Požár berlínského sněmu – měl v tom prsty samotný Adolf Hitler?

0
988

Jako požár berlínského sněmu se označuje žhářský čin, který zničil budovu Říšského sněmu v Berlíně 27. února roku 1933. Svými okolnostmi se stal jednou z nejvýznamnějších událostí éry nástupu nacistického režimu v Německu.

„Tento čin je jedním z nejnestvůrnějších teroristických útoků vykonaný bolševismem v Německu,“ píše den po požáru Pruská tisková agentura. Na místě činu byl s nepoužitými podpalovači chycen nizozemský komunista Marinus van der Lubbe (1909 – 1934). Krátce poté byli zadrženi a obviněni i další komunističtí funkcionáři. Jelikož se Lubbe k činu přiznal, dostal trest smrti.

Okamžitou reakcí bylo vydání Dekretu o požáru Říšského sněmu prezidentem von Hindenburgem, který omezil mnohá lidská práva. Na základě dekretu byla potom zakazována především komunistická, ale i demokratická shromáždění, zastavováno vydávání novin a časopisů a několik tisíc osob bylo zatčeno.

To dodnes nahrává tvůrcům konspiračních teorií, kteří tvrdí, že požár nechal úmyslně založit Adolf Hitler, aby mohl tvrdě vykročit proti svým nepřátelům – komunistům.