Co by se stalo, kdyby…

33
2341

Asi každý si občas položil otázku, co by se stalo, kdyby… Třeba kdyby do Země před 65 milióny let nenarazil obří asteroid a dinosauři tehdy nevyhynuli. Nebo kdyby Slunce bylo dvakrát menší, než je. Na některé z těchto otázek jsme našli odpovědi.

1. Co kdyby Země byla dvakrát větší?

Pokud by průměr naší planety dosahoval 25 000 km, její hmotnost by byla 8x vyšší a gravitace by byla dvojnásobná. Všechny existující rostliny a živočichové by vlivem vlastní hmotnosti zahynuli, objevily by se ale nové druhy.

2. Co kdyby asteroid, který zahubil dinosaury, Zemi minul?

Kdyby se to stalo, dinosauři by tu byli dodnes. Někteří vědci se domnívají, že místo lidí by se objevili „dinosauroidi“, kteří by měli podobně velký mozek jako poslední druhy dinosaurů, které se objevily na Zemi.

3. Co kdyby se nikdy nevytvořil Měsíc?

Mohutné přílivy, vyvolané vlivem Měsíce v průběhu jeho formování, omývaly „chemické“ stavební kameny, jež stály u zrodu života. Bez Měsíce by proto nevznikl život, anebo by byl velmi podivný – musel by se například umět vyrovnat s šestihodinovým dnem a extrémními klimatickými změnami, které by na Zemi panovaly.

4. Co kdyby najednou vyhynuly všechny kočky?

Kočky jsou zdánlivě obyčejná zvířata, nicméně jsou velmi důležitou součástí globálního ekosystému. Pokud by znenadání vymizely, Zemi by v krátké době okupovali hlodavci. Myši a krysy by zlikvidovaly veškeré zásoby obilí, šířily by nebezpečné nemoci a vyhubily ptáky hnízdící na zemi.

5. Co kdyby naše sluneční soustava ležela na okraji Mléčné dráhy?

V tomto případě by nemohli vzniknout plynní obři Jupiter a Saturn. Jejich nepřítomnost by pro Zemi byla fatální – příliš často by čelila kolizím s asteroidy.

6. Co kdyby první živočichové, kteří vyšli z oceánu na souš, měli šest končetin a ne čtyři?

Život na souši by se začal rozvíjet blíž zemskému povrchu a vyšší živočichové, kterým jsou vlastní čtyři končetiny, by se pravděpodobně nikdy neobjevili.

7. Co kdyby nevymřeli neandrtálci?

Kdyby neandrtálci přežili až do současnosti, zřejmě by mluvili, přemýšleli a fungovali stejně jako my.

8. Co kdyby si magnetické póly vyměnily místa?

Otázka nezní zda, ale kdy, protože v historii Země k tomu už několikrát došlo. Stává se to tehdy, když atomy železa v tekutém vnějším jádru postupně změní směr svého pohybu, což je proces, který trvá několik tisíc let.

9. Co kdyby Slunce bylo dvakrát menší?

Slunce by bylo červenější a méně žhavé. Obyvatelná zóna by byla mnohem menší a Země by se do ní nedostala.

10. Co by se stalo, kdyby někdo vystřelil ve vesmíru?

Zbraň ve vakuu může vystřelit, takže je tu prostor pro nejrůznější absurdní scénáře. Laicky řečeno, kulka by se ve vesmíru pohybovala věčně do doby, než by ji k sobě přitáhlo nějaké těleso. Ve sluneční soustavě by zamířila buď ke Slunci, nebo k některému z plynných obrů. Kdybyste stáli na vrcholku nějaké hory na Měsíci a vystřelili směrem k horizontu, teoreticky byste se mohli střelit do vlastních zad.

Zdroj: oko-planet

  • Tom

    Je velice snadné psát komentáře na něco co někdo napsal a mít pul práce hotovo. Stejně bych podle mého názoru jak to vidím já něco upravil. Otázky jsou to zajímavé.

    1. kdyby naše planeta byla větší život by byl zatížen větší tíhou. Tíha a hmotnost není to samé. Hmotnost je veličina vztažená k tíze působící na tělesa Zemi. Je to vlastně účinek gravitační síly. Hmotnosti na jiných planetách je porovnávána k hmotnosti pozemské. Pro současný život by to bylo asi skutečně neobyvatelné pokud by gravitace byla dvojnásobná.
    2.Z největší pravděpodobností by se vyhubili sami. Něco jako když housenky sežerou keř na kterém jsou. přišla by dřív nebo později doba ledová a neměli by co baštit. ani jak se zahřát.
    3. ˇže by Země neměla Měsíc je nepravděpodobné. Ze sluneční soustavy nemá měsíc jen Merkur a Venuše všechna ostatní tělesa ho mají. Je ovšem možná že by nebyl tak veliký.
    4. Vznikla by nerovnováha, která by se za určitý čas vyrovnala. drobné hlodavce nejedí jen kočky domácí :-)

    5.Opět se ukazuje opačný problém většina nalezených planet jsou právě obří plynné planety. Je problém nalézt pevnou skálu. Zatím. Kde bude pevná země. Bude i velká plynná planeta. Obráceně to platit ale nemusí.

