Velká neznámá – kulový blesk

5
2822

Většina lidí se bojí neznámého, tedy jevů, o kterých toho zatím moc nevíme. Málokdo z nás se třeba bojí obyčejného čárového blesku a všichni víme, jak se chovat během bouřky. Ale co takové setkání s kulovým bleskem? Jak se máme chovat, pokud se v naší blízkosti objeví? A jak dalece může být nebezpečný?

I když jste se s kulovým bleskem možná nikdy nesetkali, nejspíš víte, jak vypadá. Obvykle má kulový tvar, který vydává světlo jako 60 až 100wattová žárovka, někdy připomíná hrušku, houbu nebo kapku, občas se podobá čočce. Barevné spektrum kulového blesku je docela široké – může být bílý, ale také zářit všemi odstíny žluté, oranžové či červené.  Barvy se přitom mohou všelijak měnit. I jeho velikost se případ od případu liší: od několika centimetrů až po několik metrů. Nejčastěji popisované blesky mívají průměr 10 až 20 cm.

Nejméně se zatím ví o teplotě a hmotnosti kulového blesku. Podle odborníků se jeho teplota pohybuje nejčastěji mezi 100 až 1000 stupni Celsia. Zajímavé ale je, že lidé, kteří s bleskem přišli do přímého kontaktu, většinou uvádějí, že žádné teplo nepociťovali. Záhadná je i jejich hmotnost, která podle všeho dosahuje jen 5 až 7 gramů, a nemá žádnou spojitost s jejich velikostí.

Chování kulového blesku

Hlavním důvodem, proč se kulového blesku bojíme, je jeho nevyzpytatelnost. Může se objevit naprosto kdykoli a kdekoli a vůbec nezáleží na tom, zda je hezky či před bouřkou. S kulovými blesky se totiž původně dávalo do spojitosti právě bouřkové počasí a předpokládalo se, že jsou nejspíš doprovodným jevem čárových blesků. Soudilo se také, že je přitahují místa vysokého napětí s magnetickým polem, tedy elektrické vedení. Byly ale zaznamenány případy, kdy se kulový blesk objevil zčistajasna uprostřed „ničeho“, třeba na poli.

Kulové blesky se nepochopitelným způsobem dokážou vynořit z elektrické zásuvky v domě, protáhnou se sebemenší skulinkou ve stěně, či projdou okenním sklem. Přitom změní tvar, že připomínají tenký drátek a pak se zase zformují do obvyklého tvaru. Někdy po nich nezůstane ani stopy, v klidu třeba visí na jednom místě pár centimetrů nad zemí a pak se pomalu vznesou a plují místností rychlostí 8 až 10 m/s. Když se setkají s člověkem či zvířetem, mohou si od nich udržovat odstup, dokážou ale také napadnout a zabít. Jsou schopné i roztavit předměty, kolem kterých prolétnou. Někdy se samovolně vypaří, jindy předvedou velmi hlučné divadlo. Lidé, kteří se s nimi setkali, většinou mluví o velmi traumatizujícím zážitku, každopádně procento smrtelných nehod je podle statistik poměrně mírné, uvádí se 9 procent.

Bylo také zaznamenáno několik dosud neobjasněných případů, kdy si kulové blesky z nějakého důvodu oblíbily určité místo a objevují se na něm poměrně pravidelně. Je tu ještě další záhada. Jsou popsány případy, kdy kulový blesk zabil člověka, a po zásahu přitom nezůstalo ani stopy. Také tělo podlehlo rozkladu až po delší době, než je obvyklé. Jako by kulový blesk dokázal „zastavit čas“ v lidském těle…

Kulový blesk z vědeckého hlediska

O tom, že jde o unikátní a velmi svébytný jev, není pochyb. Od nejstarších dob je popsáno na 10 tisíc případů setkání s „rozumnými koulemi“, každopádně věda dosud nemá jasnou odpověď, o co vlastně jde. Občas se v laboratořích podaří vytvořit objekty – plazmoidy, které jsou ale oproti klasickým kulovým bleskům příliš malé a zejména dobou své životnosti se hlášeným jevům příliš nepodobají.

Ruský akademik P. L. Kapica se domníval, že na vzniku kulového blesku se podílejí krátkovlnné elektromagnetické vibrace mezi bouřkovým oblakem a zemským povrchem. Jenže Kapicovi se nepodařilo objasnit povahu těchto vibrací. Navíc, jak už bylo uvedeno výše, kulové blesky se mohou objevit i za zcela jasného počasí.

Nejvíce přijímanou teorií o podstatě kulového blesku je v současnosti jeho plazmatický původ. Podle této teorie jde o ohraničenou část prostoru, v níž se nějakým doposud nevysvětleným způsobem daří udržovat relativně stabilní plazma, tedy stav hmoty, kdy vedle sebe existují volné elektrony a kladně nabité ionty společně reagující na magnetické pole.

