Města budoucnosti – zelené ráje, nebo smrtící aglomerace?

5
1945

V současnosti žije polovina světové populace ve městech. A v roce 2050 to má být dokonce více než tři čtvrtiny. Pokud se splní odhady demografů, mělo by za oněch 37 let obývat matičku Zemi kolem 10 miliard lidí, a je docela strašná představa, že více než 70 procent z nich se bude mačkat v obrovských aglomeracích, vedle nichž budou dnešní New York nebo Mexico City vypadat jako provinční metropole.

Ale nemuselo by tomu tak být. Uvědomují si to nejen sociologové a psychologové, ale také experti na moderní technologie a ekonomové. Ti všichni teď hledají společně řešení, jak zabránit tomu, aby se lidstvo nezbláznilo uprostřed městského chaosu a víc než polovina z nás neskončila ve slumech, kde se budou mačkat miliony chudáků.

[pullquote_right]Jedním z řešení by mohlo být tzv. greenification, tedy zazelenění. Mrakodrapy by měla obklopovat zeleň trávníků a parků, v domech by neměly chybět zimní zahrady a odpočívadla s květinami a stromy.[/pullquote_right]

Zachrání nás „nervová centra“?

Jedním z řešení by mohlo být tzv. greenification, tedy zazelenění. Mrakodrapy by měla obklopovat zeleň trávníků a parků, v domech by neměly chybět zimní zahrady a odpočívadla s květinami a stromy. Nejde jenom o estetický dojem, protože uprostřed zeleně se lidé cítí spokojeněji, ale také o to, aby příroda pomáhala čistit ovzduší v obrovských a hustě zalidněných oblastech. Představte si jen, jak budou asi vypadat dopravní zácpy v takových aglomeracích! Někteří z vizionářů jsou ovšem přesvědčeni, že by dopravu mohla řešit vznášedla poletující vysoko nad střechami výškových budov.

Zdravý rozum ale odsouvá podobné teorie do říše sci-fi, takže možným řešením budou spíše „nervová centra“ měst, která by mohla vznikat s využitím nejmodernějších komunikačních technologií. Přístup by do nich mohli mít nejen úředníci a policisté, ale v podstatě všichni obyvatelé. Tak by se rychle dozvěděli, co se kde děje, jaké jsou dopravní i jiné problémy. Zárodky takovýchto center už někde dokonce vznikají, překvapivě třeba v Rio de Janeiru, ale rovněž v některých velkých čínských městech.

Obyvatelé měst kolabují už teď

Firma IBM zase spolupracuje po celém světě na dvou tisícovkách projektů, které s pomocí počítačových technologií hledají cestu, jak bojovat ve světě velkoměst proti zločinnosti či nedostatku pitné vody. Obyvatelé Madridu se zase rozhodli začít sami od sebe a každý z nich může adoptovat zasazený strom. Jen tak prý mají záruku, že se ve španělské metropoli na zeleň úplně nezapomene.

Nicméně jak ukazují zkušenosti z havajského Honolulu, život ve městech není žádný med už teď. V něm žije sice v současnosti „jen“ kolem 400 tisíc obyvatel, ale jsou tak nahuštěni a vystresovaní, že městská zpráva nechala vypracovat mapu budov, kde jsou k dispozici defibrilátory. Když někdo zkolabuje na ulici, mohou záchranáři využít ten nejbližší. Zmiňovaný informační systém byl prý v Honolulu skutečně otázkou života a smrti.

Zdroj: BBC

  • Ela Hava

    Hlavním problémem je negramotnost a s tím spojené rození dětí bez možnosti je uživit. Všichni víme, že pokud je dítě dlouhodobě podvyživené, bývá zpravidla i zaostalé. Nejvíce dětí mají právě ty nejchudší. Odtud začíná přelidněnost. Pokud se nevymyslí způsob, jak zamezit nadměrné porodnosti, lidstvo nemá moc velkou šanci přežít. Jenže to bychom museli ještě také vyřešit problém lidí, kteří prosazují tzv. právo na život bez ohledu, jaký bude.

    • Filip Klíma

      Je to hrozný, že jsme se dostali do fáze, kde je nutné omezovat porodnost, ale co se dá dělat – je to nejspíš nejméně radikální řešení… Trochu se mi to spojuje s myšlenkou, že za průmyslové revoluce nejspíš taky nikdo nepomyslel, že by se něco mohlo stát se vzduchem, atmosférou… Stejně člověk v minulosti nejspíše moc nepřemýšlel nad tím, že by se mohli lidé v budoucnu na sebe mačkat jako sardinky a bude se muset omezovat porodnost… Takových věcí je víc… Člověk by si měl uvědomit, co je pro něj důležitější, soustředit se na základní potřeby člověka (jídlo, voda, světlo, teplo…) Dnes jsou kolikrát tak nekvalitní potraviny, voda na tom taky není nejlépe, ale hlavně, že mám v kapse nový iPhone. A tito lidé vychovávají nové generace (které jsou často jen o 18 let mladší než rodiče) Zase chybí odpovědnost… o tom by se dalo povídat…

    • Ano

      Hlavně se rodí postižené děti, které, ačkoliv to zní jakkoliv hnusně,nelidsky, kecy kecy sou pro společnost příteží…velkou přítěží a ničím jiným, je to tak. Společnost degeneruje a degeneruje a nic se s tím nedělá a nikoho to vlastně ani nezajímá je to totiž tím, že naše rasa zatím nevystupuje jako jeden celek, jednotná rasa která má své zástupce a své zájmy, zatím jsme ještě primitivní nevyspělý druh, který nezajímají globální problémy jeho samotného a nebo jeho okolí ve kterém přežívá. To se v budoucnu snad změní. Doufám!

      • Ela Hava

        S tím souhlasím. Jenže mi se toho nedočkáme. Já doufám, že aspoň bude striktně zakázáno vědomě rodit postižené děti. Stačí, když se tak narodí nečekaně. Možná je to hnusné, ale žádná společnost si nemůže dovolit se starat o velké množství neproduktivních lidí. Stačí staří, děti a nemocní, kteří onemocněli během svého života.

  • Filip Klíma

    osobní názor: Přelidnění je nejspíše jedním z největších materialistických problémů této společnosti, ale není jediný. Myslím, že technologie je dál než rozum a mysl většiny lidí natož davu. Chybí odpovědnost, globálnější přemýšlení atd. Momentálně nechci potomky, dokud nebudu cítit, že je pro jejich život vhodnější prostředí (možná se nedočkám).
    Jinak myslím, že kromě materialistických problémů tu hlavně chybí i ta druhá (duchovní) stránka. (zde je veliký problém s předsudky, nevědomostí…)

    doporučuji knihu od Břetislava Kafky: Nové základy experimentální psychologie

    Kořenem všeho zla je nedostatek poznání. (Buddha);
    Každý by rád zlepšil svět a každý by to také dovedl, kdyby chtěl začít sám u sebe. (K. H. Waggerl);
    Jednej tak, aby se princip tvého jednání mohl stát principem všech…

    (omlouvám se některým čtenářům)