    6. A nebo by to byl ráj a samí andílci. ruce křídla a nohy, harfičky :-)))

    7. Tady je opět potřeba se zamyslet zda nás nepotká stejný osud. Nakonec.
    8. Jedná se tedy o cyklus, který je naší planetě vlastní. Osobně z něho strach nemám, že se stane za měsíc :-)) faktem je, že by se spíš lidstvo na to mělo připravit.
    9. Teplota hvězd spíše závisí na procesech jaké se v něm a hustotě jakou mají než na velikosti. Tady je zajímavé že skutečně čím červenější barva tím chladnější hvězda a čím více do modra tím teplejší. Víc červené hvězdy jsou spíš větší než naše Slunce. Což by mělo přesně opačný důsledek než je popisováno.

    10. S první částí by se jakž takž dalo souhlasit, ale z další nikoliv, vystřelená kulka nikdy nebude mít tolik energie, aby oblétla Měsíc do kola. řekněme, aby se dostala na nějakou krátkodobě stabilní orbitu. nebo jen urazila cestu skoro 11 000 km dlouhou.

    • kamaka

      9. Ty červené hvězdy, které jsou větší než naše Slunce jsou tzv. červení obři a jsou vesměs starší. Koneckonců i z našeho Slunce se časem stane červený obr. Ovšem jiné červené hvězdy tzv. červení trpaslíci mají skutečně menší hmotnost než Slunce a co do počtu tak mnohonásobně převažují nad červenými obry.

      • Tom

        nepleteš to s hnědým trpajzlíkem?:-))

        • Mat

          Pletete tu hrušky s jabkama :) Červený trpaslík je málo hmotná hvězda s nízkou povrchovou teplotou danou nízkým výkonem jejího reaktoru v jádře (např. Proxima Centauri). Červený obr je hvězda podobná Slunci na konci svého vývoje (i Slunce jím jednou bude). Nízká teplota není dána malým výkonem, ale naopak větším (vodík hoří ve slupkách, které jsou blíž k povrchu a také mají větší objem než jádro) – to způsobí velký tlak záření na povrchové vrstvy hvězdy a ta se nafoukne. Energie je odváděna větším povrchem a tak je povrch chladnější.

          • Mat

            Zapomněl jsem na hnědého trpaslíka.. To je stádium mezi planetou a hvězdou. Dalo by se říct, že je to „nedonošená“ hvězda.

            • kamaka

              a v jejich nitru neprobíhají termonukleární reakce, takže to jsou jakési „čadící“ hvězdy.

    • Mirek H

      Ty si taky zajímavej…můžeš nás ušetřit těch tvých vygooglených srač*k..každý ti bude vděčnej příteli ;-)

      • Tom

        Tak ty zajímavej nejsi vůbec:-) Na to co jsem psal gůgl nepotřebuju. Jak je vidět níže, ne vždycky mám pravdu. Dobrá práce kucí. :-) S trpajzlíkama máte pravdu jak s hnědým tak červeným.

        • Mirek H

          Běž se vybrečet prosimtě :-D A je to google idiote :-D :-*

          • Tom

            Tak to shrneme a uzavřeme. Pláčeš TY nad svojí blbostí, na internetu nedokážeš najít ani co znamená www a proč se používá, tvoje citový výjevy … jo asi někoho zajímají, ale mě ne. Až o postíš duševně 2 ročník základní školy tak se zase ozvy dřív to nemá cenu. Já o fyzice ty o sračkách…..:-))) a poznámka na závěr: neoslovuj mě příteli protože o takové přátele věru nestojím PA PA

            • Mirek H

              Prosíím, prosíím tak se ozývám :-D
              No ty si to klidně shrň dle libosti :-D Jo a www dnes už do vyhledávače zadávat nemusíš ;-) No tys ho očividně taky nepostil protože 2. ročník se píše s tečkou za dvojkou (řadová číslovka) ;-) No já možná o sračkách, ale ty o fyzice určitě ne-e :-) Krásný den :-)

  • Kdo se tady nejak vice vyzna v politice a historii? Ja si totiz nejcasteji ze vseho kladu otazku, co by se stalo, kdyby nikdy nevypukla 2. svetova valka. Jak myslite, ze by to tady dnes vypadalo?

