Jaderný výbuch na Marsu?

0
2053

Se zajímavou teorií přišel americký vědec John Brandenburg. Je přesvědčen, že na rudé planetě došlo před desítkami milionů let ke spontánnímu jaderném výbuchu. Předložil také některé důkazy, ty ale mnozí vědci považují za nedostatečné.

Před 180 miliony let vyvolaly otřesy na povrchu rudé planety spontánní jaderný výbuch, jehož stopy jsou na ní patrné dodnes. „Povrch Marsu je pokryt tenkou vrstvou radioaktivních látek včetně uranu a thoria,“ uvedl pro Fox News dr. John Brandenburg ze společnosti Orbital Technologies. „Na mapě pořízené v gama spektru je vidět teplejší místo, které vydává záření. Po explozi se radioaktivní látky dostaly i do vzdálených míst – na opačné straně planety je zřejmá další aktivní zóna.“

Přírodní jaderný výbuch odpovídal podle Brandenburga výbuchu vodíkové bomby o síle jednoho milionu megatun. Došlo k němu v severní části Mare Acidalium a toto marťanské „moře“ je doposud silně zasaženo radiací. Po explozi se do atmosféry dostalo velké množství radioizotopů, které zaznamenaly i gama spektrometry NASA. Vyšší radioaktivita je podle něj také důvodem, proč je planeta rudá.

Šéf výzkumu Marsu při NASA dr. David Beaty považuje Brandenburgovu teorii za ryzí spekulaci. „Aby se něco takového dalo tvrdit, musela by se nějaká marsovká mise zaměřit přímo na oblast Mare Acidaliun,“ řekl Beaty.

Skeptický je také dr. Lars Borg z Národní laboratoře Lawrence Livermorea. „Záření může být důsledkem známých geologických procesů, nikoli jaderné reakce,“ míní vědec. „Patnáct let zkoumáme marťanské meteority a provedli jsme detailní izotopová měření. Nenašli jsme jediný důkaz, že by na planetě někdy došlo k jadernému výbuchu.“

Pokud by k němu opravdu někdy v minulosti došlo, podle Borga by na povrchu planety vytvořil hluboké krátery, viditelné z Hubbleova teleskopu i z marsovských vozítek. Brandenburg ale oponuje, že během 180 milionů let mohl krátery zasypat písek, takže vizuální kontrola není možná.

Brandenburg, který svého času pracoval ve stejné laboratoři jako Borg, svůj výzkum hájí i dalšími argumenty. Uvádí, že mimo záznam se mnozí experti vyjadřují ve stejném duchu jako on. Každopádně kvůli spontánnímu jadernému výbuchu nemusíme „chodit“ až na Mars.

I na Zemi byl dostatek radioaktivních prvků, které mohly spontánně zažehnout silnou nukleární explozi. Takzvané georeaktory na Zemi kdysi skutečně existovaly – přírodní jaderné bomby našli vědci například na území dnešního Gabonu v západní Africe, jejichž pozůstatky jsou staré asi 1,5 – 2 miliardy let.  A ještě jednou zpátky na Mars a jako pomůcku si vezměme opět Zemi. Brandenburg nevylučuje, že k explozi mohlo dojít i nad povrchem rudé planety, stejně jako se to stalo v roce 1908 nad sibiřskou Tunguzkou.

Geolog a „poslední muž“ na Měsíci Harrison Schmitt se domnívá, že Brandenburgovat teorie má jen obecnou platnost. Podle něj k jaderné reakci nemuselo dojít v důsledku exploze. Nicméně další odborník připouští, že na Brandenburgově tvrzení může být „zrnko pravdy“. Mare Acidalium totiž vykazuje zvláštní barvy a zatím nevysvětlitelné terénní útvary.

Zdroj: Fox News