Kometa století ISON může Zemi přinést zkázu

16
1603

Kometa ISON (C/2012 S1) je nám stále blíž a blíž. Říká se jí „kometa století“, protože aspiruje na nejjasnější vlasatici, která by mohla být na obloze viditelná i za bílého dne. Nebeského hosta pozorují profesionální i amatérští astronomové a orbitální teleskopy. Americká NASA chce kometu fotografovat i z oběžné dráhy Marsu, kde je dobře viditelná už nyní.

Zájem o kometu ISON je ohromný. Návštěvník z nebes by měl být podle odhadů až 15x jasnější než Měsíc za úplňku. Stejně zářivé těleso se na pozemské obloze v tomto století už neobjeví. Podle současných výpočtů se kometa 28. listopadu letošního roku přiblíží ke Slunci na vzdálenost jednoho miliónu kilometrů. Do blízkosti Země se pak dostane 26. prosince 2013. Kolem naší planety proletí ve vzdálenosti 60 miliónů kilometrů, což je dostatečně daleko, aby nám nehrozil přímý zásah. Ale pokud se v blízkosti Slunce rozpadne, kdo zaručí, že do Země nenarazí jeden z mnoha jejích úlomků? Kometám, které prolétají v přílišné blízkosti naší mateřské hvězdy, se to stává celkem běžně. A hrozba pro Zemi je pak reálná.

Vědci v této souvislosti připomínají případ, ke kterému došlo před 130 lety – 12. srpna 1883 vyfotografoval mexický astronom José Bonilla v blízkosti Slunce něco hodně podivného: sluneční kotouč a na jeho pozadí jakési různě velké objekty. Snímek publikoval o tři roky později v astronomickém magazínu L’Astronomie a v článku uvedl, že záhadné objekty se pohybovaly a postupně mizely. Nadšenci je spočítali a zjistili, že jich bylo celkem 447.

Kolem naší planety proletí ve vzdálenosti 60 miliónů kilometrů, což je dostatečně daleko, aby nám nehrozil přímý zásah. Ale pokud se v blízkosti Slunce rozpadne, kdo zaručí, že do Země nenarazí jeden z mnoha jejích úlomků?

Hypotéza, že Bonilla vyfotografoval hejno ptáků nebo hmyzu, vzala brzy zasvé. Až ve 20. století přišla na přetřes spekulace, že astronom jako první zdokumentoval UFO. Jinými slovy, podařilo se mu vyfotit skutečné létající talíře. Ufology ale před časem zklamali odborníci z mexické univerzity Universidad Nacional Autónoma de Mеxico, kteří analyzovali Bonillův snímek s pomocí počítačové techniky, a „UFO“ identifikovali.

„Bonilla vyfotografoval kometu, která se u Slunce rozpadla na velké množství fragmentů,“ uvedl šéf výzkumu Hector Javier Durand Manterola s poukazem na mlhu, která je obklopuje. Tyto kouřové „vlečky“ jsou charakteristické právě pro komety. „Analyzovali jsme údaje, které Bonilla zanechal, a mohli jsme tak zjistit vzdálenost, na jakou se kometa přiblížila k naší planetě.“

Bonillův snímek z r. 1883 – Slunce a úlomky komety na jeho pozadí (Foto: Universidad Nacional Autónoma de Mеxico)
Bonillův snímek z r. 1883 – Slunce a úlomky komety na jeho pozadí (Foto: Universidad Nacional Autónoma de Mеxico)

A to byl pro astronomy šok, protože úlomky se k Zemi dostaly opravdu hodně blízko. Jeden z nich proletěl ve vzdálenosti pouhých 558 km od povrchu, druhý byl pak vzdálen 8062 km, přičemž v průměru měřily okolo 800 m a na délku více než kilometr. Země tak byla krůček od katastrofy. Kdyby do ní narazil takový úlomek, ve srovnání s ním by byl výbuch Tunguzského meteoritu zcela zanedbatelný. Síla exploze, ke které naštěstí nedošlo, by byla 3275x větší než tunguzská. Pokud by na Zemi dopadlo víc úlomků dané komety, lidská civilizace by zanikla stejně jako populace dinosaurů před 65 milióny lety.

Zdroj: kp.ru