Když v kosmu létají bubliny…

4
731

Paralelní vesmíry, cestování časem – namátkou jen dvě věci, které souvisí s teorií o multiversu, tedy krásně česky řečeno mnohovesmíru. Ta zaměstnává už nějaké to desetiletí nejen spisovatele sci-fi a fantasy, ale také přední světové vědce. A podle nich bychom se měli už konečně a navždy smířit s tím, že nejsme ve vesmíru sami. Navíc, pokud se jednou, a prý to nebude dlouho trvat, stoprocentně potvrdí existence mnohovesmíru, nejsme schopni ani minimálně objektivního pohledu na to, co se kolem nás ve vesmíru děje.

Mnohovesmír totiž nejspíš vypadá jako shluk obřích bublin s vlastními parametry jednoho každého „bublinového“ světa. Velmi dobře to definoval v jedné ze svých knih ruský fyzik a ředitel kosmologického ústavu při Tuftově univerzitě v Messachusetts Alex Vilenkin: „Pokud žijeme v jedné z bublin, můžeme pozorovat jen ji. Jak vůbec potom můžeme tvrdit a potvrdit, že existují další bubliny?“ Stejně tak ale platí: jak můžeme tuto skutečnost vyvrátit, když, obrazně řečeno, nevidíme dál než na stěnu svojí bubliny?

Teorie o multivesmíru vychází z předpokladu, že po Velkém třesku se vesmír rozpínal takovou rychlosti, že se vytvořily ony zmiňované bubliny. Ty do sebe mohou občas narazit, a to takovou silou, že vzniknou další bubliny s novými vesmíry. Náš kosmos tedy bude nejspíše nejen nekonečný prostorově, ale i časově, protože se neustále proměňuje.

Zdroj: Daily Mail