Najít zaniklé mimozemské civilizace je snazší než hledat ty živé

59
892

Britský vědec Jack O’Malley-James z univerzity v St Andrews tvrdí, že pátrání po mrtvých mimozemšťanech je mnohem jednodušší než hledání těch živých, protože mrtví po sobě zanechávají plyn methylmerkaptan. Tento plyn je nejjednodušším merkaptanem, který vzniká v přírodě při rozkladu organických látek. V atmosféře se uchovává 350 let a poté se mění na ethan. Pokud se v nějakém hvězdném systému podaří objevit jeden z těchto plynů, bude to svědčit o tom, že ho obývaly nějaké bytosti – včetně těch rozumných. „Plyn se objeví v souvislosti s hromadným vymíráním živých tvorů,“ tvrdí O’Malley-James.

Vědci by se tak měli zaměřit na systémy, kde se z místního slunce stal červený obr. Právě ten zničí případný život na planetách ve svém okolí. To ostatně jednou čeká i naši rodnou Zemi. Poté, co červený obr ve svém okolí pohltí všechno živé, začne se smrskávat a nakonec se z něj stane zářící bílý trpaslík o velikosti naší Země. Přesně tyto objekty mají nyní v hledáčku astronomové z university v Leicesteru v čele s Jayem Farihim. I oni jsou přesvědčeni, že jakýkoli bílý trpaslík v sobě musí mít pozůstatky „potravy“ červeného obra, tedy chemické prvky, které tvořily zaniklé planety a jejich obyvatelé. Kdyby se analyzovala emisní spektra bílých trpaslíků, bylo by možné najít stopy po nejrůznějších plynných prvcích. Tím se ostatně začali zabývat i astronomové v rámci projektu Sloan Digital Sky Survey, protože jak známo, v přírodě nic nezmizí beze stopy.

[pullquote_right]Kdyby se analyzovala emisní spektra bílých trpaslíků, bylo by možné najít stopy po nejrůznějších plynných prvcích. [/pullquote_right]

Farihi se svými kolegy zkoumal 146 bílých trpaslíků, kteří se nalézají v oblastech, kde se nevyskytuje vesmírný prach, komety ani asteroidy. To znamená, že pravděpodobnost, že by je kontaminovaly nějaké látky z hlubin vesmíru, je minimální. A zažil pořádné překvapení. Dokonce i předběžná analýza jejich spektra prokázala, že obsahují velké množství vápníku. Z vápníku jsou složeny nejen pevné skály, ale i kosti. A dále: tam, kde byl zjištěn vápník, bylo objeveno i vyšší množství vodíku, což znamená vodu, která symbolizuje život. Vápník ve spojení s vodou znamená kamenné planety s oceány, stejné jako je naše Země.

Kombinaci prvků, která svědčí o někdejším životě, se podařilo najít u 109 trpaslíků, tedy u většiny zkoumaných těles. Vědci zažili i další překvapení. Objevili fosfor, který je základním stavebním kamenem kostí a zubů. Je součástí rostlin, které jej extrahují z půdy. Bez tohoto prvku by život v našem pojetí nebyl možný. Kanadští vědci z univerzity v Torontu nedávno fosfor objevili v mlhovinách, které vznikly v souvislosti s výbuchy supernov. Nalezli i další prvky nezbytné pro vznik života: vodík, uhlík, dusík, kyslík a síru.

Fosfor byl nalezen v pozůstatcích vybuchlé hvězdy Cassiopeia A, která leží 11 tisíc světelných let od Země. Bylo ho tam 100x víc než kdekoli v Mléčné dráze, Zdrojem tohoto fosforu musely být živé bytosti s kostmi a zuby, nebo alespoň rostliny. K explozi této hvězdy došlo před 300 lety a není vyloučeno, že ještě před 11 300 lety na nějaké z jejích planet existoval život. Autor tohoto objevu Dae-Sik Moon je optimista: „Fosfor, který zde zanechali předchozí obyvatelé, se opět dostane do oběhu. Takže díky němu se někdy objeví nový život. Hvězdy explodují. Prvky, které emitují, se stanou součástí jiných hvězd, planet a v konečném důsledku i lidí,“ napsal v magazínu Science. Ostatně kdo ví, kde se původně vyskytoval náš pozemský fosfor? Například známý americký astrofyzik Carl Sagan už v minulém století napsal, že zdrojem fosforu v lidské DNA je „hvězdný materiál“.

Zdroj: paranormal-news.ru