událostí pro celé lidstvo. Obavy z přímého setkání má asi většina z nás, velké znepokojení vyvolává ale hlavně mezi křesťanskými teology. Úřad Defense Advanced Research Projects amerického ministerstva obrany pořádal sympozium věnované mezihvězdným letům a pozval na něj i představitele nejrůznějších církví.

Na zasedání vyšlo najevo, že křesťané vnímají možný kontakt se „zelenými mužíčky“ jako velkou komplikaci. Církev totiž existenci rozumných bytostí ve vesmíru nepřipouští. Profesor křesťanské filozofie Christian Weidemann z Ruhr-Universität v Bochumi tvrdí, že hlavní otázka, která stojí před křesťanskými teology, zní: „Obětoval se Kristus také pro Klingony?“

[pullquote_right]Čtěte dále na ProcProto.cz: Tajná schůzka v OSN – veškeré informace o UFO se odtajní v roce 2013[/pullquote_right]

Odpověď je zdánlivě jednoduchá: Kristus se svou smrtí na kříži vykoupil za všechna stvoření. A právě tady vyvstává problém. Ve vesmíru je na 125 miliard galaxií, v každé z nich stovky miliard hvězd a v planetárních systémech kolem některých hvězd musí být život. Proč ale Kristus přišel speciálně k nám? Měl zachránit pouze pozemšťany? Je možné, že mimozemšťané nehřeší, protože „jejich“ Adam a Eva nepodlehli pokušení? Tomu se ale skoro nechce věřit. „Pokud ve vesmíru existují rozumné bytosti, dá se předpokládat, že většina z nich také hřeší,“ soudí Weidemann.

A protože vesmír je hříšníků plný, logicky z toho vyplývá, že Kristus se musel současně zrodit i na jiných planetách. Astronomové předpokládají, že ve vesmíru je obydleno minimálně 250 světů, takže se to muselo stát přinejmenším ve 250 případech. Ale jestliže je Kristus konkrétním vtělením Boha, nemohl se na různých místech objevit současně! A to je problém, který nedává křesťanským teologům spát.

Ateisté se jejich starostem mohou smát, ale věřící z toho obchází hrůza. „Případný objev mimozemské inteligence povede pravděpodobně k hlubokému sebezpytování u všech vyznání, ale podle všeho bude znamenat problém jen pro křesťany,“ říká teolog Michael Valtemate ze stejné univerzity.

Například v islámu byl Mohammed prorokem (neboli vyslancem) Boha, nikoli ale jeho vtělením. Proto vyznavači islámu nebudou mít problém připustit, že Alláh mohl vyslat současně libovolné množství proroků na libovolné množství planet. Vyznavači hinduismu věří v existenci mnoha božstev – proč by tedy některá z nich neposkytla služby i mimozemským civilizacím?

Někteří teologové jsou ale přesvědčeni, že objev rozumné civilizace ve vesmíru sotva vyvolá krizi křesťanské víry. Ostatně náboženství přežila už celou řadu vědeckých objevů. „Náboženství je konzervativní věc,“ říká americký protestantský pastor Thomas Hoffman z Tulsy v Oklahomě. „Můžete mu vmést do tváře cokoli a dokáže to ze sebe setřást. Viděli jsme to už bezpočtukrát.“

Zdroj: segodnya