    • Spíš jsem si vždycky pokládal otázku, co by se stalo, kdyby Hitlera vzali na uměleckou školu. Jestli by i tak vypukla válka…

      • FFS

        Byl by z něho malíř (pokojů). :)

      • vlada

        možná jo ale zcela jistě by v ní Hitler roli nehrál. efekt motýlých křídel ;)

    • FFS

      Na to je tolik variant odpovědí, že by sme tu byli ještě zítra. :)

      • Jura

        Historie nezná žádné „kdyby“.

        • FFS

          Ještě jednou si to přečti prosím tě. Děkuji.

      • vlada

        kvantová fyzika – nekonečný množství paralelních vesmírů (osudů)

    • kazan

      Spíš co by se stalo kdyby nemci vyhraly??Ja si myslím že by se tu žilo daleko líp a byla by jen čista,vyspělá rasa,krasna příroda atd,proste bylo by to lepší.

      • creat

        krásná příroda? :D :D Nejspíš by to dopadlo tak, že by udržovali na živu i jinou rasu a na nich zkoušeli různý pokusy a podobný hnusárny jako za druhý světový.Ale věřim, že vývoj technologie by momentálně byl o desítky let před náma…ale třeba ne.

      • FFS

        Já si skutečně nechci domýšlet, co by se stalo, kdyby německý tým ten zápas vyhrál. Vzhledem k tomu, že jako Slované jsme byli v pořadníku hned za Židy, tak v případě, že by Dolfie vyhrál, bys to možná ani teď nepsal.

      • Petrik

        Kazan ty si taký cock !!!!

    • kamaka

      Správně by ta otázka měla znít, co by se stalo, kdyby nevypukla 1. světová válka, protože bez ní by nikdy 2. světová válka nebyla.

      • miskith

        První světová válka před druhou světovou neexistovala. Byla to pouze „Velká válka“. A kdyby v se v ní Hitler neschovával furt ve špitále, tak by se možná nazývala „Velká válka“ až do dnes.

      • FFS

        Zde se nabízí mnoho možností. Kdyby nenastala 1. válka, možná by na chvíli ještě Rakousko-Uhersko upevnilo svoji pozici jasně nejzaostalejší velmoci tehdejší doby. Ale pravděpodobně spolu s rostoucím uvědoměním lidí ve 20. století by se pod svojí vlastní vahou zřítilo do sebe (jako zatím všechny autoritativní režimy, kromě ráje na Zemi – KLDR) a státy by se stejně rozdělily. Tím by možná ani Adolf nedostal šanci se dostat k veslu a nenastala by „Noc dlouhých nožů“ a nevznikla by Výmarská republika. Možná by se k moci dostal další extrémista, jelikož hospodářská krize v meziválečném období tomu přímo nahrávala. Spíše bych to viděl na několik menších lokálních konfliktů.
        Otázkou zůstává, jak by této situace využil Stalin. Zda-li by se sám pokusil rozšířit území Sovětského Svazu, či jen si budovat svůj režim na vlastním písečku.

  • kaladze

    8, neni odpověd na položenou otázku…

    • ??

      neasi, zrovna tahle mě zajímá.

    • kamaka

      Jelikož k přepólování nedochází překotně, tak během celého tohoto dlouhého procesu dochází k pomalému oslabování magnetického pole. Nikdy ovšem k jeho úplnému vymizení. S jistou nadsázkou se dá říci, že se dnes nacházíme právě v procesu přepólování, protože za posledních 150 let poklesla intenzita geomagnetického pole přibližně o 10%.

  • FFS

    1.) Kec. Kdyby se Země zformovala do 2x větší velikosti, organismy by se vyvinuly v závislosti na tomto faktoru.
    3.) Nevíme ani, jestli jiné obyvatelné planety ve vesmíru potřebují měsíc pro vznik života. Proto je toto tvrzení zcestné.
    4.) Dosadili by se jiní hlodavce požírající predátoři.
    5.) Opět velice spekulativní. Jednou se tvrdí, že to není možné a za 20 let se najdou desítky příkladů přesného opaku.

    • FFS

      Když mínusy, tak za co bych alespoň rád věděl.

      • kpop

        1. nesmysl, život je acafelutoidní, tudíž by se to co říkáš ty nestalo
        2. ne z hlediska boroniovi teorie o závislosti a „spolupráci“ druhů.

        • FFS

          Zkusil jsem prohnat googlem slova „acafelutoidní“ a „Boroniova teorie“, u prvního mi google hlásí, že neexistuje a u druhého my to našlo jen fyzika Borna. Můžeš to nějak vysvětlit, nebo rozvést?