Zrcadla, která nám vidí do duše…

0
1431

Existuje množství legend i skutečných příběhů spojených se záhadnou mocí zrcadel. Zvláštní je, že ačkoli vznikaly na různých místech a v různých dobách, v mnohém se vzácně shodují – díky zrcadlům míváme prý možnost nahlédnout do vzdálené minulosti i do neznámé budoucnosti.

Mystická učení věří zejména na zázračnou moc konkávních zrcadel, která považují za bránu do světa jasnovidectví. Vlastnostmi konkávních zrcadel se na konci 80. let minulého století zabývali i odborníci ze sibiřské pobočky Akademie lékařských věd SSSR.  Zaměřili se na experimenty s „hustotou času“, které svého času podnikal leningradský astrofyzik Nikolaj A. Kozyrev.  Ten věřil, že povrchy, jež tvoří speciální hliníková vrstva, mohou stejně jako zrcadlo nebo konkávní čočka soustředit či odrážet světlo i energii člověka nebo jakéhokoli dalšího objektu.

Domníval se, že toto spojení funguje napříč časem a že je lze realizovat pomocí speciálních komor s hliníkovou vrstvou. Vědci k ověření jeho teorie použili sérii konkávních zrcadel a zjišťovali, zda je jejich prostřednictvím možné přenášet myšlenky na velké vzdálenosti.

Pokusů se účastnilo 5000 lidí z 12 zemí světa. Výsledky byly šokující. Ve většině případů (od 54 do 95 %) se telepatickou informaci podařilo přenést s absolutní přesností.

Tajemná moc zrcadel lákala i učence 13. století Rogera Bacona, který ve svých pokusech dospěl k mnoha základním poznatkům, například k zákonu o odrazu světla a lomu paprsků. Podle některých teorií se mu údajně podařilo předpovědět věci, které spatřily světlo světa až o mnoho století později – mikroskop, teleskop, automobil i letadlo. Věděl prý i o existenci galaxií a mezigalaktických mlhovin.

Bylo by možné využít konkávní zrcadla pro další lidské poznání, například v medicíně, nebo v astronomii? Proč vlastně sovětská média o senzačních výsledcích pokusu sibiřských vědců nikdy otevřeně neinformovala?