Černobyl – některá fakta, která jste možná neznali

1
2876

Na dnešek připadá 25. výročí největší jaderné havárie všech dob – 26. dubna 1986 došlo k výbuchu čtvrtého jaderného reaktoru Černobylské elektrárny. Do ovzduší se dostalo 400x vyšší množství radioaktivních látek, než jaké způsobilo bombardování Hirošimy. Nehoda zvýšila obavy o bezpečnost sovětského jaderného průmyslu, zpomalila na mnoho let jeho expanzi a zároveň nutila sovětskou vládu přehodnotit míru utajování. Katastrofa je všeobecně velmi dobře známá, ale některá fakta se do našeho povědomí dostala jen okrajově. Právě těm je věnován následující článek.

Havárie 7. stupně

Až do březnové havárie japonské Fukušimy-1 šlo o jedinou jadernou katastrofu označenou stupněm 7 (podle Mezinárodní stupnice jaderných událostí – The International Nuclear Event Scale – INES, zavedené v roce 1990 pro posuzování poruch a havárií jaderných zařízení). Stupnice rozlišuje poruchy (1 – 3) a havárie (4 – 7). Stupeň 7 znamená velmi těžkou havárii – lokální katastrofu s globálním dopadem. V průběhu dosavadní jaderné éry došlo jen k několika haváriím, které spadají do kategorie 4 – 7 stupnice INES (jaderná elektrárna A-1 Jaslovské Bohunice, stupeň 4, 1977; JE Three Mile Island v USA, stupeň 5, 1979; JE Černobyl, stupeň 7, 1986, JE Fukušima – 1, stupeň 7, 2011).

Katastrofa je přisuzována špatné konstrukci reaktoru, jeho kontra-intuitivním vlastnostem, nedodržení podmínek na které byl plánovaný pokus připraven, a obecného nedostatku bezpečnostní kultury.

Spad zasáhl nejvíc Bělorusko

U většiny veřejnosti dodnes převládá názor, že se jedná zejména o ukrajinskou záležitost. Nejpostiženější je ale Bělorusko, nikoli Ukrajina. K havárii došlo sice na území Ukrajiny, ovšem asi jen 10 km od hranic s Běloruskem. Převládající vítr směrem na sever způsobil, že spad zasáhl především Bělorusko, kam se ho dostalo až 70 %. Pro srovnání: stejně zamořené jako Bělorusko je 4,8 % Ukrajiny a 0,5 % území Ruska. Odhad vyčíslitelných přímých škod Běloruska způsobený havárií Černobylu je cca 235 mld. USD, tj. HDP této země za téměř 20 let.

Radioaktivní srážky zaznamenali až v Irsku

Krátce po havárii padal radioaktivní déšť v celé Evropě, zaznamenali ho dokonce i v Irsku. Zamoření pastvin nejvíce postihlo chovatele ovcí. Měsíc po havárii byly karanténou postiženy téměř čtyři miliony ovcí. Podle odhadu britského ministerstva zdravotnictví nese stopy zamoření dodnes 365 farem a na 200 tisíc ovcí.

Náhrady se dosud vyplácejí sedmi milionům lidí

Kompenzace vyplácí Rusko, Ukrajina i Bělorusko. Na Ukrajině je to 5 až 7 % objemu sociálních dávek, v Bělorusku 6,1 procenta. Výše podpory samozřejmě zdaleka nepokrývá reálné potřeby lidí stižených katastrofou. Jen v Bělorusku se k dnešnímu dni eviduje přes 11 tisíc zdravotně postižených následkem havárie, 107 tisíc lidí má status likvidátorů následků havárie a přes 1,5 milionu lidí žije v zamořené oblasti. Pro každou kategorii osob jsou zavedeny různé druhy a počet úlev, náhrad a ekonomických výhod.

Ve zhrouceném sarkofágu je 97 % radioaktivního materiálu ze 4. reaktoru

Sarkofág (železobetonová kobka kolem reaktoru) byl dokončen v listopadu 1986. Díky němu se podařilo utěsnit reaktor tak, aby z něj dále nemohly unikat radioaktivní látky. Posléze byl uvnitř sarkofágu nalezen podivný sloup, který je tvořen jaderným palivem, jež se protavilo skrz několik podlaží budovy. Radioaktivní sloup se začal rozpadat a vytváří jemný prach. Z obav, že by vysoce radioaktivní prach mohl začít unikat skulinami v sarkofágu ven, začali Ukrajinci sarkofág zevnitř kropit vodou. Voda urychlila korozi uvnitř sarkofágu, která v roce 1993 dosáhla takových rozměrů, že celá konstrukce hrozí zhroucením. Podle odborníků by to mohlo vést k dalšímu uvolnění radioaktivních látek, rozsahem srovnatelnému s výbuchem reaktoru v roce 1986. Náklady na vybudování nového sarkofágu se odhadují na více než 2 miliardy dolarů. Ukrajina tyto prostředky nemá, takže jí s financováním projektu pomohou desítky zemí a organizací z celého světa.

  • Skvělý článek. Některé věci jsem ani nevěděl :)) jen tak dál :)