Podle další teorie by mohly kulové blesky vznikat oxidací atomárního křemíku spojenou zřejmě i s reakcí vodních par.  Novozélandští vědci J. Abrahamson a J. Dinniss se domnívají, že nejde o nic jiného než o hořící částice křemíku. Jejich experimenty ukázaly, že když obyčejný blesk udeří do země, tak se drobné částice nerostů přemění na malé částečky křemíku a jeho sloučeniny s kyslíkem a uhlíkem. Tyto částice, menší než deset mikrometrů, se potom spojí do řetězů. A tato vlákna se nakonec spojí do zářící koule, kterou nadnášejí vzdušné proudy. Křemíkové částice jsou velmi reaktivní a hoří vcelku pomalu, přičemž vyzařují světlo. Jejich vědecký model předpokládá, že ohřev nad jistou kritickou teplotu by vedl k vytvoření kulového blesku, zatímco při nižších teplotách by se páry rozpustily v okolí.

Fyzik D. Turner soudí, že kulové blesky mohou být důsledkem termochemického jevu, kdy vzájemně reaguje prostředí s nasycenou vodní párou a dostatečně silným elektrickým polem. Existuje také vysvětlení, že by mohlo jít o lokální topologickou poruchu. Teorií je zkrátka celá řada, ale žádná tento jev nevysvětluje stoprocentně. Nejrůznější fantastické teorie, které nemají s vědou nic společného, ponechme protentokrát stranou.

Co dělat při setkání s kulovým bleskem?

Ať už na vás kulový blesk „vybafne“ doma nebo venku, hlavně nepanikařte a nedělejte zbytečně prudké pohyby. Nikdy se nedávejte na útěk, kulový blesk může zareagovat na proudění vzduchu, a mohl by se za vámi vydat. Snažte se mu dostat nenápadně z cesty a držte se co nejdále od něj. Neobracejte se k němu zády. Pokud budete v bytě, dostaňte se k oknu a tiše je otevřete – kulový blesk velmi pravděpodobně vylétne ven. Hlavně se ho nepokoušejte něčím trefit! Blesk totiž dokáže někdy vybuchnout doslova jako bomba. Pokud se stanete svědkem zásahu kulovým bleskem a dotyčný ztratí vědomí, je nezbytné přenést ho do dobře větrané místnosti, teple přikrýt, poskytnout mu první pomoc, případně zavolat lékařskou službu.

  • Ivo

    Moc děkuji za komentáře. Na vaši práci se rád podívám, díky za tip. Ivo

  • Kapica se skutečně domníval,že by možná mohlo docházet pří bouřce k intenzivnímu vlnění,které by dokázalo vytvořit kulový blesk.Proto zorganizoval výpravu na Kavkaz zaměřenou na ověření této teorie.S tak intenzivním vlněním,které by mohlo vytvořit kulový blesk se tam však nesetkal.
    Já jsem později zjistil,že ve znečištěném ovzduší může docházet k ionizaci i při velice nízkém potenciálním spádu.Za specifických okolností,může v zateměné místnosti ,v intenzivním elektrickém poli ,svítit i lidský dech.Uvedené je popsáno na internetu v mé práci:“Atmosférické výboje“.Na uvedené jsem při pokusech narazil náhodou.Ale poznatků ,po rozboru tohoto úkazu, jsem v roce 1976 použil k vytvoření objevu s názvem:“Vznik tvarově deformovanáých čárových výbojů mezi elektrodami jiskřiště.Tímto objevem jsem rozluštil záhady které tehdy panovaly u atmosférického blesku.Diplom na objev a popis objevu k diplomu č.31,je ofocen v mé práci s názvem :“Atmosférické výboje“.

  • V přírodě se čistý křemík nevyskytuje.Vyskytuje se pouze křemen.To je ale kysličník křemičitý.I kdyby se čárovým výbojem kysličník křemičitý vypařil a pak rozložil na atomy křemíku a atomy kyslíku,tak při chladnutí zase budou atomy křemíku znovu reagovat s kyslíkem a vznikne opět kysličník křemičitý.Pouze pokud v laboratoři při omezeném přístupu kyslíku tavíme čistý křemík ,vytvoří se vlákna čistého křemíku,,která se pospojují v útvar a ten ještě žhavý pronikne do ovzduší s kyslíkem,tak postupnně shoří na kysličník křemičitý.To je pak prezentováno jako model kulového blesku.Ale do přírody je tato teorie neaplikovatelná,kvůli přebytku atomů kyslíku v okolí atomů křemíku.

  • To co se uvádí jako útvar z vláken křemíku,je skutečně slepencem elektrických ledových dipólů(kongromerát).Vzniká spontálním zamrznutím kapiček přechlazené vody v prostoru kde dojde k průchodu blesku.Vlivem fyzikální adsorbce dochází k usazování ozonu a kysličníků dusíku na povrchu uvedených ledových dipólů.Takže ledový dipól je nosným médiem energie elektrické a energie explosních látek ,usazených na jeho povrchu(ozon,kysličníky dusíku)..Mimo to existují ještě svítící útvary znečištěného ovzduší,které jsou s uvedeným často zaměňovány.O uvedeném je psáno v článku :“Atmosférické výboje“.Též na Mysteria forum-Kulový blesk..