Záhada spontánního samovznícení vysvětlena?

3
1328

Biolog Brian J. Ford je přesvědčen, že zjistil příčinu spontánního samovznícení lidí. O tomto podivném jevu se dozvěděl poprvé před třiceti lety, kdy tisk popisoval případ 67leté Američanky Mary Reeserové, ke kterému došlo 1. 7. 1951 ve státě Florida. Žena z neznámých příčin shořela a v hromádce popela zůstala pouze část jejího lýtka. Samotná místnost, kde k události došlo, byla požárem zcela netknutá. Tento podivný jev začali experti nazývat Spontaneous Human Combustion (SHC).

Počet obětí SHC není příliš vysoký, ve světě je zdokumentováno asi 120 případů. Nějakou dobu se soudilo, že na vině je kulový blesk, který pronikne do lidského těla a zapálí ho. Hypotéza se ale nepotvrdila. Předpokládalo se rovněž, že samovznícení se týká pouze alkoholiků – že v jejich těle dojde ke spontánnímu zapálení tkání přesycených alkoholem, což ale testy nepotvrdily. V poslední době se začalo mluvit o tzv. knotové teorii, při níž se člověk chová jako svíčka. Jeho tuk nahrazuje vosk a oheň pak hoří pomalu, ale vytrvale, aniž by se rozšiřoval do okolí. K zažehnutí požáru přitom stačí třeba jen cigaretový popel.

Mary Reeserová z neznámých příčin shořela a v hromádce popela zůstala pouze část jejího lýtka.

Podle Briana Forda ale ani tato hypotéza nevysvětluje podstatu věci. „Knotová teorie je zcela mylná,“ říká Ford. „A alkohol, o kterém se mluvilo dříve, také nesedí, protože se v těle neakumuluje. Naopak, v důsledku metabolismu se štěpí.“ Podle Forda za samovznícením vězí aceton. Je to také velmi hořlavá látka, která se na rozdíl od alkoholu dokáže v těle hromadit. Aceton v těle vzniká během metabolických procesů, kdy se v krvi snižuje množství glukózy, která je hlavním zdrojem energie v lidském organismu. Její deficit vede k tomu, že se do hry vloží alternativní mechanismy, které začnou štěpit tukové buňky. Řetězec biochemických reakcí, za které odpovídají játra, vede nakonec k tomu, že do krve se jako nosiče energie dostávají ketony, k nimž patří i aceton.

Svou teorii Ford prověřil v praxi, kdy acetonem „marinoval“ kousky vepřového, z jehož částí vytvořil zmenšené modely lidských těl. Oblékl je a zapálil. Části shořely na prach ani ne za půl hodiny, přičemž oděv zůstal místy ohněm zcela nedotčen. Zachovaly se i „končetiny“, stejně jako v případě obětí samovznícení.

Zdroj: New Scientist

  • agata

    Vloudila se ale malá chybka…on to maso zapálil, což nevysvětluje jak se člověk samovznítí.

    • chargy

      měl to zkusit zapálit cigaretou

    • Tom

      Vysvětluje, předpokládám, že jeho použitý vzorek byl jaksi bez života a že v něm nedocházelo k procesům jako u živé hmoty. To znamená nedocházelo v něm k energetické výměně při, které vzniká teplo.
      V těch to případech může hrát roli tzv. zápalná teplota, která může být mírnix-týrnix třeba 39°C pak je možná, že tímto procesem se tělo samo-vznítí.