Nebezpečné hrátky s „houbičkami“

3
2101

Částečná slepota, silná alergická reakce, ztráta orientace v prostoru, zkrátka celkově špatný „trip“ – to vše hrozí konzumentům halucinogenních hub. Při středně těžkých intoxikacích hrozí i riziko sebevražd jako důsledek reakcí při hororových přeludech, riskantní jsou také stavy, kdy se narkoman domnívá, že může létat a neváhá to vyzkoušet v praxi.

Je proto nepochopitelné, že s „magickými houbami“ experimentuje čím dál větší množství mladých lidí po celém světě, Česko nevyjímaje. Asi nejznámější jsou lysohlávky – u nás jich roste okolo dvaceti druhů, přičemž nejvíce psilocybinu obsahují lysohlávky kopinatá, tajemná a česká. Dostupnost houby je poměrně vysoká a není problém nasušit i velké množství.

Kromě výše zmíněných rizik, která jsou spojená s jejich konzumací, hrozí i další nebezpečí – možnost záměny lysohlávek se smrtelně jedovatými čepičatkami. Ty obsahují falotoxiny a amatoxiny, stejně jako naše nejjedovatější houba muchomůrka zelená. Smrtelná dávka pro člověka je přibližně po požití 13 plodnic.

Psilocybin obsahují i méně sbírané druhy, například kropenatce nebo štítovky.

Někteří lidé experimentují i s dalšími halucinogenními houbami – nejčastěji s muchomůrkou červenou. Tuto nejznámější a určitě i nejhezčí houbu našich lesů není třeba popisovat, roste hojně a zná ji každý. Jako droga k navození halucinací se užívala již v dávné minulosti, například ve staré Indii byla ztotožňována se sómou (božské narkotikum) a dodnes ji konzumují šamani některých etnik, mj. Jakutů, Evenků či Altajců.

Houba obsahuje množství zdraví škodlivých látek, nejhlavnějšími jedy jsou kyselina ibotenová a muskarin. Otrava vyvolává stav opojení a může způsobit i halucinace. Co je zajímavé: člověk, který ji požil, je po celou dobu je v kontaktu s okolím a svůj stav si uvědomuje. Otrava končí jako u alkoholu hlubokým spánkem, který většinou vede ke kocovině a uzdravení.

Podobné účinky má muchomůrka královská, která je u nás vzácnější. Má játrově žlutohnědý klobouk na povrchu s naokrovělými bradavkami, dužnina pod kloboukem je sytě žlutá.

Mnohem větší riziko znamená konzumace muchomůrky tygrované (též panterové), která je v našich lesích poměrně hojná a navíc se dá zaměnit s jedlými muchomůrkami růžovou a šedivkou – ty mají ale rýhovaný prstenec, kdežto tygrovaná ho má hladký. Její požití, byť jen malého množství, působí sice nikoli smrtelné, ale těžké psychotropní otravy, často s trvalými následky. První příznaky intoxikace se projevují za půl až dvě hodiny po jejím požití. Ve větším ohrožení jsou hlavně lidé s poruchami oběhové soustavy a srdce.

Pochutnávání na „magických houbách“ je tedy sázkou do loterie, která se nevyplácí.

  • zmrd

    píčo stara kecáš

  • Pawi

    radši zbaštim pár hub než si rvát do nosu lecjaký chemky :)

  • Proč lidé jedí houbičky

    Pokud autora článku zajímá proč stoupá počet lidí, kteří zkouší houbičky můžu mu doporučit knihu: http://www.kosmas.cz/knihy/144917/moudrost-hub/
    Druhá věc je že hodně lidí houbičky zkouší jen tak ze zábavy, s tím se asi nedá nic dělat…